Muž a žena
Helena Šmahelová
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/171885/bmid_muz-a-zena-8Un-171885.jpg
4
60
60
Dvě prózy řešící vztah mezi mužem a ženou. V románě Muž a žena se žena zvěrolékaře na malém městě, žijící se svým mužem v konvenčním vztahu, zamiluje do muže, který ji upoutá, a řeší svůj vztah rozvodem. Po troskách svého manželství dospívá nakonec k tragicky končícímu mileneckému vztahu. V novele Cesta ze zármutku si muž, jemuž zemřela manželka, v několika dnech kolem pohřbu uvědomuje, že jeho manželství bylo stojatou vodou.... celý text
Přidat komentář
Nadčasový příběh o nevěře, o tom, jak ji prožívají všichni zúčastnění. Depresivní, smutné, ani jeden z hrdinů nepřiroste k srdci. Výborné čtení mé oblíbené autorky.
Rozpad jednoho manželství. Příběh o lásce, která člověku podkopne nohy. Příběh o zradě, která zabolí. Příběh o vášni, o odcizení, o bolesti, o samotě.
Příběh, kde nikdo nakonec nic nezíská, kde každý něco ztratí. O tom, že když se vrhnete přes okraj propasti, prostě spadnete. A bolí to.
Smutná, bolavá kniha, kde ze všech pocitů nakonec převládá ...
...hořkost
Autorka popisuje rozpad jednoho normálního , klidného manželství. Jak to prožívá muž a žena. Jak se žena vyrovnává s tím, že se zamiiuje, jak muž prožívá nevěru své ženy. Rozpad rodiny je vždy bolestný, zraňuje všechny, rodiče i děti. Nikdo není vítězem, jsou jen poražení, všichni nakonec prohrávají.
Už je to fakt dávno co jsem tuhle knihu četla,ale vím že jsem fandila spíš manželovi.Páč on k tomu přišel jako slepý k houslím.A taky mi z celé knihy bylo tak nějak smutno.
Velmi kvalitně napsaná kniha, popis rozpadu manželství z pohledu obou partnerů. Žádná z postav není vyloženě kladná ani záporná. Manželka, která potkala nového partnera, se kterým více duševně souzní, přesto vidí klady i na bývalém manželovi a jejích společném životě. Oba se zmítají v protichůdných pocitech, protože nic není v životě černobílé a za všechno se platí. A mnohdy člověk nakonec zaplatí mnohem víc, než získá.
úúff to by bylo, poměrně syrová kniha z rodinného života a jeho dopady na všechny okolo , až mě místy jímala "hrůza" z popisu lidských pocitů, rozhodně to není oddechová kniha a po přečtení budu ještě hodně dlouho přemýšlet ..
"Tolikrát vykreslené manželské krize učí vážit si každodenního všedního rodinného života, i když jeho jednotvárnost nám jde často na nervy, neboť jeho cenu si uvědomíme teprve tehdy, když se rozpadá."
A přesně tahle věta obsažená v doslovu charakterizuje docela přesně o čem že tahle kniha pojednává. Není v ní totiž vyloženě kladná postava, vždyť vlastně i ústřední postava ženy je spíše negativní, protože opustí rodinu se třemi dětmi. Těžko v tomto chování můžeme vidět příkladné jednání kladné postavy. A za sebe musím říct, že jsem v knize "fandil" otci; vždyť ten nic vyloženě špatného neudělal, za co by pak měl dopadnout tak, jak dopadl. Kdyby mi někdo řekl, že lze napsat kniha vlastně čistě o rozchodu dvou lidí tak, že se u ní nebudu nudit a navíc mne při čtení bude neustále nutit přemýšlet a porovnávat situaci v knize s mou vlastní (vždyť mně přece nic takového nehrozí... ale moment, nemyslel si přece přesně tohle i onen manžel.?.?.?), tak dotyčnému věřit nebudu, ale po dočtení této knihy už bych toto netvrdil. Kniha je jinak velmi dobrá v popisu lidských pocitů během tohoto jejich těžkého životního období, jde i více do hloubky, než je to obvyklé, ale to je také důvod, že po přečtení v člověku asi jen tak nenabyde touha přečíst ji v dohledné době znovu - není to zrovna oddychové čtení.
Protože v knihovně neměli plánovanou Ženu roku 1900, sáhla jsem po této knize paní Šmahelové. Měla jsem trochu problémy zjistit, kdo z hrdinů zrovna prožívá popisovanou situaci a komu se vlastně ty myšlenky honí v hlavě. Jednotlivé přechody jsou oddělené jen odstavcem nebo prázdnou řádkou. Postupně se tak dozvídáte, jak situaci vnímá Marta, Arnošt, Balejová a další postavy. Ale i přesto je knížka zajímavá, i když mi žádná z postav k srdci nepřirostla a všechny mi byly něčím protivné. Vcelku jde o zoufalou situaci, ze které nikdo nemůže vyjít vítězně. A ten konec...
Kniha není dle mého názoru to nejlepší co Šmahelová napsala. Příběh je klasicky uvěřitelný, ovšem čekala bych hlubší popis osudové lásky, oproti podrobnějšímu rozboru rozvodu a vztahu k manželovi. Jako čtenářku mě příliš nepřesvědčila míra touhy po změně, kdy v sázce jsou tři děti a na druhé straně jen nijak zvlášt' prokreslené milostné vzplanutí.( Nejlepší kniha je Žena roku 1900)
Helena Šmahelová mě doprovázela v dospívání. Její příběhy o vztazích jsou stále aktuální. Ráda se k ní vracím.
Manželé. Tři děti. Milenec. Věrohodné zachycení vnitřního života hrdinů, kteří prožívají rodinnou krizi. Žádné černobílé vidění.
Šmahelová mě nikdy nezklame, přesvědčivě vystižené hlavní postavy. Četla jsem již víckrát a vždy jsem doufala, že to dopadne lépe. Bohužel...
Zpočátku jsem se nemohla začíst, těžko jsem si zvykala na strohost vět, ale děj mne postupně vtáhnul. Snad i proto, že mi občas připomněl epizody z mého života.
Příběh je vyprávěný s chladným odstupem. Třebaže sám o sobě není napínavý, během četby vzrůstá zvědavost, jak to dopadne. Stylově je vyprávění na můj vkus dost chmurné.
Kniha se mi moc nelíbila...děj mne obzvlášť nezaujal,od této spisovatelky jsem čekala víc...
Autorovy další knížky
| 1959 |  Velké trápení |
| 1984 | Stíny mých otců |
| 1979 | Žena roku 1900 |
| 1964 | Dobrá mysl |
| 1985 | Stopy mých otců |
Tato kniha se mi úplnou náhodou poprvé dostala do ruky po mém odchodu ze čtrnáctiletého vztahu (nebyly v něm děti). Považuji ji za osudovou. Prožívala jsem ji, srovnávala jsem pocity, pomohla mi překlenout náročné období. Po dalších čtrnácti letech jsem ji vzala do ruky znovu, jako by si o to sama řekla..... Vrátila jsem se do minulosti.
Krásně napsané, Helena Šmahelová je nedocenitelná autorka. Jen škoda toho otevřeného konce..... Zajímalo by mě, jak by sama autorka příběh dokončila. Úžasná kniha.