Muž, ktorý sa usmieval
Henning Mankell
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181283/bmid_muz-ktory-sa-usmieval-s0e-181283.jpg
4
376
376
Případy komisaře Wallandera / Komisár Wallander série
< 4. díl >
Stolička na poľnej ceste, na nej sedí bábka v ľudskej veľkosti. Právnik dupne na brzdu a vystúpi z auta. Nič viac už v živote nestihne. Komisár Wallander je psychicky na dne. Pri svojom poslednom prípade zastrelil človeka. Depresiu teraz utápa v alkohole. Rozhodne sa odísť z polície. Navštívi ho však starý priateľ Sten Torstensson, ktorý ho požiada o pomoc pri vyšetrovaní tragickej nehody svojho otca. Najprv odmietne, no keď onedlho ktosi Torstenssona brutálne zavraždí, komisár Kurt Wallander sa vracia...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , Marenčin PTOriginální název:
Mannen som log, 1994
více info...
Přidat komentář
Jak mám Wallandera vcelku ráda (chybí mi už jen dvě knihy ze série), tak tahle čtvrtstoletí stará detektivka mi připadala jako pohádkový, velmi naivně podaný příběh o tom, jak (i na) ty nejmocnější dopadne rameno spravedlnosti. Tolik opakování, moralizování nad stavem světa a Švédska a policie, nejasných zločinů, převážně ekonomických, kterým nikdo z policistů vlastně nerozuměl, a pomalých akcí a reakcí policistů... Jen z piety 55%.
Počúvala som audioknihu, veľmi príjemné a napínavé počúvanie, (až na hudbu medzi kapitolami, ktorá bola príšerná a doslova pílila uši), vynikajúco čítal Jiří Vyorálek. Zo série kníh s komisárom Wallanderom sa mi táto páčila asi najviac. Jednu hviezdičku predsa dám dolu. Kniha začína tým, ako Wallander, prenasledovaný depresiami, chce odísť od polície, lebo pri výkone služby zabil človeka a nevie sa s tým vysporiadať. Ale nemá problém nasadiť neznáme a hlavne neskúsené dievča do zámku medzi vrahov ako špeha. Stále som očakávala, kedy ju odhalia a zabijú. To isté platí aj pre jeho bývalého kolegu (člena ochranky na zámku), ktorého poveril hľadaním chladiacich boxov. Vedel, že všade všetko sledujú a môže dôjsť k odhaleniu a umlčaniu, ako sa aj stalo. Zdalo sa mi to na Wallandera neprofesionálne a riskantné.
Čtvrtý Wallanderův příběh je naprosto standardní severská krimi z dob, kdy ty ještě nevládly trhu. Je to spíš oldschoolová záležitost, protože mrtvol v ní není tolik a ani způsoby vražd nejsou kdovíjak brutální, což může být pro někoho potěšující. Samotný Wallander je hodně zajímavá postava, která má přirozený vývoj a její pochybování o sobě samé a různá traumata jsou tím nejlepším, protože ji dost polidšťují. Samotný případ není až zas tak atraktivní a působí hodně obyčejně, co ale knihu pozvedá, je atmosféra odlehlého zámku, v němž platí vlastní pravidla a jejího majitele zahaluje prazvláštní aura. Pak je ale škoda, že rozuzlení je trochu očekávané a chybí mu moment překvapení a třeba i nějaký šokující pachatel, nebo trochu jiný motiv. Jak už tu bylo také zmíněno, zamrzí, že motiv jakýchsi lidských loutek, který by příběh posunul lehce do hororu, není rozveden a vůbec využit. Usměvavý muž zase posune vývoj Wallandera trochu dál, samostatně mu ale chybí něco, kvůli čemu by si ho čtenář pamatoval o něco déle a chtěl se k němu vracet. 70 %
...tak nevím, musel jsem se nutit do dočtení...tentokrát to Wallander s tou vyšetřovací šedí a nemožností se pohnout kupředu přehnal :-) ... jo a orgány?...no dobře
Má první kniha od tohoto autora, mezi severskými detektivkami takový lepší průměr. Komisař Wallander je svůj, jen příběh je takový rozvláčný, chtělo by to více svižnosti. Určitě zkusím i další díly.
Nevím, zda si komisař Wallander vybral správné povolání. Když zastřelí padoucha, sám v ohrožení života, tak se z toho v podstatě nevzpamatuje. A když pátrá, tak si spoustu věcí nechává pro sebe (čímž kolegům práci zrovna neulehčuje) a do dramatických kulis se vydává vždycky sám. Co když zas někoho zastřelí? Samotný příběh se mi docela líbil, i když hlavní zločincův prohřešek asi nemusel být tak efektní. V sérii pokračuji dál.
Sáhla jsem po ní kvůli obálce a zajímavé anotaci a těšila se na další severské krimi, ale spokojená jsem příliš nebyla. Postavy byla takové nesympatické, věčně naštvané, nelogicky jednaly a akce na konci byla taková překotná. A asi jsem zvyklá na všechny superhrdiny tvrďaky, ale policista, který má trauma z toho, že někoho zabil, snad dokonce padoucha - nevím, nečetla jsem předchozí díly - ve mně nevzbuzoval moc důvěry.
Podle mě nebyl využitý potenciál, který se nabízel v prvních kapitolách.
Ačkoli se mi zdá tento román od Mankella nejslabší co jsem četl tak pořád musím hodnotit nadprůměrně, poněvadž se mi to četlo lépe než knihy které jsem hodnotil průměrně a skoro se nedaly číst. Je fakt, že vrah je odhalen celkem brzo, ale hlavní hrdina nemá dlouho dostačující důkazy, pouze svojí intuici, takže se zdá, že přijde šokující rozuzlení, ale to se bohužel nekoná což román dost sráží. A to je škoda. Nervy drásající příběh fakt nečekejte. A taky mě trochu vadí, že Wallander je dost přecitlivělý policajt. Na to že vyšetřuje vraždy tak když vidí mrtvolu tak zvrací atd. Tak snad příště to bude napínavější.
Moje první kniha od tohoto autora a zřejmě jsem nevybral příliš dobře, protože mě příběh a samotný detektiv příliš neuchvátil, hodně z toho "smrdí" televizní zpracování. Po většinu času se navíc příběh tak nějak pomalu vleče kupředu, ale ničím nepřekvapí (finálové rozuzlení je zase naopak příliš uspěchané a chování hlavní postavy na mě působilo dosti nelogicky). V knize se také hodně sumarizuje, což je zřejmě v reálném životě potřeba a užitečné, ale pro čtenáře to žádnou přidanou hodnotu nemá. Prozatím tohoto autora odložím, ale možná se k němu vrátím později, ale spíše k jeho novějším kouskům.
Z komisaře Kurta Wallendera se pomalu stává můj oblíbený detektiv. V mém případě se jedná již o šestou knížku. Do knihy jsem se opět rychle ponořil a nevadilo mi, že autor naznačil možného pachatele prakticky na prvních stránkách. Severské krimi mám rád a popis švédské krajiny, vyšetřování a postav zvládá autor velice dobře. Jen mi stále vadí, že autor neumí přesvědčivě dotáhnout knihu do úplného konce, a proto závěry působí oproti předešlému ději nevěrohodně. Postava je mi sympatická také tím, že nemá tolik problémů s pitím :-) Po přečtení Usměvavého muže u mě stále vede vůbec první kniha, kterou jsem od pana Mankella přečetl (Bílá lvice)
Povedená krimi, která se dobře čte a dokáže zaujmout. V rámci severských krimi, co jsem četl, rozhodně lepší průměr.
Detektivka čtivá a svižná, jen ten konec byl trochu méně uvěřitelný. Důležité že bylo potrestáno zlo které mělo velkou moc.
Úsměv pánovi nakonec z tváří zmizel. Kurt Wallander opět nasadil do akce celý svůj potenciál a postavil se proti smíškovi, co si myslel, že může fakt všechno.
Další bravurní příběh. Asi bych se už opakovala z knih předchozích, takže to dneska zkrátím a rozepíšu se, až něco nebude cajk. Ale jak už znám autora, to se nejspíš nestane...
Komisař Wallander se po depresích, způsobených zastřelením člověka ve službě vrací do práce. Je zavražděn jeho známý právník krátce po nešťastné náhodě jeho otce, končící smrtí. Jak se později ukáže, i toto byla vražda. Mrtvých je nějak víc a i komisař Wallander je v nebezpečí života. Opět se jedná o chytrou a dobře napsanou detektivku. Série s komisařem Wallanderem je zárukou toho, že se nebudu nudit a těším se na každou chvilku, kterou si s knihou užiji.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Vrazi bez tváře |
| 2017 |  Italské boty |
| 2015 | Pátá žena |
| 2014 | Bílá lvice |
| 2013 | Než přijde mráz |
Klasická detektivka, hledání nejenom vraha, ale i vlastního přesvědčení a vlastní cesty detektiva Wallendera. Tíží ho minulost, ale tu chce nechat za sebou a jít dál - a kam jinam, než zase za pátráním. Bohatý muž plný úsměvů, tajemné pobřeží a tajemstvím zastřené rozhovory. Nic překvapivého.