Musíme všichni někam na poušť: Příběh přátelství a vzájemná korespondence
Jan Franz , Bohuslav Reynek , Miloš Doležal
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472909/bmid_musime-vsichni-nekam-na-poust-pribe-dFG-472909.jpg
5
5
5
V životě básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka patřilo přátelství s Janem Franzem mezi ty nejintenzivnější a nejniternější. Přestože byl Jan Franz, náročný literární kritik, překladatel a esejista, o osmnáct let mladší, vzniklo mezi nimi silné pouto, které přelomila až předčasná Franzova smrt (na válečné útrapy) v roce 1946. Oba spolu od počátku 30. let vedli korespondenční dialog, navzájem si hodnotili tvorbu a podporovali se v nelehkých chvílích. Navíc oba dva silně spojovalo jejich vysočinské venkovanství. Reynek žil v Petrkově u Havlíčkova Brodu, Franz (po studiích na pražské filozofické fakultě) často pobýval v rodném Jitkově u Havlíčkovy Borové. Kniha „Musíme všichni někam na poušť“ představí příběh jejich neobyčejného přátelství, zpřístupní vzájemnou korespondenci, včetně dosud neznámých fotografií a archivních dokumentů. Edičně knihu připravil spisovatel Miloš Doležal, který se dlouhodobě věnuje odkazu obou mužů a graficky upravil Luboš Drtina. Kniha je vydávána u příležitosti 50. výročí smrti Bohuslava Reynka, tedy k 28. září 2021.... celý text
Přidat komentář
"V Grenoblu, 10. listopadu 1932
Milý příteli,
Váš dopis i 'Řád' jsem dostal právě před odjezdem do zimního zajetí. Scházejí mi tu lesy a pole a vůbec rytmus života. Zde je vše přehlušeno auty a zastavěno zdmi, a s těmi zdmi by se ještě dalo spíš domluvit než s davy, kteří se mezi nimi pitomě honí . . ."
Nalákalo mě jméno Bohuslava Reynka a nad dopisy šlo přemýšlet nad povahou až intimitou přátelství čtyřicetiletého a dvacetiletého muže . . . . .
Krom nástinu Reynkovy blízkosti s mě neznámým Janem Franzem jsem dostala mnohem víc.
Pohled do předválečné Vysočiny třeba ohledně historicky německého obyvatelstva a vůbec atmosféry kolem katolických intelektuálů mezi válkami.
Průřez krátkým životem Jana Franze a jeho tragickým závěrem, hodně z pera jeho bratra.
Přátelství i konflikty kolem vydávání Řádu nebo setkávání Floriana, Zahradníčka, Renče, Frynty, Čepa, Halase, Hrubína, Lazeckého či Seiferta. . .
Další střípek znalostí a atmosféry z okruhu Josefa Floriana a Bohuslava Reynka.
V neposlední řadě kouzelné fotky historických rukopisů a pohlednic pro dokreslení.
5/5
Blízký vhled do vzájemné dopisové konverzace mezi dvěma rodáky z Vysočiny, obrazová dokumentace a doslov, který dotváří celkové souvislosti. Čtenář se dozví mnoho zejména o Janu Franzovi, který pro mě doposud představoval ne zcela známou postavu. Pěkný počin k výročí úmrtí Bohuslava Reynka :)
Jak je u Miloše Doležala zvykem: naprosto precizní, pečlivá a poctivá práce. Texty, vysvětlivky, fotografie. A chytrý tah: přes známé jméno a tvář B. Reynka se člověk dostane k zapomenuté, ale zajímavé osobnosti Jana Franze. Autentická korespondence je dobrá forma, jak současnému čtenáři přiblížit atmosféru tehdejšího "petrkovského okruhu". Jak se orientovali v tehdejším kulturním světě, upozorňovali se na zajímavá díla a autory, ale i jak řešili ekonomické otázky. Jak z mnoha plánů sešlo. A vůbec, jak komunikovali: i bez telefonu a ý-mejlu to šlo, a bylo to na úrovni!