Murat: Napoleonův maršál a neapolský král
Jiří Kovařík
Joachim Murat (1767–1815) byl venkovan z francouzského jihu a voják, který se přidal k Francouzské revoluci. V Itálii získal pod Bonapartem generálské epolety a v Egyptě pověst skvělého jezdeckého velitele. Stal se Bonapartovým švagrem a při vzniku císařství maršálem i císařským princem. Šel z tažení do tažení, z bitvy do bitvy a toužil po slávě i moci. Napoleon mu dal velkovévodství Berg a v roce 1808 z něj učinil neapolského krále, kterého ale pokládal jen za svou loutku. Muratův svár mezi oddaností Napoleonovi a touze po samostatnosti kulminoval s francouzskými prohrami a král Gioacchino, tedy Joachim, nevěděl, zda myslet víc na svého císaře, nebo na sebe. Snaha po udržení neapolské koruny jej vedla k přechodu do tábora Napoleonových protivníků a nakonec ho dovedla před popravčí peloton v kalabrijském Pizzu.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
19. století 18. století 18.-19. století napoleonské války dějiny Evropy Napoleonova Velká armáda
Autorovy další knížky
2005 | Meč a kříž |
2005 | Co v učebnicích dějepisu nebylo |
2011 | Válka Řeků s Peršany |
2006 | Rytířská krev |
2013 | Ludvík XIV. - Život, doba a války krále Slunce |
Nemá veľký zmysel knihu hodnotiť, pretože je výborná ako väčšina Kovaříkovych kníh. Obsahuje mnohé spomienky na boje a na boje a na jeho súkromný život (pri opisoch bojov sa však kovařík už mierne opakuje, čo je pochopiteľné, keďže čerpá myšlienky a zážitky vojvodcov a vojakov, ktorí sa tažení zúčastnili - čiže mnohé pasaze v Muratovi sú rovnaké ako Slavkov 1805 ci mnohých ďalších).
Samotný Murat je zaujímavá postava. S Napoleonom sa dal dopoky počas potláčania vzbury a odvtedy to tiahli spolu až po Lipsko. Nevzisiel z vôbec zlých pomerov, mal sa stať príslušníkom kleru ale kone to všetko zmenili. Po pridaní k armáde a kavalerii sa rýchlo vypracoval do vyšších sarzi a stal sa jedným z najnadanejsich jazdcov historie. Svojimi módnymi vystrelkami sa stal neprehliadnutelnym a svojou urastenou postavou idolom žien. Do každého jazdeckého útoku sa hrnul na čele a tak si získal účtu a rešpekt aj u kozakov, ktorí sa ho nesnažil ani tak zabiť ako zajat.
Ako kráľ bol Murat medzi poddanymi populárny. Snažil sa byť spravodlivý a uľahčiť ľuďom život. Nikdy však nemohol zaviesť v Neapole priveľké zmeny, na to si ho Napoleon držal na krátko. Postupne sa však Muratove a Napoleonove idey rozchadzali. Joachim stavil všetko na jednu kartu - záchranu kráľovstva. Nevypalilo to však dobre a roku 1815 bol zajaty a popravený.
Murat bol jedným z najikonickejsich napoleonskych marsalov, najlepší veliteľ jazdectva, dobrý kráľ, no ako mnohí iní francúzski maršali nevynikal privelkym taktickym myslením.