Muž na vodítku
Esther Vilar
Autorka napadá v knize navyklá společenská schémata o vztazích mužů a žen, vzájemně je konfrontuje. Je to provokace, ale chytrá, vtipná a vůbec ne povrchní. Šokující bestseler o vztahu mužů a žen
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 1995 , BránaOriginální název:
Der dressierte Mann, 1971
více info...
Přidat komentář
Konecne kniha, ktora pomenuje dolezite veci vo vztahu. Podla mna kniha je naproste "must read", zaradil by som ju do povinneho citania, patri do kazdej domacej kniznice! Jednoznacne odporucam napr muzom s nizsim sebavedomim. A zenam, aby si rozsirili pohlad na skutocne hodnoty a dokazali prekuknut pokriveny pohlad na zivot, ktory dnesna doba vytvara.
Vím, že je kniha z jiné doby, než jaká je nyní, ale co je moc, to je moc. Celou dobu jsem čekala, kdy nastane ta vtipnost knihy, ale ta se nedostavila. Překvapila mě celkem dobrá hodnocení tu, ale bohužel se k nim nepřidám.
Kniha se mi dostala do ruky až nyní....a musím říct, že mě opravdu pobavila. Je nutné si ovšem uvědomit, v jaké době byla napsána. Tenkrát způsobila opravdový skandál, čemuž se rozhodně není co divit. Osobně mi připadala místy velmi trefná. Vzhledem ke vzdělání a životu autorky musím uznat, že je napsaná opravdu mistrně a autorčin rádoby radikální náhled na obě pohlaví může skutečně urazit jen potrefené husy. V knize je nutné číst mezi řádky a pak na ni lze nahlížet jako na opravdu vydařený report do vesmírů obou pohlaví.
Anotace praví: Je to provokace, ale chytrá, vtipná a vůbec ne povrchní.
(Na to Cimrman: „To že řekla? To musí bejt ženská!“ )
Provokace? Že váháte. Zkuste. Ale nasaďte všechen svůj nadhled a zatněte zuby.
Chytrá? Místy. Ano, autorka nabízí úplně jiný pohled na život a vztahy a bohužel i spoustu „aha-chvilek“ (pořád zatínám zuby)! Ale občas jako by se spíš snažila o Darwinovu cenu (Například do náboženství se nerýpá ani ve srandě, bodejť by jí lidi nešli po krku). Navíc si protiřečí, vždyť žena v jejím podání by neuměla držet tužku, natož napsat knihu. Pokud se tedy nepokládá za vzácnou výjimku.
Vtipná? Spíš „Jak se trollilo v sedmdesátkách.“ Ale jsem přece jen ženská hloupoučká, za týden si stejně budu pamatovat leda ty účinky studené vody na ňadra. :-) Ale paní je německého původu? Ale tak to jo. Tam mají holt jiný humor.
Ne povrchní? Opět pravda. Jde do hloubky až na dřeň. Abych nepůsobila jako grafoman křížený s potrefenou husou, jen to shrnu: Mluvte za sebe, paní autorko, děkuji pěkně.
Ke knížce jsem se dostal po shlédnutí dokumentu The Red Pill (2016). Krátká, ale jasně napsaná knížečka. Feministky autorce (které má diplom z psychologie a sociologie) po jejím publikováni vyhrožovaly smrtí. Dle autorky jsou muži chytřejší/kreativnější/schopní hlouběji cítit a ženy je využívají skrze moc sexuality. Protože muži mají silnější sexuální pud a víc touží po lásce a ženy tyto zdroje kontrolují, tak ve vztazích tahají za kratší konec provazu a ženy je mohou manipulovat, a taky to úspěšně dělají. Cílem typické americké ženy je pomocí manipulací ulovit muže a donutit jej ke sňatku. Ona pak zůstane doma s dětmi a nechá se vydržovat otrokem, co bude chodit do práce a ji živit. Rozvodové zákony jsou nastaveny tak nespravedlivě, že i když se rozvedou, tak má zajištěnu doživotní rentu. Nemyslím že všechny ženy jsou takové jako popsané v této knize, ale rozhodně takové ženy existují. To že ženy jsou jaksi morálnější pohlaví je mýtus.
Ojedinělý pohled na muže a ženské strategie, jak si je ochočit. Pakliže text občas působí jako nadsázka, pak o nic víc než feministická dogmata o chudinkách ženách utiskovaných strašnými "machy". V dnešní době dost osvěžující čtení, ovšem jistě ne pro každého, určitě ne pro zhrzené misandričky (není divu, že autorce po vydání feministické příslušnice tzv. něžného pohlaví vyhrožovaly smrtí). Literárně lepší než např. J. Hausmann.
Čtení pro zhrzené misogyny.
Prvních pět stran je celkem vtipných, pak se autorka zacyklí a bombarduje čtenáře pořád tou samou kapitolou (s drobnými obměnami), byť se to snaží usilovně maskovat tím, že jí pokaždé dá jiný název (chytrý, ale průhledný).
Čili ať už tím autorka chtěla říct cokoliv, je to hlavně nuda.
Muž na vodítku
Jordan Peterson v rozhovoru s Camille Paglia řekl, že muži a ženy vyjadřují agresi rozdílně: muži přímo = fyzicky a ženy nepřímo = pomlouvají, manipulují a intrikují. Muž se ale proti ženské agresi a psychopatkám špatně nebo vůbec nemůže bránit, protože jeho způsob je společensky nepřijatelný, zatímco nad ženskou agresí se mhouří oko. Zároveň nikdo nebere vážně muže, který si stěžuje na vnější okolnosti - proto je potřeba, aby ty rozumné a příčetné ženy vystoupily proti jejich nepříčetným sestrám.
Esther Vilarová před 50 lety ostře vystoupila proti feminismu - tvrdí o něm, že je to v podstatě ideologie / náboženství, které ženám i mužům říká jen to, co chtějí slyšet: ženám, že jsou utiskované chudinky, což jim dává příležitost ještě víc parazitovat na systému, a mužům, že jsou tyrani - což oni berou jako kompliment jejich mužnosti. Muži touží po ženách mnohem více, než ženy po mužích. Muži se ženám obětují a nechávají se kvůli nim zotročit a vykořisťovat. Autorka tedy tvrdí, že jsou to naopak muži, kteří se potřebují osvobodit. Skutečně emancipovaná žena podle ní nezneužívá svůj sexuální monopol nad mužem - je jich však velice málo. Váhal jsem, zda kniha není napsaná cynicky - ale je cynické říct, že Ježíšek neexistuje? Určitě však je napsaná úžasně přímočaře a vtipně - na to, že od ženy. Esther Vilarová byla nejdříve lékařka, ale jako spisovatelka asi zachránila mnohem více životů, i když sama byla terčem kritiky a dokonce prý násilných výhrůžek. Kniha je stále naprosto aktuální. Její četba pro mě byla překrásnou satisfakcí.
Nechápu proč, ale na konci českého vydání je „doslov“ = kritika pana Nakonečného, který tvrdí, že Vilarová zakládá svou knihu na protimluvech, polopravdách a falešných tvrzeních a pouze projektuje svou nenávist a prázdnotu a že by ji měl čtenář litovat. Ačkoli se rozepsal na 4 stránky, tak se neobtěžoval ani jeden takový protimluv uvést a třeba nějaké tvrzení vyvrátit, takže je to v podstatě argument ad hominem ve stylu „ne, ty“ a má výpovědní hodnotu 0.