Rozmačkané ego se slaninou přehled
Lenka Požárová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/364581/bmid_rozmackane-ego-se-slaninou-8dy-364581.jpg
3
61
61
Živelná Nela má neobvyklý talent kombinovat chutě i komplikovat si život. Rozhodne se zanechat v Praze svého podnikání a vyráží k norskému fjordu živit se jako servírka. Se slušnou dávkou rebelství a perfekcionismu nevydrží dlouho na jednom místě a po půl roce odchází na chladný anglický venkov. Sní o životě v Londýně, vlastním bistru a teple v pokoji. Do cesty se jí pletou muži, jídla i svérázní hosté. Na dřeň upřímný, vtipný a dojemný příběh je o hledání svého místa, boji a usmíření s minulostí. Kniha je samostatným příběhem, ale zároveň i volným pokračováním románu Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rozmačkané ego se slaninou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (20)
Mně se kniha četla dobře a bavila mě. Milostné scény byly líčeny celkem s vkusem a bavilo mě jak jídlo, pití a zajímavé destinace, tak i nespoutanost hlavní hrdinky. Věřím, že Lenka Požárová taková neřízená střela opravdu je.
Brzy si zase od ní něco přečtu, někdy má člověk prostě chuť na trochu toho nenáročného počteníčka:-)
Podivně roztříštěná kniha. Autorka skáče v prostoru a čase, mezi svými milenci. Kniha je tak o cestování v cizích zemích, vaření, pánovi, co navrhl křeslo a spoustě dalších věcí...
Související novinky (1)
Knižní novinky (29.1. - 11.2.)
29.01.2018
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rozmačkané ego se slaninou v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 93x |
| ve Čtenářské výzvě | 30x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 56x |
| v Chystám se číst | 60x |
| v Chci si koupit | 7x |
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice |
| 2018 |  Rozmačkané ego se slaninou |
| 2014 | Kuchařka z románu s vůní kávy a špetkou skořice |
| 2020 |  Londýn prostě žeru |
| 2010 | Jak jsem proje(d)la svět (1) |
Bohužel musím po dotčení konstatovat, že je to škoda papíru. Paní spisovatelka mi přijde taková neukotvená, jak v životě, tak ve stylu psaní, divně skáče v ději, má zvláštní popis situací. Dočetla jsem to, protože to byla jediná knížka, co jsem s sebou na chalupě měla, doma bych ji v půlce odložila. Jako blog si to ještě umím předtavit, bohužel z knížky jsem hodně rozpačitá.