Muž z Vysokého zámku
Philip K. Dick
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15949/mid_muz-z-vysokeho-zamku-zRA-15949.jpg
4
555
555
Známý sci-fi autor nám v tomto příběhu sugestivně představuje jinou variantu historie: státy Osy vyhrály druhou světovou válku, v rozdělené Americe se mísí vlivy japonské a německé, a velké pozornosti se těší zakázaný román SF, ve kterém Němci a Japonci válku prohráli. Děsivá vize skutečnosti, jak se sice neodehrála, ale jak se mohla odehrát. Autor za toto dílo obdržel v roce 1963 prestižní cenu Hugo Award a etebloval se mezi hvězdami žánru sci-fi. Představte si, že… Že Spojené Státy prohrály druhou světovou válku. Že jsou pod nadvládou Japonska a Německa. Že se píše rok 1962, pár přeživších Židů tají svou totožnost a v zemi se vesele kupčí s otroky. Je to zlý sen? Možná. Ale co když se z tohoto snu nelze probudit? Román obdržel roku 1962 cenu Hugo.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1992 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Man in the High Castle, 1962
více info...
Přidat komentář
Hele, vůbec nevím co si o této knize mám myslet.
Příběhy postav spolu zdánlivě nesouvisí, zato se motají kolem knihy, jejímž autorem je muž z vysokého zámku, který vlastně nežije ve vysokém zámku.
Všichni se radí s orákulem a jednají podle něj.
Nic moc se tam v podstatě neděje, ale přesto se postavy i docela zásadně posunou dál.
Konec je celkem rozpačitý a takový nanicovatý.
Kniha mě i tak docela bavila, zajímavý byl pro mě možný vývoj historických událostí.
Hodně těžká knížka na hodnocení. Obecně je to těžká kniha i na čtení. Každy si tam může něco najít. I když je to u knížky zvláštní má to mnoho možností "využití". Mě nejvíce nadchnulo, že kniha popisuje dokonce dvě alternativní historie najednou. A obě by se teoreticky mohly stát. Zároveň to ale ani omylem není jen o tom. Má to spousty možností jak kdo pochopí vyznění knihy.
Až ma zaskočilo, aká nepútavá kniha to bola. Veľmi neoceňujem prehnane veľa dejových línií, v ktorých ale chýbala postavám nejaká hĺbka (čo tu snáď vytkol takmer každý, takže to nie je len môj subjektívny pocit.) Prostredie a nápad fajn, aj celkom dobre vykreslené, ale vlastne som si z tej knihy až toľko neodniesol, ako som možno čakal, skôr ona zobrala mne čas :) Tento pocit po dočítaní som nemal veľmi dávno.
Poměrně náročná kniha vystavěná na zajímavých myšlenkách (zejména závěr a celkové vyznění mě dost ohromily - i když hodně lidí by asi řeklo, že je to Dickovská klasika). Bohužel provedení bylo poměrně slabé. Od poměrně plochých postav, které často jednají zcela nepochopitelně, přes poměrně matoucí scény až k neustálému používání orákula. Je otázka, jestli orákulum bylo skutečně nutné k závěrečnému odhalení, myslím, že by se dal najít i lepší způsob. Co mi vadí při zpětném pohledu hodně byly dějové linie (ačkoliv samotného děje bylo fakt maličko), které prakticky nikam nevedly - nebo mi jejich smysl unikl. Měl jsem pocit, že sloužily pouze jako pomůcka k popisu alternativního světa, případně k navození myšlenek, ale nikdy ne kvůli ději.
Kladně naopak hodnotím světotvorbu a pěkné vykreslení rozdílů mezi jednotlivými národy. Alternativní San Francisco je vykresleno velmi uvěřitelně a barvitě. A samozřejmě alternativní realitu v alternativní realitě (díky Ducku, že tam nebyl třetí stupeň).
Nápad a myšlenky, které kniha obsahuje by byly na 5*, ale vzhledem k tomu, že většinu knihy tvořila jen nepříliš záživná vata s plochými postavami, dávám celkově 3*. Z tohoto námětu mihl autor rozhodně vytěžit víc.
Stejně jako v případě Blade Runnera jsem i u Vysokého zámku viděl nejprve seriálovou adaptaci. Ta látku posouvá o několik úrovní ještě dál, ale i samotná předloha je má své vlastní kouzlo. V alternativní historii (kdy Němci a Japonci vyhráli válku) totiž nesledujeme ty nejdůležitější politické figury, ale vlastně docela obyčejné lidi, kteří se v tomhle děsivém světě musí pohybovat. Kromě politických otázek je kniha také hodně mystická. Velkou roli v ní totiž hraje I-ťing, se kterým se téměř všichni radí a snaží se předvídat budoucnost. Rád bych řekl, že je škoda, že v tomhle světě Dick nepokračoval... ale máme tu zmíněný seriál, kterému se podařilo látku vyždímat na celé čtyři série... a to vlastně i stačí.
Co by se stalo, kdyby mocnosti Osy roku 1945 neprohrály válku a naopak by zvítězili? Knížka vám dá na tuto otázku odpověď v podobě nových států, nových zvyků, nových dějinných událostí; tyto kulisy však vykreslí v natolik realistickém světle, že se čtenář zřejmě neubrání myšlence, že svět by se vlastně tolik nezměnil a až na legalizovaný antisemitismus a rychlejší vesmírný program by odlišní vládci zeměkouli k opačnému otáčení nepřiměli. Následně autor do tohoto nového\starého světa vypustí své postavy a nechá je prožít normální život v lehce noir stylu. Nikdo není dokonalý, nemá vyhraněnou karmu a nad svým životem vlastně ani nemá velkou vládu - vždy existuje vyšší moc, která jej ovládá. A nejvyšší mocí je orákulum, elementární síla náhody, kolem které bylo utvořen mechanismus horoskopického charakteru, ovlivňující všechno. Takový "osud". Hlavní postavy se postupem času profilují v různých situacích, při kterých se více či méně setkávají se zákázanou knihou, ve které spisovatel definuje "naši" poválečnou realitu - tedy svět ovládaný USA a SSSR.
Stejně jako postavy knihy, ani já nenašel vyznění či pointu. Knížka mi představila nový svět, jen aby mi ukázala normální život v něm; někdy drsný, někdy komický a většinou úplně... obyčejný. Postupem času ve mě vyklíčilo podezření, že Dick si absurdní svět alternativní historie vystavěl zbytečně, protože děj s ním rezonoval jen minimálně. A protože nacistické spojené státy jsou hlavní premisou knihy, zanechal mě Muž z vysokého zámku rozpačitým a nerozhodným, zda jsem si jej užil.
Znovu neuvěřitelný mix. Dick v knize čtenáři předkládá hned dvojí - a zároveň uvěřitelné - alternativní reality. A obě se od našeho světa liší, ať už velmi viditelně výhrou Osy (té je věnovaná velká část knihy) nebo v druhém případě nadvládou Británie (jakási bližší alternativa našeho světa). Do toho se přidává čínská mystika, něco alternativního tajemna, sci-fi prvky (od kolonizace Sluneční soustavy, po obří projekty - jak vlastně pojmenovat vysušení a zúrodnění Středozemního moře?) a drsnost vyplývající z nadvlády nacistů, kde se mluví o otroctví, zabíjení, ale i celokontinentální genocidě.
V celé knize ani tak nejde o příběhy jednotlivých hrdinů, které se mnoho nemíchají, ale o samotný alternativní svět, který Dick jejich prostřednictvím tvoří. Vymyšlený je totiž velmi dobře a jeho popisu je věnována velká část knihy. Nejde mi přitom o filozofické pojetí knihy, které někteří čtenáři v knize nachází. Z pohledu milovníka alternativních realit, kde se Muž z vysokého zámku řadí velmi vysoko mezi mé oblíbené knihy Otčina, Plan D nebo Židovský policejní klub, mi jde především o propracování reálií, historie, zapojení jazyka a náboženství, kde lidé opravdu žijí a kde na čtenáře teče hutná atmosféra plnými vědry. Nejde o dystopii, ale o reálně vypadající odpovědi na tolik časté myšlenky "kdyby"...
(SPOILER) Chápu ne až tak nadšené hodnocení, kniha přeci jen nenabídne velkolepý a uspokojivý konec, celý příběh je jen takovým vhledem do osudu různorodých lidí v alternativní verzi našeho světa. Autor přestavuje několik postav, mezi jejichž příběhy obratně přeskakuje, čtenář je tak stále ve střehu a orientace v ději kvůli tomu nijak netrpí. Detailní popisy Knihy proměn mě ze začátku spíš otravovaly a zdržovaly, později jsou už tyto části příjemnější. Ke konci knihy nastává velké filozofčino, jedno velké odhalení a pak rychlé zakončení. Přesto mě však knihou předložené otázky a náčrty více či méně možné historie vtáhly a nebýt některých rušivých, děj zpomalujících částí, hodnotil bych snad i mnohem lépe.
„Chtějí být hybateli dějin, ne jejich oběťmi. Ztotožňují se s boží mocí a věří, že jsou jako bozi. V tom je jejich šílenství. Ovládl je archetyp, jejich ego v psychóze narostlo tak, že nepoznají, kde končí božstvo a začínají oni. To není arogance ani pýcha, to je zbytnění ega do nejzazších hranic, zmatení zbožněného a zbožňujícího. Člověk nepohltil boha, to Bůh zhltl člověka.“
Další čtenářský dluh vyřízen, kultovní a legendami opředený Muž z vysokého zámku. Jakkoliv je premisa knihy nerealistická, nesmyslná a historicky naprosto neobhajitelná, je zároveň nesmírně podmanivá, přitažlivá, lákavá a vděčná dalšímu intelektuálnímu zkoumání – je to samozřejmě základ kultu, který se kolem knihy vytvořil. Děj nemá smysl komentovat, je to epizodický text, epizodka ze života protagonistů, bez počátku, bez konce. Styl psaní je jednoduchý, krátké úsečné věty, někdy pouze slova, vyjadřují akci, rychlost, dynamiku děje. Některé pasáže jsou velmi svižné, napínavé, jiné méně. Nesouhlasím však s názorem, že text místy vyloženě nudí. Protagonisté, snad s výjimkou Juliany, jsou spíše plošší a nezajímaví, byť ten zdánlivě nesouvislý spletenec linek a osudů k nějakému tomu rozuzlení nakonec dojde. Mystická role orákula do příběhu dlouho nezapadá, vlastně jakákoliv zmínka působí vždy nepatřičně, nemístně, do samotného závěru. A závěr je opravdu divný, neuzavřený, neuspokojivý – skoro bych řekl, že odfláknutý. Dávám za pravdu čtenářům přede mnou, stejně autorce předmluvy. Přesto fandům SF doporučuji jako jednu z klasik žánru a podnět k dalšímu přemýšlení.
Pokud jste prvně viděli seriál a řekli jste si "tak to bude pecka, to si přečtu", můžete být lehce zklamáni tím, že se tam nic moc neděje. 3/4 knihy si říkám, že to je akorát plýtváním potenciálu, žádná akce, akorát kecy kecy kecy...ALE...svým způsobem je ta kniha opravdu dobrá, protože znázorňuje myšlenky, vnitřní rozpory, ideály a touhy. Sice dějová linka pokulhává, ale nad touhle knihou musí člověk trochu přemýšlet. Pokud tedy hledáte děj, pusťte si ten seriál.
Kniha se velmi dobře četla, nicméně příběh šel postupně tak nějak do ztracena a očekával jsem úplně jiný konec románu. Zajímavá čtenářská zkušenost, avšak nemohu hodnotit lépe než čistými třemi hvězdičkami.
Táto kniha nesadne každému. Ak čakáte ucelený príbeh a na konci uspokojivé uzavretie deja, tak Muž z vysokého zámku Vám ho určite neprinesie. Naopak myšlienkové pochody jednotlivých postáv sú neskutočne vyobrazené (za mňa najlepšie predajcu Roberta Childana, ktorý neustále porovnáva charakter japonca a američana, pričom prvého menovaného vyzdvihuje až kamsi do nebies a je vlastne vďačný za japonskú okupáciu). Jednu hviezdičku strhávam za to, že kniha mohla mať ešte aspoň 100 strán.
Klasika nad klasiky. Člověk nad ní musí chvilku přemýšlet, jinak může mít pocit, že se tam prostě nic nestalo.
Moc mě to nebavilo. Pořád jen samé tlachání a úvahy nad nesmrtelností chrousta ...
Když na tím přemýšlím, tak toto je po asi čtvrtstoletí, od doby, kdy jsem četl od Harryho Harrisona "Na západ od ráje", mé druhé setkání se žánrem alternativní historie. Na začátku mě kniha vtáhla svou atmosférou a rychle jsem se do ní začetl, ale v poslední třetině jsem čekal nějaký strhující závěr s protnutím všech dějových linií, avšak z mého pohledu to celé vyznělo tak nějak do ztracena. Za přečtení ale rozhodně stojí.
Tahle kniha je zvláštní jako její autor. Avšak napsat něco podobného ještě v době kdy vyšla, bylo svým způsobem geniální a nadčasové, alternativní.. 80%
Dodnes si pamatuji první knížku, kterou jsem od PKD četl. Byla jím Ubik. Dodnes si pamatuji, že jsem si po dvaceti stranách říkal, co jsem si to zase usmyslel číst. Dodnes si pamatuji, že po dočtení mi "spadla brada" a chvíli jsem vstřebával to, co jsem právě dočetl. A i dnes vím, že ať vezmu do rukou jakoukoli knihu od PKD čeká mě jízda, která se možná pomaleji rozjíždí, ale o to více je těžší na konci zabrzdit. I Muže z vysokého zámku jen s nechutí odkládám po dočtení a je mi líto, že si PKD udržuje kondenzovanou délku svých příběhů. Je až s podivem, jak stejně dlouhé jsou jeho knihy. Dickovo univerzum je šleha do alternativních univerz, které až tak alternativní nakonec nejsou. PKD totiž je na prvním místě pozorovatelem lidského nitra a jednání, a jeho postavy jsou především chybující lidé, ale někteří z nich se nakonec projeví být správnými osobami na správném místě a ve správném čase.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Japonsko alternativní historie věštění USA (Spojené státy americké) Velká Morava Hugo (literární cena) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2004 |  Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách? |
| 2007 |  Muž z vysokého zámku |
| 2005 | Temný obraz |
| 2006 | Planeta, která neexistovala (I) |
| 2002 | Minority Report a jiné povídky |
Velmi zajímavý námět, ale velmi sporné zpracování. Nejvíce mi vadí, že děj knihy podle mne nesměřuje vůbec nikam, jedná se pouze o jakýsi popis prakticky nesouvisejících dějů. Možná kdybych viděl seriál, tak bych to vnímal jinak. Na rozdíl třeba od podobné Otčiny od Roberta Harrise mne kniha vůbec nezaujala.