Program apokalypsy
Vilma Kadlečková
Ve chvíli vrcholící Hvězdovlády se rozhoduje o budoucí podobě světa. Psychotronický program běží. Končí starý věk… a pro Zemi, která má ve svém civilizačním plánu apokalypsu, to nemusí být nic příjemného. Sgenové, Lodě a lidé bojují o to, aby svět naformátovali podle svého vkusu. A Lucas si také nárokuje svůj podíl. Přináší – a požaduje – oběti. V tuhle chvíli může získat všechno. A taky může všechno ztratit. Aš~šád může být jeho nejlepším spojencem v boji se Sgenem, nebo se stát jeho nejhorším nepřítelem. Prsty Chaosu se kdykoliv mohou natáhnout ze tmy. V osudí plném bílých míčků je jeden černý, který znamená smrt. Může to být vítězství. Nebo zkáza. Nebo naděje.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Bude to trochu nefér, ale hodnocení této knihy je spíš hodnocením celé série. Nadšený jsem byl z hloubky a uvěřitelnosti postav, z originality příběhu a celého světa, který Vilma Kadlečková stvořila. Na druhou stranu mi přišlo, že některé dějové linky/postavy jsou nadbytečné a značně to zpomaluje dynamiku děje, ale tak už to někdy u tvůrců "zahradníků" bývá. Z tohoto pohledu mi trochu zbytečný přišel pátý a sedmý díl. Zklamaný jsem byl ze závěru, kdy Vilma Kadlečková nechá hlavního hrdinu (Lukase) skoro tři díly trénovat, ale na konci pak Lukas najednou náhodně dostává a objevuje mocné artefakty; učí se za pochodu, to co mu jindy trvalo pomalu celou knihu. Samotný konec knihy jsem doposud nevstřebal. Nepotřebuji nějaký definitivní konvenční konec (a la jestli neumřely, tak spolu žijí dodnes atd.), ale konec osmého dílu je takový dost neurčitý a hodně otevřený. Skoro jako by si říkal o pokračování?? Zkrátka když čtete detektivku, tak je dobré, když vám na konci autor prozradí, kdo je vrah. Tady se cítím trochu ošizen.
Je to dobře napsané, velice komplexní, mám pocit zavařeného mozku. Ale pak tu jsou i emoce… Mám pocit, jako bych jela na horské dráze. Za začátku super, užívám si to, miluji to. Ale jak se posunuji dál. Tak mi začíná být špatně a zvracím. A nakonec vypadnu z vagónku. = Moc dlouhé. Moc slovního balastu. Závěr se mi fakt nelíbil.
U Hokrina, Re Akkütlix, to je finále. Už dlouho se mi nestalo, abych si u nějaké knížky dokonce několikrát řekla : " No tedy, to je síla." Odhalení a vysvětlení z života Lucase i Aš~šáda tam bylo dost. A můj hrdina je spíš Lucas.
Všichni, kdo u prvních dílů brbrali a vydrželi přečíst celou ságu, utčitě pochopili, že všechno nakonec dává smysl. A jaký smysl.
V Myceliu je hodně postav a dějových linek, ale i to má logiku. Kolem zásadních událostí se zpravidla motá hodně lidí, kteří je mohou ovlivnit.
Klobouk dolů před autorkou, kdyby Mycelium vyšlo v angličtině, musel by to být světový bestseller. Ale toho, co by z toho udělal Netflix nebo HBO, se spíš bojím.
Na jedné besedě autorka říkala, že není možné pokračování, ale co Mona? Tam vidím možnosti dalšího příběhu.
(SPOILER)
Edit 13.11.2024: Tři měsíce jsem poslouchala postupně všechny díly Mycelia, z nichž některé jsem četla už dřív jednou, některé dvakrát. Moc jsem se na tenhle rereading těšila a maximálně si to užila. Mycelim je skvělé! Dějové linky jsou velmi zajímavě a promyšleně spletené a ukončené (i když ten konec není asi úplně čtenářsky atraktivní, je prostě impozantní). Můžu jen a jen doporučit. Všechny ty nápady! Dualita konzervativního Gäercürdahöartha a progresivního Akkütlixe mi přijde jako nejvíc cool nápad! Mám na Mycelium tolik skvělých vzpomínek! Navždycky to bude pro mě jedna z mých úplně neojblíbenějších knižních sérií. Doporučuju taky audiobooky, výběr herců je skvělý. Jaroslav Plesl exceluje, ale nejen on. A schválně, zkuste si vyslovit Aöhrlëmëgerl, já to teda nedokážu :-)
Ještě pár drobností: Kdysi při prvním čtení jsem moc nevnímala linku Chloe, Obludy a Xantiena. Pak ke konci mi to bylo líto. To jsem nyní napravila. Jejich příběh mi přijde (od okamžiku, kdy jsou to opravdu jen oni tři) takový průzračně jednoduchý, odpočineme si od řady postav s komplikovaným vnitřním monologem, mám je ráda. Naopak čím dál víc nesnáším Sofii a popravdě ji ani nechápu. Moje vysvětlení: vlivem událostí z dětství mají ona i Aš~šád poruchu osobnosti, to jediné mi dávalo smysl. Rozloučení s ní (když nepočítám epilog), to v Blue Springs, to je hodně depresivní kapitola.
Původní komentář 04.07.2022: Poslední setkání s našimi oblíbenci? Nebo bude mít Mona spin off? Pár věcí by chtělo ještě dovysvětlit, třeba paní Kadlečková ukrývá v šuplíku ještě něco... :-)
Z mého pohledu dostal v tomhle dílu nejlepší story arc Aöhrlëmëgerl aka John Broderick. To mě fakt dostalo hodně. Včetně toho žbluňknutí ;-) Také včetně toho, jaký mělo jeho vystoupení v klubu s odstupem vliv na hlavní dějovou linku. U toho jsem doslova výskala nadšením. A to přitom tenhle velekněz nikdy nebyl moje oblíbená postava.
Moc mě nepotěšilo zakončení dějové linky lodí a další poničení prastaré meziplanetární křižovatky v klaëwentu sgenů (i když asi ne definitivní). Můj vnitřní nerd by si přál, aby ten fascinující systém někdo celý zrestauroval a znovu rozchodil. Totéž s Akkütlixovým argenitem. Takové plýtvání (a tolik utrpení a krve za tím) a proč vlastně? Vysvětlování mě víc uspokojilo v sedmém dílu. Osmý díl některé už dříve vysvětlené věci znovu zpochybnil. Což samo o sobě samozřejmě nevadí. Ale já jsem se ztrácela. Nebo je to záměr autorky a události mají víc možných vysvětlení? Mám silný pocit, že nás paní Kadlečková tak trochu trolí. Je to cool. Jak a kde se rozloučíme s Fionou, to bylo zcela nepředvídatelné (čekala jsem úplně něco jiného), nicméně vtipné. Konec Lucase (je to Lucas nebo ne?) a konec Kamëlë, proč ne? I Julii jsme zamávali. Můj oblíbenec, navenek nudný chlápek, politik Daniel Byrd, ve skutečnosti brilantní stratég snad ještě chytřejší než Lucas, má osud jako biblický Job, jen bez Jobova happy endu, chudáček. Ale drží se statečně. Spousta dalších postav se mi sem ani nevejde. Už tak je komentář moc dlouhý...
Mycelium pro mě znamená hrozně moc, budu se k němu ještě roky vracet. Strávila jsem s ním (zatím) neskutečných 9 let. Dalo mi opravdu hodně témat k přemýšlení (víra/fanatismus/náboženství, média a jejich vliv (a jejich plytkost), střet civilizací, děsivé zneužívání politického lobbingu ze strany Össe, které vidíme v osmém díle konečně v celé jeho obludnosti (zde paní Kadlečková velmi aktuálně komentuje dění, které zažíváme v roce 2022, i když knihy dopsala v polovině roku 2021!) rodičovství, opouštění rodného hnízda, stát jako big brother, liberální vs. protektivní politika...). Mimo jiné už se těším, až vyjdou všechny audioknihy a budu sérii poslouchat stále dokola. Na závěr moje už tradiční zvolání: kéž by se podařilo přeložit Mycelium do angličtiny!
Aktuálne spoločenské témy (očkovanie, feminizmus, digitalizácia) feat psychologická kniha feat úvaha o náboženstve/ateizme feat sci-fi = výborná rozprávka pre dospelých. Škoda, že tej akcie nebolo viac, lebo dlhé dialógy a monológy boli občas na nevydržanie. Ten záver išiel do... Kiež by Mycelium skončilo po 6 dieloch. Tie posledné 2 časti nemali pre mňa ten správny náboj. Už si nemyslím, že ide o najlepšie sci-fi na svete, ale dobré to rozhodne bolo.
Asi by se mi víc líbilo, kdyby konečné vyústění nebylo tak moc velkolepé, Marvelovské, ale to je jen osobní preference. Objektivně je to neuvěřitelné zakončení neuvěřitelného díla, které mi bude tepat v hlavě ještě hodně dlouho, asi už navždycky. Všechny ty filozofické, psychologické, ezoterické, náboženské, politické a nevím jaké ještě otázky a náznaky odpovědí, lidská rozhodnutí a jejich důsledky, prsty chaosu, černý míček v osudí ... Byla to fajn jízda. Teď jen přát autorce, aby, pokud dojde na filmové zpracování, dobře volila a nenechala dílo zničit nějakým Netflixem nebo něčím podobným, tohle chce pořádnou výpravu.
Re Akkütlix, hotovo, přes 3700 stránek přečteno a dle mého to stálo za to.
U velkých více-dílných serií mám někdy problém, že první díly mají nějakou novou inovaci, zajímavý prvek, ale ve finále se děj odstěhuje úplně jinam a dočítám to pouze ze setrvačnosti. (dle mého např. Setkání s Rámou, Planety smrti.. a bohužel i další). V Myceliu se toto dle mého nestalo. Od prvního dílu tu máme skupinu postav, kolem kterých se celý děj odehrává. Všechny knihy postupně budují příběh až do samotného konce.
Zde se konečně utká Lucas Hildebrandt a jeho věčný protivník, učitel, manwar~lu Aš~šád z Fomalhivy.
Kdybyste měli na výběr, naučit se levitaci nebo teleportaci, co byste si vybrali? Nebo až se přiblíží vlna hvězdovlády - wëtrëigaës, co si budete přát? A nezapomeňte, že na přání je nejhorší to, že se opravdu můžou splnit.
Nejdůležitější věci se odehrávají vskrytu. Osmý díl dle mého úspěšně odkryl mnohé a brilantně tak dokončil celou serii. Ano stojí to za to :)
Impozantní sága,
dílo, které ve mně bude ještě dlouho rezonovat.
Jsem rád, že Vilma Kadlečková Mycelium dopsala a za to, co dokázala do svého komplexního univerza vnést.
Těším se na její další tvorbu!
Štítky knihy
apokalypsa psychotronika, parapsychologie Magnesia Litera argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
2013 | Jantarové oči |
2016 | Hlasy a hvězdy |
2013 | Led pod kůží |
2014 | Pád do temnot |
2014 | Vidění |
Z doslovu Richarda Klíčníka: "A tak jsme se dostali až sem. Na žádný další díl Mycelia se už čekat nebude. Podklad k nejlepšímu a nejdražšímu seriálu, jaký by kdy HBO natočilo, je kompletní."
Možná ano.
Ale museli by se toho ujmout jen ti skutečně největší filmařští mistři svého oboru a ne nějací (s prominutím a také určitým varováním) "žabaři"! Propracovanost a provázanost tohoto světa a dějů je tak hluboká, že by se něčeho takového mohli úspěšně zhostit opravdu jen ti absolutně nejlepší.
Tento svět a příběh totiž dost dobře převést do filmového scénáře a natočit vlastně ani nelze. K tomu nejlepšímu zážitku se musí poctivě přečíst a nejlépe vychutnat a zažít ve vlastních představách!
Životní dílo paní spisovatelky Kadlečkové. Patří do zlatého fondu tohoto žánru.
Děkuji! Jsem nesmírně rád, že jsem ho neminul ...!