Muž, který velel mužům

24.05.2024

Knížka zachycuje životní osudy generála Karla Klapálka (dospívání, účast v první světové válce, období mezi válkami, působení ve druhé světové válce a nastíněn je i jeho osud po ní). Knížka se spíše snaží o zachycení atmosféry dané doby, pokud čtenář očekává podrobný popis bojů, tak ten v knížce nenajde. Velký důraz je kladen na vyjádření vzájemných vztahů mezi generálem a vojáky. Na konci každé kapitoly jsou obsaženy dopisy, v kterých lidé líčí, kdy se s Klapálkem setkali a jak na ně působil (většinou se jedná o podřízené vojáky). Vesměs se všichni shodují v tom, že byl velmi přísným velitelem, a to k sobě i druhým. Každopádně dokázal vojáky perfektně vycvičit a připravit na válku, takřka všichni k němu měli naprostou důvěru a úctu.

Co mi vadilo, ty dopisy jsou si velmi podobné a není jich v knížce zrovna málo, zrovna tak je v rámci vyprávění vícekrát líčeno, že byl opravdu prototypem perfektního vojáka (trošku mi to pak už připomínalo nošení dříví do lesa, stačilo to zmínit jednou či dvakrát a věnovat prostor jiným věcem, třeba podobnějšímu líčení bitev). Jen letmo je zmíněno, že po druhé světové válce byl také obětí monstr procesů. Bohužel se taktéž nezapře doba, kdy knížka byla vydána, SSSR jako jediná kladná síla, která víceméně sama porazila Hitlera, pokrokoví a neomylní komunisté atd. Napsaná je knížka jinak vcelku čtivě. Celkově bych hodnotil 65 %.