Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice
Lenka Požárová
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/201899/mid_muz-s-vuni-kavy-zena-se-spetkou-sko-O8k-201899.jpg
3
137
137
Autorka kuchařek vyráží do Střední Ameriky, kde v doprovodu neobyčejně charismatického obchodníka s kávou zažívá mnohá dobrodružství. Tento svižný příběh o ženě, která dělá věci jinak, než je obvyklé, oplývá mnoha dějovými zvraty a je popisován s nakažlivým humorem i chutí k jídlu.
Přidat komentář
Od této knihy jsem očekávala trošku více, téma mě nadchlo, styl vyprávění trochu méně. Občas jsem se ztrácela, kde a kdy se děj zrovna nachází. Myslím, že by toto zajímavé téma šlo zpracovat trochu lépe, na druhou stranu, já nikdy knihu nenapsala, takže oceňuji každý takový počin:) Celkově jsem se u knihy nenudila, některé pasáže byly opravdu zábavné. Autorka mě sama osobně zaujala a možná se mrknu i do jejích ostatních knížek.
Knihu jsem si vzala v červenci do Řecka jako oddechovku. Je konec listopadu a ještě jsem ji nedočetla. Postava Neli je nesnesitelná, šíleně nerozhodná a nudná. Zato je skvělá kuchařka a závidím jí cestování i Fernanda. Kávový muž je pro mě číslo jedna v jejích záletech. Často jsem se ztrácela v kapitolách, vždy začínají někde jinde, zemi či čase..
Jako autorku kuchařek a prodavačku výtečných skleniček mám Lenku moc ráda, bohužel jako spisovatelka mě neoslovila. Zpočátku bylo příjemné nahlédnout pod pokličku jejího osobního života, cestování a nových chutí (na kuchařku ke knize jsem zvědavá, jistě do ní nahlédnu), bohužel zhruba po první čtvrtině knihy děj stagnuje, nevyvíjí se, hlavní hrdinka je nerozhodná, nepoučitelná a ze čtení se stává přeerotizovaná nuda...
Celou dobu jsem si říkala, co to vlastně čtu! Působí to spíš jako deník, všehochuť, dohromady smatlaná kuchařka, cestopis, erotika, exotika... no prostě všechno možné, ale nic z toho pořádně... sice se zajímavými pasážemi, ale strašně moc plytké, chybí tomu hloubka... chtělo to chytit se nějaké linie a rozpracovat ji, tohle mi nesedlo. Celek není špatný, ale takový nijaký :-/
Přijde mi, jako bych četla dvě knihy. První polovina úžasná - super relax, cestování, poznávání. Ale druhá polovina už mě tak nebrala. Pokud by autorka pokračovala ve stylu první poloviny knihy, byla by fajn. Co se týče jídla - má zajímavé kombinace, které určitě stojí za vyzkoušení
Uf, jsem ráda, že jsem se knihou vůbec prokousala. Jednak mi nesedl styl vyprávění a nad čtyřicetiletou ženou, která vůbec neví co chce, mi zůstával také rozum stát.
Nevím, jestli je Lenka Požárová lepší kuchařkou, než spisovatelkou, ale můj "šálek čaje"to nebude... Chaotická hrdinka Nela, která evidentně neví, co chce a její cestování s Fernandem mě v půlce přestalo bavit a přesedlala jsem na jiný žánr...
Knížka směřující odnikud nikam roztříštěná do pidikapitolek, které na sebe někdy navazují jako jedna větší kapitola a někdy zase ne. Paní Požárová je asi lepší kuchařkou než spisovatelkou, i když její kuchařky se mi také většinou líbí spíše na prohlížení než na skutečné vaření. :) Domnívám se, že takové pěkné téma se dalo uchopit mnohem lépe a čtivěji. Těšila jsem se na žhavý letní erotický románek a erotika v knížce na mě bohužel působila velmi stroze a nudně. Líbilo se mi, že jsem se o autorce dozvěděla bližší informace, na základě knihy jsem shlédla i vystoupení u pana Krause (http://youtu.be/HLbMD3ZVuFU). Nejvíce mne pobavilo "rande" s francouzským trpajzlíkem. To jsem se musela smát nahlas.
Bezva pohodové čtení na léto prima kniha kniha pro pobavení při relaxu u vody a podobně.Určitě stojí za přečtení.Já se chystám i na předchozí knihu autorky a také jsem zvědavá na její kuchařku.
Přímo příběhu a hlavní protagonistce Nele bych čtyři hvězdičky nedala, ale líbilo se mi, že se zde autorka zmiňuje o svých začátcích, taky mě zaujalo vyprávění o nových chutích a těším se na avizovanou kuchařku. Ráda nahlédnu do dřívější knihy Jak jsem proje(d)la svět, ta by mě taky mohla zaujmout, autorčiny kuchařky znám a jejich zpracování se mi líbí.
Čtení pro relax, na pohodu. Cesta za exotikou, za novými chutěmi, vůněmi, zkušenostmi. Spoustu zajímavých věcí se dozvíme, o zpracování kávy, o výrobě třtinové cukru, o zvyklostech Panamy, hlavně co se jídla týče, o přírodě, o lidech. Potud to bylo opravdu hodně zajímavé a hlavně zábavné. Další část knihy o soukromém životě, který je v knížce pravdivý do té míry, do jaké tomu chcete věřit, je to spíš na nás, autobiografické je to zčásti, ale které to jsou, to prozrazeno není, tak to už mě moc nebavilo. Hl.hrdinka Nela neví co chce (vlastnost blízká všem ženám 8-) ) jakoby Fernando byl jediný, kdo jí může pomoct napravit škody na rozbitém srdci.
P.S. Paní Lenko, jestli to tady budete číst (náhoda je blbec), ty dlouhé vlasy Vám opravdu slušely víc. :-)
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice |
| 2018 |  Rozmačkané ego se slaninou |
| 2014 | Kuchařka z románu s vůní kávy a špetkou skořice |
| 2020 |  Londýn prostě žeru |
| 2010 | Jak jsem proje(d)la svět (1) |
Jelikož jsem nebyl schopen prokousat se Aristokratkou, tak se začetl díky kuchařce do této knihy.
Autorka by asi měla zůstat u kuchařek, tohle nějak nebylo ono. Myslím, že to nefunguje ani jako kniha pro ženy, ani kniha pro kuchtíky. Ale zase chvilkami to dávalo smysl a popisy exotických míst se mi líbily. Možná až si autorka ujasní co chce od života, tak se bude moci vrátit k beletrii. Zatím to beru jako mírně upravený deník.