Murtagh
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550792/bmid_murtagh.jpg
4
272
272
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 5. díl
Legenda pokračuje. Vráťte sa do sveta Eragona a Dračích jazdcov! Na svete už nie je bezpečné miesto pre Dračieho jazdca Murtagha a jeho draka Tŕňa. Zlý kráľ bol zvrhnutý a oni musia čeliť následkom činov, ktoré vykonali v prospech jeho hrôzovlády. Stali sa z nich nenávidení vydedenci. Po celej krajine sa navyše začínajú šíriť zvesti o praskajúcej zemi a vo vzduchu sa vznáša zápach síry. Zdá sa, že v tieňoch Alagaëzie sa skrýva čosi zlé. A tak sa začína cesta do známych i neznámych krajov, kde budú Murtagh a Tŕň nútení použiť všetky svoje zbrane a silu, aby našli a prekabátili tajomnú čarodejnicu. Čarodejnicu, ktorá je oveľa mocnejšia, než sa zdá... Majster rozprávač Christopher Paolini prináša ohromujúci epický fantasy príbeh, ktorý sa odohráva rok po udalostiach cyklu Odkaz Dračích jazdcov.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2024
,
Fragment (SK)
Originální název:
Murtagh, 2023
více info...
Přidat komentář
Na příběh Murtagha jsem čekala velmi dlouho a doufala v něj už když vyšla povídková kniha k sérii Odkaz dračích jezdců, ale tam jsme se toho bohužel moc nedozvěděli. Trochu zklamání mě čekalo v prvních kapitolách, kde se vlastně děj celé povídky zopakoval. Naštěstí to netrvalo dlouho a děj se posunul dále. Velmi oceňuji zpracování knihy od obalu až po obálku a vnitřní mapy. Jediné co bych vytkla je rozměr knihy. Kniha neladí s hardbackem ani paperbackem série o Eragonovi a je stejně vysoká jako box s paperbacky.
Příběh mi přijde o něco dospělejší než ten o Eragonovi a Safiře. Možná i trošku temnější, tím že Murtagh si v sobě sám nese temnou minulost a částečně zde řeší svoje vlastní pochyby týkající se jeho života a všech událostí ze své minulosti. Prostřednictvím jeho hloubání nad minulostí nám autor připomíná některé události, které se staly v průběhu série Odkaz dračích jezdců. Takže pokud jsi nejste jistí, zda si vše dobré pamatujete, tak se nebojte s Murtaghem si osvěžíte vše podstatné.
Ze začátku příběhu mě trošku rozčilovalo, že autor nám neustále připomíná, že hlavní hrdinové mají svá „pravá“ jména, která odráží jejich skutečnou osobnost, ale vlastně nám o nich nic neřekne. Dozvíme se informace o době, kterou Murtagh strávil v Urubaenu ať už jako dítě nebo poté společně s Trnem. Příběh postupně odhaluje co vše mu Galbatorix a vlastně nejen on způsobil a doplňuje informace naznačené už v Odkazu dračích jezdců.
Postupně s hlavními hrdiny sbíráme střípky jednotlivých událostí, které nám autor servíruje po drobkách, svým nezaměnitelným a velmi popisným stylem. Vše je popsáno tak dopodrobna a řekla bych vzletně, že si celkem snadno dovedete vše představit, ale na druhou stranu by občas neuškodilo ubrat a nechat prostor ději. První část mě bavila o něco více, protože mi přišlo, že se děj více posouval. V druhé části se v určité fázi děj začal motat trošku v kruhu. Celkově mě ale příběh vlastně bavil, líbilo se mi jak autor propojil události v minulosti se současným příběhem a dokreslil pozadí povstání Galbatorixe a Křivopřísežníků. Na druhou stranu si nejsem jistá zda mi pozadí Galbatorixova jednání úplně zapadá do toho jak se odvíjel jeho příběh v Odkazu dračích jezdců.
Zakončením knihy si autor nechal krásně otevřená dvířka pro případné pokračování a já jsem velmi zvědavá jestli a kdy se ho dočkáme. Knihu bych i přes nějaké nedostatky doporučila, protože doplní některé mezery v Eragonově příběhu a návrat do Alagaësie je prostě taková srdcovka.
Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji Albatros media
Od knihy jsem čekala příběh podobný Eragonovi. Možná i proto jsem prvních 200 stránek byla celkem zklamaná. Bylo to zdlouhavé, hodně přemýšlení a úvah. Autor často připomínal události z minulosti. To bylo fajn, protože si knihy už moc nepamatuju. A pak se příběh rozjel, dostal temný tón a já se nemohla odtrhnout . Jde vidět, že autor ušel od prvních knih velkou cestu. V Murtaghovi se často noříme do hlubin jeho i Trnovi mysli, vidíme, jak se snaží vyrovnat se svou těžkou minulostí. Příběh je složitý, spletitý a chvíli jsem si nebyla jistá, kde je pravda. V knize bylo i pár nečekaných momentů a já kvůli knize často ponocovala. Murtagh ani Trn nejsou bezchybní, a proto jsou mi mnohem sympatičtější než skoro dokonalý Eragon. Nakonec těch 600 stran rychle uteklo.
Jediné výtky mám k formátu knihy, který není stejný jako předchozí knihy. A mapa Alagaësie mohla být psána normálně a ne runovým písmem.
Přes pomalý začátek jsme si knihu velmi užila a netrpělivě čekám na další díl, protože je jasné, že Murtagh byl jen úvodem k něčemu mnohem většímu.
Ráda jsem se vrátila zpět ke dračím jezdcům, ale jsem malinko zklamaná. Působí to na mě stylem: hlavně z příběhu vytřískat ještě nějaké peníze. Bylo to napínavé, to ano, ale mohlo to mít klidně o 200 stran méně a pořád by čtenáři nic neuteklo. Trn byl protivný zbabělec (i když se jeho chování pak vysvětlilo a hned mi byl sympatičtější). Murtagh dělal jednu hloupost za druhou. Na to, že tato dvojice pomohla ke stržení Galbatorix, v tomhle díle byli spíše podprůměrní. Jejich kouzla a Slovo byly úplně k ničemu. Moc se mi nelíbí nástin, že všemocný a obávaný Galbatorix byl vlastně jen něčí poskok a hlavní padouch je ještě někdo horší. Podle otevřeného konce čekám další pokračování.
Pro mne to bylo prijemne pocteni a trochu vratka do nacti let, kdy jsem Eragona a nasledne dily cetla. Byla to oddechovka a preci jsem tuhle bichlicku precetla docela rychle, na to, ze ted na cteni nemam zas az tolik casu. Takze me pribeh upoutal a bavila jsem se do sameho konce. A myslim, ze se muzu tesit na dalsi dil :-)
Obrovské zklamání. Na tohle jsme čekali přes 10 let? Nemůžu si pomoct, ale od Inheritance Paolini nic nadprůměrného napsat nedokázal. Vůbec nevyužil potenciál světa a jeho postav. Čím více se rozepisuje, tím víc mě nudí. Na více než 600 stránkách jsme vlastně četli jen začátek další série. Konec dokázal najednou být i zajímavý a navnadil na další díl. Celkově pro mě Murtagh byl jedno velké Zar`roc.
Slabší 3/5.
Knihu jsem četl v originále když vyšla, proto nejsem schopen nějak zvlášť ohodnotit překlad
Ovšem co jsem ochoten ohodnotit je příběh, který se mi zamlouval, ovšem tu a tam k němu mám nějaké výhrady
První polovina knihy mě zaujala určitě více než druhá, líbilo se mi znovu vidět mě známý svět a zjistit co se tam vlastně stalo, to že šel hlavní hrdina na side quest v side questu je věc druhá, ale zase taková hrůza to nebyla
Druhá polovina ovšem v mém případě velice dře, linka "Cthulhu kult, kde je něco super špatně, ale i tak k nim můžeme skočit na návštěvu a na rohlíky, snad se nic nepokazí" je velice předvídatelná a taková nemastná neslaná trošku okořeněná tu a tam nějakým tím mentálním a fyzickým týraním a moje velice neoblíbená část, kde jsme se dozvěděli že "hlavní záporák tu byl pořád a manipuloval už Galbatorixe", promiň Paolini, ale máš navíc
Navíc na sebe tak trošku Paolini upletl bič, když v minulé knize dal hlavní postavě znalost jména kouzelného jazyka, které je nejspíše nejmocnější věcí na světě. Ovšem v knize? Ne, vůbec, nefunguje ani jednou a největší výhoda hlavní postavy je v tahu kvůli lacinné čarodějné bižuterii
Knihu stále doporučím, protože mám velice rád svět,opravdu mě bavila ta první polovina a líbilo se mi těch pár nových postav (hlavně to, že dostal urgalského boyfrienda u kterého doufám, že bude v dalších dílech)
Jenom škoda toho klišovitého kultu
Příběh Murtagha je prostě krásný. V předchozích dílech bylo myslím pár kapitol z pohledu Murtagha, ve kterých mi jeho komunikace s Trnem přišla taková divná. Naopak v knize jsem je mohla oba pochopit. Prostě úžasně propracované postavy.
Tohle bylo naprosto parádní , kam se hrabe Čtvrté křídlo :) Murtagh mi přirostl k srdci a já doufám, že se dočkáme více dílů z tohoto krásného světa.
Kniha kdy pochopíme celé pozadí minulosti Muratgha. Jeho smýšlení, vnitřní boje a smysl pro nápravu. Poznáváme zde i Trna. Dynamika vztahu těchto dvou je naprosto rozdílná od Eragona a Safiry, ale stojí to za to. Je to úžasná kniha plná vážných témat, napětí a většího poznání celého světa série Odkazu dračích jezdců. Paolini posunul své psaní na jinou úroveň. Dlouhé čekání na tento příběh se vyplatilo. Murtagh mi o něco víc přirostl k srdci.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
Na Murtagha jsem se šíleně těšila, pro mne nejočekávanější kniha roku. Postavu Murtagha od prvního dílu miluju. A... nechci říct, že jsem vysloveně zklamaná, to ne, ale... očekávala jsem stand alone, který by zodpověděl všechny zbývající otázky, dořešil nevyřešené a ságu o Eragonovi tak příjemně nadobro uzavřel. Jenže ono ne. Místo toho jsme dostali jakýsi otevírací díl zbrusu nové série, kde si Paolini připravil půdu pro úplně nové téma! Jako... ano, na některé otázky jsme odpovědi dostali (Proč se Murtagh choval tak, jak se choval, Jakou měl minulost, Jestli stále miluje Nasuadu atd.), ale bohužel hromada otázek naopak přibyla, takže ve výsledku mám pocit, že jsem se nedozvěděla vůbec nic. Musím uznat, že dějově se to Paolinimu povedlo i po takové době moc pěkně napojit, měla jsem pocit, že jsem Alagaësii nikdy neopustila. Opakuje tam sice události z Inheritance, ale to není ke škodě a i přes jeho typický rozvláčnější styl s nimráním se v pocitech se to čte velice dobře. Moc mě bavilo pozorovat dynamiku Trna a Murtagha, která je opravdu jiná než u Eragona a Safiry, jejich překonávání sebe sama a jejich chybování. A že těch chyb dělali, jednu za druhou. První část byla lehce úsměvná skrze nekonečnou sérii questů, ale byla zajímavá. Druhá část s kultem mě bavila mnohem víc, ale naštvalo mě, že jsme se ve výsledku vůbec nic nedozvěděli - celou dobu jsem čekala nějaké šokující odhalení, zvrat - nepřišel. Bachel byla ovšem výbornou záporačkou. Co bych ale chtěla zkritizovat, a co si možná zaslouží strhnutí více hvězdiček, je magie. Paolini vynikal tím, že měl dokonale propracovaný magický systém, což si celé v předchozím díle zbořil poskytnutím Jména starověkého jazyka našim hrdinům. Bohužel v této knize Murtaghova magie téměř nikdy nefunguje, ač ono Jméno zná. Nejen, že nefunguje, ale on také neustále používá ty samé fráze a ta samá kouzla dokola. Jako vím, že Eragon měl bezesporu mnohem lepší výcvik v kouzlení, ale tady jsem si připadala jako při sledování filmového HP a u dalšího Thrysta jsem už přetáčela oči v sloup.
Celkově nejsem zklamaná, protože jsem dostala další Alagaësii, ale jsem zklamaná, že jsem nedostala odpovědi - naopak, samé otázky.
Čteno v originále, uvidíme, co překlad.