Mých 25 let v Provenci
Peter Mayle
Před čtvrt stoletím vyrazil autor se svou ženou Jennie na nenápadnou dovolenou do Nice a obrátilo jim to život naruby. I když zprvu to vypadalo, že nebude dovolená stát za nic, protože neustále pršelo. Před nepříznivým počasím v Anglii chtěli utéct do slíbeného ráje, a teď tohle! Rozhodli se vrátit domů, kde se překvapivě na místní poměry počasí umoudřilo. Jenže při cestě zpět se to rozhodli vzít autem přes oblast Provence a zároveň počasí se rozhodlo jim vynahradit své škaredé chování... Pak už se stačilo jen usadit do jedné z nesčetných kaváren, dát si šálek kávy a vznikla láska na celý zbytek života. Přestěhovali se tam a nikdy svého rozhodnutí nelitovali. V této poctě jednomu z nejmalebnějších míst na Zemi Mayle vzpomíná na začátky v novém prostředí a popisuje každodenní zvyklosti místních, lidové léčitelství, obchody, restaurace, sousedské radosti i starosti, gastronomické speciality a neodmyslitelné dobré víno. Nahlédneme také do autorových myšlenek, poznatků a okouzlení krajinou. Byť sledujeme postupné pronikání ruchu, byznysu a globalizace do ospalé francouzské provincie, stále je to podle autora dobré místo k životu. Jedná se o závěrečnou autorovu vzpomínku a jistě nemůže chybět v knihovně, protože opět obsahuje to, proč se k jeho knihám čtenáři často a rádi vrací – radost ze života.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2021 , TympanumOriginální název:
My Twenty-Five Years in Provence: Reflections on Then and Now, 2018
Interpreti: Pavel Soukup
více info...
Přidat komentář
Je opravdu smutné, že autor nic dalšího nenapíše, protože - jak uvádí překladatel, tohle byla jeho poslední kniha. Ale takový už je prostě život... Také tyto příběhy jsou příjemné, shrnují v podstatě všechno, co autor se svou ženou ve slunné Provenci zažil. Jsou doslova prodchnuté vůní tohoto malebného kousku země, někdy veselé, jindy zase vážnější. Podrobněji se rozepisovat nebudu, kniha jako celek se mi moc líbila, jednotlivé příhody mne naladily na pohodovou notu a každopádně jsem dostala velkou chuť nejen na nějaké dobré jídlo s lanýži, k němu výborné červené víno, ale také na cestu do Provence, kde jsem ke své velké smůle prozatím nikdy nebyla...
Tak, tato kniha je poslední a milé vyprávění od Petera Mayleho. I já si nalila sklenku vína při provázení zážitků autora v jeho i mé milované Provence. Je mi líto, pane Mayle, že už žádnou knihu nám nenapíšete, ale takový je život.
Starý dobrý Mayle. Kniha je už je jen zhrnutí toho, co tu bylo.
I když poslední kniha autora, tak pro mě bohužel nejméně poutavá.
Poslední milé setkání s Provence tak, jak ji známe z vyprávění Petera Mayle. Milé a poutavé vyprávění, při kterém má člověk chuť nalít si sklenku vína a snít o Provence.
Jeho knihy mají své pevné místo v mé knihovně a ráda se k nim vracím.
Díky, pane Mayle a ať Vám tam nahoře chutná sklenka rosé!
Skvělá kniha, jako všechny do tohoto autora. Škoda, že je už poslední. I překladatele to v doslovu rozesmutnilo. Taky jste si jako já vyhledávali na netu ty vesnice, zámky, místa...? Provence prostě nemá chybu.
Krásné čtení, vlastně takové shrnutí a doplnění předchozí trilogie. A kdo tomu nevěří, ať zakusí Provence na vlastní kůži.
Poklidné vyprávění anglického spisovatele, který se rozhodl poslední část života strávit v milované francouzské Provenci. Při čtení se stanete součástí malé vesnice i s jejími zvyklostmi, trhy, restauracemi, gestikulací, laického léčení nemoci, sousedských radostí i starostí, dobrým vínem s různými gastronomickými specialitami, nahlédneme do autorových myšlenek, poznatků, okouzleni. Pro ty, kdo byli či nebyli v Provenci muže být kniha příjemným toulanim a inspiraci.
Škoda, že Mayle už nic nenapíše, četla jsem všechno. Mnohé z nich mám i doma a tato k nim patří.
kniha se četla celkem dobře ale opravdu rušivý element a to tak silný že vadil komfortu při čtení,byly nepřeložené francouzské výrazy.Možná měly navodit atmosféru ale mě ji nenavodily.Ale jinak kniha je opravdu skvělá.Krásná obálka.Celkem útlá ale o to líp se s ní manipulovalo.Pokud by měla odseky a řídce řádky vydala by na pořádnou bibli.Takhle nepřekážela v kabelce a brala jsem si ji všude sebou.Doporučuji.
Poslední milé setkání s Provence tak, jak ji známe z vyprávění Petera Mayle. Užasné, milé a poutavé vyprávění, při kterém jsem si nalila nejednu sklenku vína a zasnila se nad usedlostí v Provence. Po dočtení knihy jsem si pustila oblíbený Dobrý ročník :) Sbohem pane Mayle a děkuji za nádherné procházky po Provence!
Poslední milé setkání s milovníkem života, dobrého jídla a pití a Provence. Všechny jeho knihy mají své pevné místo v mé knihovně a často se k nim ráda vracím, to pro tu radost že života a zabydlenost jeho knih. Tak díky, pane Mayle a ať vám tam nahoře chutná sklenka dobrého bílého!
Francie je mou srdeční záležitostí a touto knihou jsem si připomněl prožitky, které mi v zemi způsobovaly stejnou spokojenost jako autorovi. V řádcích zaměřených na krásnou Provence rozdal Peter Mayle radost ze života a naservíroval pěkné, oddechové čtení. Zároveň může jít o inspirující odkaz pro ty, kteří by chtěli změnit hektický styl žití a víc si užívat nádher kolem sebe.
Autorovy další knížky
2005 | Rok v Provenci |
2006 | Dobrý ročník |
2004 | Navždy Provence! |
2007 | Andělské vodopády / Černé slunce / Dobrý ročník / Orbit |
2004 | Hotel Pastis |
nikdy jsem v Provence nebyl, ale díky krásným knížkám, které napsal Peter Mayle, bych se tam - snad - neztratil. nemyslím zeměpisně, spíš lidsky. opravdu škoda, že rytíř Čestné legie už nic dalšího nenapíše. na druhou straniu stačí vzít kteroukoliv z jeho knížek a začíst se znova. je to vždy jako pohlazení plné lásky. věřím, že tam, kam se autor odebral, je nějaké nebeská Provence, kde podávají pastis, hrají pétangue a prochází se nekonečným tržištěm lahůdek plným milých lidí.