Muž, který pohnul oblohou
Francesco Ongaro
Podtitul: Tycho de Brahe a jeho osud Dánské království, 16. století. Jep ví, že k němu život nebude laskavý. Nikdy nebyl: ve vsi mu děti ubližují, dospělí se mu vyhýbají: nedůvěřují tomu mladíkovi malému jako dítě, který vidí věci ostatním skryté, bojí se jeho znetvoření. Pak jednoho zasněženého rána přiveze loď na ostrov vznešeného pána, nejslavnějšího astronoma Evropy. Jmenuje se Tycho Brahe. Král Bedřich II. mu dal v léno ostrov Hven, aby si tam mohl postavit observatoř. Všichni obyvatelé jsou mu povinni přispět svou prací: ten hrdý a náročný šlechtic je tu teď pánem. Jen hrbáč Jep se raduje z příjezdu přísného pána, který stále pozoruje noc; všude ho následuje a stane se jeho šaškem. Ve dne sbírá pod stolem zbytky jídla a baví hosty, v noci se s Tychonovým svolením učí číst a psát, studuje latinu, osvojuje si matematiku. Protože jedině při pozorování hvězd Jep zapomene na svůj odraz na hladině studny, na ženy, které nebude milovat, na děti, které nikdy nebude moci mít. Ale Historie se vysmívá lidským nadějím. Jednoho neblahého dne král zemře a hned je jasné, že Tycho u nového následníka upadl v nemilost... V moudré kombinaci prvků fikce a historické rekonstrukce Francesco Ongaro oživuje mimořádné a strašlivé století a jednu z jeho hlavních postav, bez níž by moderní astronomie nikdy nespatřila světlo světa.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Mladá frontaOriginální název:
Uomo che cambio i cieli, 2007
více info...
Přidat komentář
Už jse myslela,že jí odložím... prokousávala jsem se prvními asi 140ti stránkami tak pomalu. Ale pak se to začalo lepšit,tak jsem to ještě zkusila a druhou půlku jsem přelouskla hned,takže dočtena,ale žádný zázrak.
Knihu jsem před pár lety vzala v knihobudce, protože mě zaujalo téma - mám ráda astronomii i tyhle slavné astronomy. Jen jsem tušila, že se kniha nebude číst snadno, tak jsem ji odkládala a přečetla až teď, kdy se mi jako jediná hodila do tématu k Čtenářské výzvě. Kniha byla skutečně trochu náročná a nudná, ale bylo fajn dozvědět se něco o Tychovi a také se mi líbila i zmínka o mém oblíbenci Galileovi.