Muž od plynu

25.11.2022

Tak tohohle jsem se docela bál, ale nakonec ta jednohubka svištěla jak ten noční vlak z Halle do Berlína, než si v něm nějakej prominent koupil od plynaře kvádro za deset táců mařen a k tomu přihodil svoje luxusní pyžámko, jaký si může dovolit snad jenom člověk se superschopnostma. Když jsi ale státní zaměstnanec a v tvý zemi se zrovna řeší co je správný (árijský), jestli žid, nebo žít, zatím tolik ne a na všechny řešení problému se posílaj divný pánové v dlouhejch koženejch kabátech, tak ten obnos může zadělat na parádní průser. Přece jen v těch dobách zažívá velkej rozkvět závist a práskačství. Chudák Hery Knytl je z toho celej tumpachovej a rozjíždí groteskní kolotoč omylů, přešlapů a trochu z těch prachů zmagoří.

Je super pozorovat, jak něco doporučí starý, ta udělá opak, způsobí průser větší než jejich činžák, obviní z toho jeho a když už to vypadá dobře, tak mu to znova natře holka šikovná.
Myslím, že hery během týhle krátký záležitosti musel zestárnout tak o osmdesát let a musí do smrti žrát prášky na hlavu. Taky jsem se těšil, že se rozlouskne, kdo byl ten kolík z vlaku a co tam dělal v pyžamu, ale výsledku nevěřím a trošku mě to zklamal.

Kdyby to bylo psaný jenom trošičku jinak a bylo to delší, klidně bych řekl, že to napsal Emil Vachek. Ten to ale nebyl, tak se nedá nic dělat. Můžu prohlásit, že tenhle Heinrich Špejle to skoulel taky dobře. Bavilo mě to celej večer, dokud jsem se nedostal k posledním stránkám. Tam jsem se trošku nakrknul.