Cesta za tatínkem
Tove Jansson
Mumini / Muminovci série
1. díl >
První knížka o mumíncích tatínek se ztratí, maminka hledá vhodné místo pro postavení domu a Mumínek hledá tatínka...
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1999 , Albatros (ČR)Originální název:
Småtrollen och den stora översvämningen, 1945
více info...
Přidat komentář
Když už jsem dal "dospěláckou" Tove, nemohl jsem si vzápětí odpustit tuto mumínkovskou prvotinu!
Prví Mumínci sa vydali úplne inakšou cestou ako zbytok série. Doslova.
V podstate v tomto príbehu chýba úplne všetko čím sa vyznačuje zbytok série.
Rozprávková, i keď trochu drsná atmosféra je tu nahradená deprimujúco ponurým stvárnením cesty za hľadaním otca, kde na každom kroku čaká buďto katastrofa, alebo rovno nebezpečie v podobe istej smrti.
Čo sa, ale týka hodnoty diela, tá spočíva len v kontexte k ostatným dielom.
Dozviete sa tu, odkiaľ prišli Muminovci ako takí či ako je možné, že ich domov obchádzali všemožné pohromy.
Nič viac nič menej.
Samotná pani autorka prvý príbeh neberie za kanonický, keďže sa postupom času z dospelého publika radšej zamerala na deti.
Ak ste obrovskými fanúšikmi tvorby Tove Jansson, nemal by vám ani tento príspevok do série uniknúť.
Kdyby to mělo trochu delší rozsah a víc rozpitvané postavy i události, které se té sympatické partě při putování přihodily, bylo by to na plný počet. Tove totiž umí skvěle. Tady se zjevně teprve rozklusávala :-).
Mumínky jsem nikdy nesledovala, jenom občas jsem kousek viděla v televizi. A to, co jsem právě přečetla se televiznímu zpracování moc nepodobalo. Bylo to takové temné a ponuré. Kdyby mi to někdo četl, když jsem byla dítě, nedala bych pokoj, dokud by mi nevysvětlili proč tatínek svou rodinu opustil. Na to, kolik věcí se v knížce stalo, je opravdu strašně krátká. Pokud existují díly natočené i podle této knížky, dokázala bych si představit klidně i 4 samostatné části. Líbila se mi setkání s roztodivnými bytostmi a v domě starého pána jsem viděla kouzelnou Wonkovu továrnu na čokoládu. Hluší a němí hatifnati mi přišli trošku jako karikatury, zřejmě skrytý vtip pro rodiče. Nicméně konec dobrý všechno dobré, máme celou rodinku, máme domeček, můžeme se pustit do dalšího mumínkovského dobrodružství.
Miloučké P.S. naruby. Mumínky miluju od roku 1984, kdy se mi do ruky dostal Čarodějův klobouk, a tahle pralinka je poslední do sbírky!
Tove sama tuto knihu nezařazuje do série o muminech a já ji zcela chápu. To, co příběhy o muminech dělá tak ojedinělé, zde chybí. Zatím jsem přečetla čtyři příběhy ze série u mumíncích a všechny je spojovala jakási bezstarostnost a absence strachu či paniky. Cokoliv neobvyklého se v knihách stalo, bylo bráno jako dobrodružství, nebo v poklidu jako by se nic nedělo. Zde ale nikoliv a strach a smutek číhal na každém kroku.
Příběh ani forma se mi v tomto případě nelíbila. Dílo především beru jako doplnění toho, jak se muminní rodinka ocitla v údolí.
Po všech vyslechnutých superlativech a letech obdivování byl pro mě konkrétně tento díl zklamáním. Ale jde o prvotinu, takže bych si na základě tohoto rozhodně neodvažoval soudit celou sérii. Přičemž moje rozčarování nepochází ani tak z atmosféry příběhu, jako z absence zápletky. Samotný název knížky vystihuje i její podstatu a nic komplikovaného si pod tím nemá smysl představovat - hrdinové prostě jdou z místa na místo a střetávají se s podivnostmi všeho druhu. Což není v důsledku špatně, kdyby nebyl rozsah tak minimalistický, že nezbylo místo na nějaké vyprofilování postav a charakteristiku světa. Čtenář se tak nemůže ohánět tím, jak jej ten a ten vzal absolutně za srdce, protože o nich jednoduše nic neví, neseznámil-li se s nimi jinou cestou.
Ne že bych ovšem na muminky nějak zanevřel, naopak jsem skutečně zvědav, co si Tove Janssonová pro děti připravila na příště. Imaginace má na rozdávání, nemluvě o nesporném literárním talentu. Tohle bylo evidentně jen oťukávací kolo na zahřátí.
Miluji Mumínky - více v komentáři u autorky.
Útlé, rychlé, akční. Ilustrace Mumínků i ostatních vypadají zde trochu jinak, než v dalších dílech, nejsou tak hezcí.
Jde o důležitý díl, ale je nejútlejší a také nejslabší.
Samotný začátek příběhů o muminkovi, ve kterém se seznamujeme nejen s ním a jeho maminkou, ale i "zvířátkem", ze kterého se v dalších dílech vyklube Čenich. Hned první kapitola je pro autorku typicky magická i trošičku zvráceně humorná zároveň, napínavé putování nebezpečnou bažinou dokonale vtáhnou každé dítě i dospělého. Je to takový krátký úvod do celé série, ale bez ohledu na délku (respektive "krátkost") je to výborné vylíčení oné cesty za tatínkem z názvu. Muminek s maminkou a dalšími souputníky, které cestou potkávají, projdou místy děsivými, tajuplnými i jako vystřiženými z hypoglykemického snu, moc se mi líbila plavba s hatifnaty (ano!!! ;) a záverečné scény vodní apokalypsy jsou úžasně nedětské a přesto právě dokonale na dětskou fantazii působící. Už se všichni těšíme na pokračování :)
Až teprve jako dospělé se mi povedlo zkompletovat celou sérii o skřítcích Muminech, která kdysi vycházela v nakladatelství Albatros. A jako jeden z dílů, který mi chyběl, ke mě doputovala i Cesta za tatínkem. Je to díl trochu mimo sérii, ale jsem ráda, že jsem se díky němu konečně dozvěděla, jak to tedy bylo s tím příchodem do Muminího údolí a kde se v něm vzal ten jejich úžasný dům. Proti jiným příběhům je tenhle nejvíce snový. Autorka si zkoušela, co vše by s Muminky zvládla a je to znát na formě i obsahu knížky. Přesto ho mohu doporučit ke čtení všem, kdo mají Muminky rádi. Stojí za to ho přečíst už jen proto, že konečně budete vědět jakou barvu má muminí dům a čemu se schválně nejvíce podobá.
Jako dítě jsem Muminky zbožňovala a patří mezi první knížky, které jsem jako dítě přečetla:) ráda vzpomínám
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1990 | Čarovná zima |
2000 | Čarodějův klobouk |
1999 | Cesta za tatínkem |
2002 | Kometa |
2003 | Bláznivé léto |
I když je to z kouzelného muminího světa, kniha naprosto postrádá onu nevinnost pozdějších dílů. Za mě nic moc.