Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Když byl Giono v roce 1953 požádán vydavatelem časopisu Reader’s Dígest, aby napsal příběh o nejpozoruhodnějším člověku, s nímž se kdy setkal, poslal mu tuto povídku, kterou chtěl vzbudit zájem o zalesňovací program. Vydavatel mu však z nepochopení příběh vrátil, a ten byl uveřejněn o rok později v časopise Vogue pod titulem „Muž, který sázel naději a vypěstoval štěstí“. V té době sám autor jistě netušil, že jeho próza, rozsahem nevelká, v celé řadě překladů záhy oběhne svět, a že navíc splní autorův záměr – stane se inspirací pro ochránce přírody k zalesňování celých oblastí. Dnes má tedy konečně i český čtenář možnost seznámit se s tímto skvostem, jenž se kromě řady francouzských i cizojazyčných vydání stal předlohou ke kanadskému animovanému filmu, který byl uveden i u nás.... celý text
Literatura světová Novely Duchovní literatura
Vydáno: 2019 , VyšehradOriginální název:
Lhomme qui plantait des arbres, 1953
více info...
Přidat komentář
„I jabloň má životnost až sto let, takže ta jabloňka, kterou jsem zasadil roku 1936, možná ještě ponese ovoce po část jednadvacátého století. Dub či buk mohou žít celá staletí a působit potěšení tisícům či desetitisícům lidí, než je nakonec pořežou na stavební dříví. Netvrdím, že člověk se může zbavit veškerých povinností vůči společnosti vlastním projektem vysazování lesa. Ale přesto mi připadá jako dobrý nápad, kdybyste si vždycky, když uděláte něco asociálního, zapsali ten skutek do kalendáře a pak, až přijde vhodná roční doba, zasadili do země žalud.
A kdyby jen jeden z dvaceti vyrostl do dospělosti, můžete v životě nadělat dost škody, a přesto jako farář z Bray skončit coby dobrodinec společnosti.“
George Orwell, Přímluva za faráře z Bray, 1946
to je ohromná kniha....jestli můžu trošku parafrázovat pana Wericha tak by ani dva zámky plné spisovatelů nenapsali tak velkou knihu co do síly myšlenky
Knihu jsem četla na doporučení. Nemůžu jí upřít takovou krásnou jemnost a sympatii k muži, který sázel stromy. Nemyslím si ale, že je třeba (a že bych měla) strhávat hodnocení za to, že příběh je plochý apod., protože ta kniha nese myšlenku a nic víc nechce, nechce být promyšleným románem s úchvatnou zápletkou.
Rozhodně bylo příjemné si knížečku pročíst, ale mou modlou se nestane.
Půvabná knížečka. Asi si ji pořídím. Nejdojemnější mi přišlo třídění žaludů. S takovou pečlivostí se tomu věnoval. Inu moc hezké. Představuji si, jak do této znovuzrozené krajiny přicházím
Jo tak inspirace? Jo tak nezdolný lidský duch? Jo tak lidská nezištnost? Hmm.. Tell me about it. A co přítel Coelho? Ještě se nevyjádřil? Něco ve smyslu: "Bratře! Kradeš mi kšeft!" ne? Třeba to přijde..
Ale tak jako knížka fajn. Jakože fakt. Tak na 3 hvězdičky.
Co napsat. Jsem vždy trochu rezervovaná ke knihám, na které slyším chválu ze všech stran, a které si prostě "musí" člověk přečíst. A přesně u téhle se mi to opět potvrdilo. Příběh není špatný, určitě pro spoustu lidí inspirativní, spoustě se bude líbit, ale pro mě trochu plochý. Je spousta jiných knih, které vám dají daleko víc, než tahle, ale jsou to právě ty knihy, které nečtou masy, bohužel. Mám raději, když nad knihou musím ještě dlouho po přečtení přemýšlet, která vám nějakým způsobem obohatí život a tahle to, alespoň pro mne, bohužel není. Dávám 60%
Působí v ní magické síly:) Jak jinak vysvětlit, že tuto knihu můžu číst stále znova, pokaždé na mě NĚČÍM opravdu silně zapůsobí a to NĚCO se slovy prostě nedá vyjádřit?
Názorný příklad toho, že i malé útlé knížečky mohou člověku přinést více než 600 stránkové romány. Jedním slovem: magnifique.
Věřící mají své bible a korány, já mám Muže, který sázel stromy. V té útlé knížečce je naprosto vše. Odpovědi na všechny otázky, povzbuzení, snad i smysl života.
Nezbývá než souhlasit s předchozími komentáři o rozsahu a obsahu a o inspiraci pro člověka. Knihu jsem četl opakovaně (dokonce je i anim. film a namluvené CD) a vždy mě to nakoplo na další období.
Jinak - postava Elzéarda Bouffiera je údajně fiktivní, nicméně autor knihu nechal šířit volně a bez nároku na odměnu, aby s ní seznámil a inspiroval co nejvíce lidí (toliko Wiki)
Tuto knihu jsem přečetla během cesty autobusem. Slyšela jsme o ní mnohé a tak jsem se rozhodla, že ani v mojí knihovničce nesmí chybět. A nechybí..už nikdy ani nebude. Je to pro mě něco jako návod..můžeme dokázat cokoliv když chceme a stačí nám k tomu jen mít snahu a vytrvat.
Jak tak krátký příběh dokáže předat tak velké poselství..neuvěřitelné.
Autorovy další knížky
1998 | Muž, který sázel stromy |
1995 | Hlasy země |
1934 | Člověk z hor |
1936 | Kéž tonu v radosti |
1994 | Silné duše |
Krásná, poetická jednohubka, která zanechá dojem, že ten svět snad ještě chvíli vydrží...