Mussolini
Pierre Milza
Biografická kniha Pierra Milzy nahlíží na mussoliniovskou látku sice z pohledu globální interpretace fenoménu fašismu, ale neopomíná ani osobní, ba intimní stránky fašistického vůdce, jenž po více než dvacet let řídil osudy Itálie. Pohled na individuální osud Hitlerova spojence zohledňuje též kontext doby a klade si otázku, jaké místo zastával v hierarchii tyranů novodobé historie Evropy a jakou váhu mohly mít věci běžného života na chování „duceho“, který vůči nim nebyl dokonale odolný.... celý text
Přidat komentář
Opět se setkávám s jedním z nejambicióznějších a nejhloupějších diktátorů minulého století. Mussolini na rozdíl od Hitlera i Stalina pocházel z relativně dobře situované rodiny, oproti výše uvedeným měl také jedinečnou možnost studovat. Mussolini v sobě ale také intenzivně probouzel pocity výjimečnosti, které shledával pouze ve své existenci, nikoli ve svým schopnostech. Předpokládám, že jediný z našeho výše uvedeného tria, kdo nedisponoval touto chorobnou představou o "Vyvoleném" byl Stalin (vysvětlení jinde). Benito Mussolini se vlivem několika událostí po přechodu do nového tisíciletí stává novinářem, především pak v politicky orientovaných informačních listech. Itálie se (na základě relativně klasického vzorce) nenachází v ekonomicky optimální pozici a běžný obyvatel tak zažívá obrovskou chudobu. Tyto situace samozřejmě nahrávají radikálním a extremistickým hlasům, čehož náš egocentrický antagonista využil výborně. Pozadí událostí po vzestupu černých košil již známe. Benito se místy ztrácí z historického dohledu, jelikož válečná vřava v srdci Evropy přeřve fašistické hlasy z Itálie. Kniha nám nepopisuje pouze vztah Benita k Itálii a postupný zrod jeho extremistických myšlenek (v podstatě počátkem útěku do Švýcarska), zabývá se i jeho následným vztahem k Hitlerovi, jeho vlastní pojetí války i jeho postupné vyhasnutí jako kultu, osobnosti i vůdce. Kniha je velmi čtivá, relativně detailní a založená na snadno ověřitelných informacích. Pakliže má někdo zájem o tohoto fanatika, doporučuji.
Kniha, kterou jsem po chvilkách četl s přestávkami několik let. Za mě se jedná o velice podařené dílo, které s přibývajícími stranami získává jak na kvalitě, tak na plastičnosti vyprávěného příběhu. Především poslední roky Duceho života Milza (dle mě) vystihl opravdu strhujícím dojmem, kdy se Vám nechce od knihy odtrhnout. Mnohdy kniha působí jako román, přestože snese měřítka vědecké práce.