Musica nova
Friedrich Herzfeld
Publikace o autorech klasické vážné hudby. Ukázky notových partů, vývoj hudbu jako celku. Přehled rozmanitých hudebních směrů 20. století, hlavně z období mezi dvěma světovými válkami, a profilů skladatelů různých národností, z nichž někteří svým netradičním hudebním dílem dali podnět k nejedné diskusi a sporu. K českému překladu knihy byl připojen dodatek o hudbě v lidově demokratických státech a SSSR tohoto období a o díle jejich skladatelů.... celý text
Přidat komentář
Musica nova
Vynikající kniha o hudbě 20. století, kdovíproč zapomenutá. Srovnatelná s proslulou soudobou knihou Zbývá jen hluk. Mimochodem, celé odstavce z ní opsala (bez citace) Naďa Hrčková. Bohužel vznikla už v 60. letech, tedy bez dostatečného časového odstupu, a je to občas znát (píše třeba o tom, jak živá je dodekafonie - dneska po ní pes neštěkne). Tu a tam nějaká polopravda. Například, že Dallapiccola nikdy nebyl vězněn a ve své opeře Vězeň vyjadřoval obecné pocity ze válečné doby. Ani zmínka o tom, že mu fašouni zavřeli ženu a hodně, hodně se kvůli tomu trápil. A pak mě přímo nas*alo, jak rychle byl autor hotov s hodnocením Franze Schrekera - kolo by sis o něj neopřel, kdybys tomu měl věřit. Ale třeba Druhá vídeňská škola zpracována dokonale (z téhle kapitoly také opisovala ta Hrčková). Rozhodně knihu doporučuju každému, koho zajímá klasická hudba 1. poloviny XX. století.