Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Je o „muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí“.... celý text
Literatura světová Novely Duchovní literatura
Vydáno: 2012 , VyšehradOriginální název:
Lhomme qui plantait des arbres, 1953
více info...
Přidat komentář
Dokonalý příběh! Kraťoulinká povídka, kterou by si měl přečíst každý. Ilustrace dokážou člověka dokonale vtáhnout do prostředí, kde se děj odehrává. Usměvavá povídka, která pohladí na srdci a zároveň člověka donutí k zamyšlení.
Knížka, kterou máte přečtenou hned, ale musíte nad ní dlouho přemýšlet! Krásný inspirující příběh.
Jeden z nejkrásnějších příběhů, jaký jsem četl. Opakovaně se ke knize vracím. Vřele doporučuji.
Když tak přemýšlím, co bych o této knize napsal, nemám snad nic co by již nebylo řečeno. Prostě skvělá, skvělá povídka.
Veškeré zlo pochází ze sobectví. Kniha je příběhem o naprosté absenci této vlastnosti. Sázet stromy tam, kde se téměř vytvořila pustina, sázet stromy, aby se vrátila voda, lidé a zvířata- to je nádhera. Nehledět na válk ya boje, jen si denně plnit vytyčenou povinnost, zde spíše samozřejmost. Dělat jednoduché věci s velkým významem-
Nádherne ilustrovaná kniha no pre mňa čo ma veľmi mrzí zatiaľ nepochopiteľná. Skôr ma desí po prečítaní čo môžem urobiť ja aby som som niekomu pomohla. Ale raz si dúfam poviem AHAAA....
“Ten člověk mluvil jen málo. To u osamělců bývá, cítili jste však, že si je sebou jistý, a že této jistotě důvěřuje.”
Věřil v sebe a věřil v to, co dělá. A dělal to rád. Chcete-li být opravdu v životě šťastní, udělejte šťastnými jiné.
Překrásný text, nádherná grafická úprava.
Nejprve bylo setkání se stejnojmenným filmem Fréderica Backa. Pak kniha, krásné vydání z Vyšehradu vyšperkované Helenou Konstantinovou. Setkání s vírou, že svět není v háji, protože i jeden člověk může být dárcem života navzdory ničení i vlastní samotě.
Krásný prostý příběh s velkým poselstvím. Potěší duši, navíc je nádherně ilustrovaná. Kniha, kterou jednou budu předčítat svým dětem... Jistojistě obohatí každého!
Další útlá knížečka, která mě chytla za srdce (jedna z prvních byla A každé ráno je cesta domů delší a delší). Zdánlivě banální příběh, který má obrovské poselství. Musím si jí pořídit do vlastní knihovny. Příběh, který má neuvěřitelný smysl a po přečtení vám zůstane úsměv na rtech. Po tomhle si prostě uvědomíš, že není důležité co všechno máš (materiálně), kolik máš škol, jak moc si oblíbený,.... jde prostě jen o to BÝT ŠŤASTNÝ a chtít udělat šťastnými i lidi okolo tebe. Zdánlivě banální rutina pro jednoho člověka, velký krok pro dalších x lidí a hlavně pro přírodu. Díky za to, že se mi toto dílko dostalo do rukou.
Toto je moje srdcová záležitost! Příběh muže, který změní krajinu a tím osudy lidí.
Často si díky tomuto příběhu připomínám, že i jednotlivec může pomocí malých činů dosáhnout velkých věcí.
Povídka s ušlechtilým poselstvím. Jak jinak by tato kniha šla definovat? Je tak kraťoučká, že ji bez problému přečte jedním dechem i člověk, který si nikdy ke knížce nesedl. Myslím, že by si ji měl přečíst každý - moc času nezabere, ale spoustu toho člověku dá. :)
Taková hezká pohádka s ekologickým poselstvím.
Plus za jihofrancouzský venkov s popisem krásné horské krajiny (pro ni mám velkou slabost díky Pagnolovi).
A ponaučení pro dnešek? Možná i to, že pro životní prostředí je možné něco dělat jen tak, skromně, bez patosu a zbytečného politikaření a hesel…
Krásné ilustrace, a vlastně hodně povedená je celá miniknížečka (Vyšehrad, 1997).
Povídku jsem si poslechla v podání Marka Ebena jako audioknihu a je úžasná. Tento inspirující příběh ukazuje, že z mála, pokud je dostatek úsilí a snahy mohou vzniknout velké věci. 5*
(1/20)
Autorovy další knížky
1998 | Muž, který sázel stromy |
1995 | Hlasy země |
1934 | Člověk z hor |
1936 | Kéž tonu v radosti |
1994 | Silné duše |
Jak pár stránek dokáže zasít hlubokou myšlenku. Kéž by si každý ve svém dobrém konání našel smyl. Nadčasový příběh, kdy skutečný význam má dávat, nikoli brát. Také jste po přečtení měli touhu jít a zasadit strom?