My dva proti světu
Mattias Berg
Erasmus Levine má velmi zvláštní práci. Cestuje všude po boku prezidenta Spojených států a má nástroj schopný zničit život, jaký známe. Je to muž s jaderným kufříkem, člen elitního týmu přísně utajovaných operativců, jenž řídí člověk s kódovým označením Edelweiss. Jenže ani ten nezná pravou identitu osoby s nejvyšší pravomocí známé jen jako Alfa. Erasmus Levine má tajemství. Po léta dostává od Alfy šifrované zprávy. Celou komplikovanou komunikaci zahájila slova „My dva proti světu“. Levine pomýšlí na útěk a šance se mu naskytne během oficiální návštěvy Švédska, když se Grand hotelem ve Stockholmu rozezní alarm. Jenže Alfa má jiné plány. Od jejich prvního setkání je Levine zatažen do akce na zneškodnění světových jaderných arzenálů. Ale je cílem opravdu jejich vyřazení z provozu? Anebo je možné, že se Levine zapletl do příprav úmyslné zkázy, apokalyptického spiknutí, jež má vymazat lidstvo z povrchu Země?... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2020 , KalibrOriginální název:
Dödens triumf/The Carrier, 2016
více info...
Přidat komentář
Na knihu jsem se těšila na základě skvělé anotace, ale byl to děs. Víc k tomu nemám co dodat.
Začátek vypadal docela slibně, ale pak to ztratilo tempo a následně i mě. Na straně 160 jsem už úplně umírala nudou a nemám nejmenší motivaci zjistit, jak to celé dopadne. Ani postavám se nedá zrovna moc fandit. Přitom téma je to zajímavé. Škoda.
Když čtu knihu o 464 stranách, tak mě strašně naštve, že na konci nevím, jak to vlastně všechno bylo. Nepochopím příběh. Přesně jako u My dva proti světu.
Začátek vypadal slibně, uprostřed už jsem se ztrácela. O co tady vlastně jde?
Pokud bych se chtěla vzdělávat v oblasti jaderného zbrojení, tak asi sáhnu po literatuře naučné. Ze začátku jsem se snažila si informace, o kterých byla v knize zmínka, dohledávat na internetu (je to opravdické a nebo jen část příběhu? , opravdu ti lidé existovali a dělali to, o čem se píše v knize? jak to bylo s tím Švédskem v poválečných letech?). Ale pak už jsem na to neměla sílu. Posledních asi 80 stran už bylo rychločtení. Skoro bych řekla, že to pro mě byla ztráta času.
Pomalá kniha, zmatený děj s podivnými skoky, nesympatický hrdina. Přitom téma je super, něco na způsob Já, poutník nebo série s Marcem Danem. Nemá to ale spád, místy ani smysl.
Zbesilá naháňačka po celom svete, ktorá nedopadla nijak. Nerozumela som, kto čo a prečo robí, všetky postavy boli nielen dosť nesympatické, ale taktiež obstarožné. Hlavný hrdina, najmladší článok reťaze, mal 50 rokov. Zvyšok dôležitých postáv 70+. To by ani tak nevadilo, keby tam nebolo viac akcie ako v Jamesovi Bondovi. Záver bol nemastný-neslaný, nič sa v ňom nevysvetlilo a ani neuzavrelo, chýbala tam bodka v podobe dokončenej práce, zachráneného či zničeného sveta.
V skratke sa mi kniha nepáčila a už by som ju neotvorila. A tomu, že 70-ročná babka za 1 noc zabehne viac ako 80 kilometrov bez toho, aby to na nej ráno bolo vidieť, neuverím asi nikdy.