Myškinův problém – Zápisky zrání
Petr Novak
Postava romantika zastává paradoxní pozici. Pro jedny je idiotem, pro druhé osobností s ideály, které tak rádi následujeme. Takže když se Markéta s Petrem na stránkách knihy potkají, vypadá to banálně, na přímočarou love story. Romantika v pravý čas, chtělo by se říct, na prahu dospělosti. Jenže z toho vznikne román o otcovství, které autor chápe jako univerzální fenomén. Nedostatek nebo naopak přebytek otcovských figur rozhýbe děj svižně napsané příběhové mozaiky, která se dá číst jako pocta jednomu náhodnému setkání, nebo jako pokání plynoucí z nedostatku citové výchovy.... celý text
Přidat komentář
Krásná kniha ze života. Nechybí vzlety ani pády, hluboké myšlenky a láska, která nás stále obklopuje. Kniha je napsaná krásným jazykem a byla radost se do ní začíst!
(SPOILER)
Bylo mi potěšením na knize spolupracovat jako sazeč. Vždycky se tak moc těším, až bude kniha vytištěná a já si ji budu moci doma v klidu přečíst.
Některé pasáže o romantismu a realismu byly pro mě složitější a já osobně jsem se malinko ztrácela, ale zbytek knihy je psán jednoduše, lehce a téma je opravdu silné. Hlavně ke konci to na mě dost dolehlo, protože jsem ještě na škole byla v podobné situaci a musela se smířit s otcovou smrtí... Jak psala jedna z recenzentek, je opravdu úžasné, že se: „občas u čtení této knihy člověk prostě jen zastaví a přemýšlí, jaká hloubka se za tak jednoduchým textem skrývá“...
Autor má talent a já už se teď těším na jeho další knihu, na které doufám, budu zase spolupracovat :).
Petr je věčným studentem a věčným romantikem bojujícím proti příliš realistickému světu. Romantická láska, téměř na první pohled, vztah s bezprostřední Markétou, pro kterou je schopen odpustit téměř cokoliv..I to, že čeká dítě s jiným. Romantická představa role otce, rodiny, a naivní myšlenka dvacetiletého kluka, že to tak přece může fungovat. Nemůže.Tato první velká láska k Markétě i k dítěti navždy ovlivní další vztahy.
První část knihy se čte velice lehce, love story, příjemní mladí lidé, kteří spolu zvládnou všechno na světě.
Další části už jsou těžší, neumění zapadnout, navázat kvalitní vztah, dostudovat, najít dobrou práci, osamostatnit se,opravdu dospět, vymanit se z Markétina života.. ke konci knihy už mi Petrův život přijde až příliš patetický. Mnohokrát jsem měla pocit, jakoby autor prostě vyprávěl svůj život, tak opravdové to bylo. Tak obyčejné, lidské problémy jsou v knize řešeny. Ano jsou to zápisky zrání a pozná se v nich mnoho skoro třicátníků.
Tento vnitřní souboj romantismu a realismu - to co chce moje srdce a to co očekává společnost stojí za přečtení. Je to útlá knížka na jedno odpoledne, která pár myšlenek zanechá.
Trochu jsem se bála, abych nebyla zklamaná, ale stal se pravý opak. Už dlouho jsem nečetla knihu od českého autora, která by mě svou jednoduchostí, lehkostí ale silným tématem tak zaujala. Občas jsem se při čtení usmívala nebo se zastavila a přemýšlela, jaká hloubka se za tak jednoduchým textem skrývá. I přesto ale jde o odpočinkové čtení, které dáte za jeden víkend :)
„Zápisky zrání“ naprosto perfektně vystihuje celou knihu. Hlavní hrdina Petr prožívá romantický vztah s Markétou, který v průběhu času, vzhledem k nečekaným událostem, vyústí v zajímavý příběh, plný veselých i smutných momentů – střet s realitou, láskou a zodpovědností, se kterou se Petr musí popasovat.
Moc se mi líbil jazyk, jako by knihu napsal zkušený, vypsaný spisovatel. Autor má bezpochyby cit a talent pro psaní.
Určitě bych si od něj ještě něco dalšího přečetla.
Kniha Myškinův problém byla natolik prosycena myšlenkami a zároveň ve mně i spoustu různých myšlenek vyvolala, že jsem si po jejím dočtení musela nechat pár dní na přemýšlení před zveřejněním recenze.
Hlavním hrdinou je Petr, se kterým prožíváme období mezi 20. a 30. rokem jeho života. Petr je romantik a celý život se tak nějak hledá. Chce žít tak, jak mu jeho romantická povaha velí, ale zároveň neustále naráží na realitu, která je značně odlišná od jeho romantických představ.
Název Myškinův problém v nás pravděpodobně vyvolá asociaci na román Idiot, kde je hlavní postava, kníže Myškin, představitelem morálně čistého člověka. A přesně takový je i hrdina našeho příběhu, Petr. Jedná dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, dokonce nenechá na holičkách ani dívku, se kterou se krátce vídá a zjišťuje, že je ve třetím měsíci těhotenství s někým jiným. Jeho okolí s ním však bohužel ne vždy sdílí jeho romantické představy, což Petra vede k polemizování nad romantismem jako takovým.
Po přečtení knihy jsem měla poměrně rozporuplné pocity, nikoli z důvodu, že by kniha byla špatná, nýbrž kvůli velkému množství myšlenek, které jsou v knize zaznamenány a také kvůli myšlenkám, které ve mne kniha vyvolala. Knihu mám v plánu přečíst si ještě jednou, jelikož už teď vím, že z ní budu mít pocity nové, které jsem třeba po prvním čtení úplně nezachytila.
Pokud si chcete přečíst knihu, která v sobě nese spoustu skrytých poselství, obsahuje mnoho odkazů na jiná slavná díla a filozofické myšlenky a je napsána opravdu sečtělým autorem, doporučuji Myškinův problém. Ač se jedná o autorovu prvotinu, kniha tak rozhodně nepůsobí.
Doma máme knihy na policích rozdělené tématicky. Detektivky zvlášť, romantiky, odbornou literaturu… a pak tam máme sekci, která by se dala popsat jako “k zamyšlení” nebo “inspirativní”. Leží tam například fejetony Ludvíka Vaculíka nebo Muž jménem Ove od Fredricka Backmana.
A přesně na tohle místo v knihovně jsme po přečtení zašoupli Myškinův problém. Autor pro hlavní postavu nechodil daleko, jmenuje se po něm. Nakolik je příběh autobiografií a nakolik fikcí, to asi nechme autorovi jako tajemství.
Petr je věčný student, který vedle místa na zemi hledá i pravou lásku. Zpočátku se zdá, že ji našel v Markétě, se kterou si báječně rozumí. Z ní ale brzy vypadne, že čeká dítě ještě s předchozím přítelem a problémy jsou na světě. Petr tak v sobě nechtíc objevuje otcovské instinkty, dál se plácá ve vztazích, v práci i škole a tak nějak si zraje. Ne a ne svůj život ukotvit.
Začíst se do příběhu není vůbec těžké. Když zrovna doma taky uvádíte do světa malého špunta a k tomu jste svá dvacátá léta života trávili poblíž pražského Újezdu, Kampy a Petřína tak jako Petr, jde to snadno.
Ale výrazně pomáhá i autorův styl. Knížka koncipovaná opravdu jako zápisky, tedy je složená z krátkých textů, a čtenář se každou chvilku musí začítat do nové scény. Přesto to jde opravdu ladně, ani se nechce věřit, že je to autorova prvotina. Efektně vás navíc přinutí vás přemýšlet i nad vaším životem.
Snad jedinou výtku bychom měli. Petr během vyprávění čas od času ulítne k filozofickým úvahám o postavě romantika a jeho střetu s realitou. Tyhle přestávky v ději pak připomínají něco mezi výjevem intelektuála, kterého nikdo neposlouchá, a odbornou literární esejí. Při čtení románu, obzvlášť takhle krátkého, to hodně ruší. Na druhou stranu různé další literární odkazy značí, že pan autor asi miluje knížky, tak se mu to musí odpustit, a těšíme se na jeho další díla.