Mysl, mozek a věda

02.03.2021

Čtivé a poutavé. Autor má vynikající argumenty. Jeho závěry mi jsou moc sympatické, zejména řešení problému mysli a těla. Knihu podle mě lze použít i jako úvod do filozofie mysli.

21.02.2021

Celé sa to dá zhrnúť nasledovne: počítač sa nikdy nebude rovnať ľudskému mozgu, pretože mozog má viac než len syntax, má aj sémantiku. Toť vsjo. Zvyšok sú len obkecávačky, ktoré to iba zbytočne komplikujú. To ma prekvapuje, pretože to vraj boli pôvodne rozhlasové prednášky určené bežným poslucháčom. Ak by som to počula v rádiu, veľa by mi to nedalo. Našťastie pri čítaní som sa mohla zastaviť, porozmýšľať, vrátiť sa späť a prečítať si mätúce úseky ešte raz.
Nehovorím, že to nebolo zaujímavé, no nemôžem sa zbaviť pocitu, že od doby Searlových esejí sme sa predsa len trochu posunuli. Trochu mi tam chýbal nejaký súčasný doslov.

16.06.2020

Pro zájemce o uvedení do tématu filosofie vědomí v rámci západní analytické filosofie je tato kniha ideální volbou.

20.02.2017

Tato kniha reflektuje úvahy o silné umělé inteligenci, která říká, že veškeré myšlení je jen určitý typ výpočtu a pocit vědomí je provedení tohoto výpočtu. Podle zastánců této teorie je tedy inteligence záležitostí fyzikálních operací se symboly, a přitom není podstatné, v jakém prostředí, se takový systém realizuje. Vědomí je tedy čistě formální proces.

Jak to tedy vlastně s tou umělou inteligencí je? Je možné srovnávat lidský mozek (produkt evoluce, která trvá již miliardy let, jsou v něm „zakódovány“ všechny zkušenosti vnějšího světa) a umělou inteligenci (jejíž „stáří“ můžeme datovat maximálně několik desítek let a přestože její vývoj probíhá značnou rychlostí, zdaleka se ještě nemůže s „kvalitami“ lidského mozku rovnat)?
Johnem Searle je kritikem slepé víry v umělou inteligenci, zastává názor, že v principu je možné vědomí simulovat, tato simulace ovšem nikdy nebude mít žádné pocity, v mozku při procesu uvědomování si, probíhá ještě něco jiného, mít myšlenky neznamená jen realizovat správný program, ale je zde ještě něco, co přímo souvisí s fyziologickou konstrukcí mozku, s tím, že je složen z neuronů, a to je i důvod proč počítač při simulaci pocit vědomí nemá.
K lidskému myšlení patří také sémantický obsah, tedy „význam“ a vědomí, naše myšlenky, pocity, city, tento obsah mají, jsou „o něčem“, k něčemu odkazují (říká se tomu intencionalita).
Searle uvádí svůj "slavný" argument "čínského pokoje", který je z tohoto úhlu pohledu dost přesvědčivým argumentem proti silné umělé inteligenci, říká nám, že vnitřní aspekty vědomí nejsou vyjádřitelné výpočtem. Searle je přesvědčen, že otázky týkající se mysli, by měly být zodpovídány pomocí pojmového aparátu biologie.
Searle zároveň říká, že ať už je mysl způsobena čímkoli, působí při myšlení v mozku kauzální síly a mentální stavy, které přitom vznikají (vědomí, intencionalita, subjektivita, …) jsou ... biologické povahy ... tím se liší např. od názorů Rogera Penrose, matematika, zabývajícího se také našim vědomím, který je naopak přesvědčen, že pojmovým aparátem pro vysvětlení těchto fenoménů by měla být fyzika :-).

Searlova kniha se dá zařadit do zajímavé série knih zabývajících se našim, specificky lidským, vědomím, její výstupy jsou dnes již překonány (a tím nemyslím, že jsou zcela jiné, jen nám kognitivní věda, jako multidisciplinární obor, přináší všechny nové poznatky spojené a promyšlené z mnoha úhlů pohledu, rozhodně doporučuji např. knihu Marka Petrů - Úvod do kongnitivní vědy), přesto může být zajímavé, řekla bych pro zájemce o hlubší poznání lidského vědomí, zcela nezbytné, si tuto knížku přečíst :-) ...

PS: Penrose se nedomnívá, že by biologie na poli zkoumání lidského mozku nebyla důležitá :-), naopak si myslí, že na tomto poli bude v blízké budoucnosti dosaženo mnoho úspěchů, a to proto, že ve fyzice si nový výzkum žádá i novou fyziku, revoluci, která by znamenala změnu fyzikálního paradigmatu a nedomnívá se, že by k něčemu takovému mohlo dojít v blízké budoucnosti. Přesto je přesvědčen, že klíčový prvek pro pochopení vědomí, přinese lidstvu fyzika :-).

17.01.2017

Velice zdařilé dílo týkající se nejen povahy mysli a jejích vlastností, ale rovněž dalších souvisejících otázek, včetně možností a hranic umělé inteligence či problematiky determinismu.