Myslet srdcem: Psychedelická cesta Latinskou Amerikou

29.06.2020

Chceš vzít život a zdraví do vlastních rukou? Pak přečti tuto knihu. Dozvíš se jednu z možností jak na to. A nemusíš dělat své chyby, Tato slečna se jich nadělala dost než pochopila, ale také klobouk dolů co dokázala pro své zdraví, tělo a svůj život vyzkoušet a procestovat. Úžasné zkušenosti, znalosti a velké dík za sdílení. Fandím všem mladým lidem podobného typu, oni se učí žít v mládí, já začala až v padesáti, ale jsem vděčná za to že jsem začala, zbavila se bolesti a poznala souznění s přírodou byť pouze v české republice, naučila se vnímat intuici. Na této knize je krásná autorčina upřímnost. Ještě jednou děkuji za krásný zážitek s vámi.

28.01.2020

Vzrušující vyprávění z cest za ozdravnými ceremoniemi. Velká část je o zvracení, ale to je přece samozřejmé, nejedná se o pití čaje o páté. ;) Možná bych vytkla jen to, jak se v knize autorka prezentovala. Navenek působí velice sympaticky a skromně, v knize ve mě zanechala dojem ženy, která si myslí, že je každý unesený z její "vysoké, štíhlé postavy a krasných očí".

25.10.2019

Kniha přečtená. Chvilku to trvalo, ale bylo to milé a upřímné. Mám kamarádku, která po požití ayahuasky skončila na antidepresivech, tak mě zajímalo, jak to dal někdo jiný.
Jsem ráda, že jsem celé dobrodružství mohla prožít jen jako čtenář. Velmi se mi líbí závěr knihy. Díky autorce. Moc bych si přála se s ní osobně setkat.

01.09.2019

Myslím, že tahle prvotina potěší každého, kdo má rád new age, vnitřní bohyně, sebepoznání atd. NEBO tradiční psychedelika NEBO cestování a jižní potažmo střední Ameriku. A nejlépe vše dohromady.

Já po knize sáhla, protože jsem toužila číst něco, co se dotýká španělštiny, Španělska, Latinské Ameriky... Možná je to tím letošním vedrem a dusnem, že jsem se zabořila rovnou do amazonské džungle. Trochu jsem při tom občas bojovala s esoterickou tendencí autorky, jindy jsem jí však byla nakloněna (protože sama jsem v tomhle spíš uprostřed, takový esoterik cynik :-)). A ze stylistického hlediska tam byly rezervy. Přesto mě to bavilo.

Polovinu knihy autorka někde zvrací. Zvrací z medicíny, zvrací z létání, zvrací na lodi... Až z toho byl komický leitmotif, ze kterého si dělala legraci i autorka. Mezitím popisovala hezké příhody, setkání a zajímavá místa. Pár zmínek jsem si musela hned vyhledat, což způsobilo, že jsem čtení přerušila, abych koukala na dokument o indiánech Kogi (jmenuje se to Aluna). Ke konci knihy jsem začala tušit, že se jí nechci vzdát a odnášet do anitkvariátu, že i když nesouhlasím se vším a nemohla bych se z různých důvodů vydat na stejnou cestu, chtěla bych knihu mít poblíž, aby mi připomínala pocity ze čtení...

Ve výsledku je to totiž moc fajn motivační kniha. Autorka celou dobu zápasí hlavně se sebou. Každý to známe - třeba když pijeme alkohol, ačkoli víme, jak zle nám bude, a že dvě hodiny smíchu se brzo promění ve smutek, litování a později ve fyzickou bolest. A stejně to děláme pořád a pořád. Ona je stejná, i když se nad ní neustále vznáší hrozba autoimunitní nemoci. Díky tomu zažije neuvěřitelné věci. Ale zároveň se sebou musí neustále bojovat. Respektive s částí sebe... S čím přesně a jak to dopadne, to už tu neprozradím.

To, čeho si hodně vážím je, jak Juliet ukazuje, že ani osamocená žena se ve světě nemusí bát a ztratit. Její síla a tvrdohlavost prorazí i jazykovou bariéru. A jako jedna z mála autorek z téhle sekce esoterika/motivace upřímně napíše, jak se mýlila, varuje před spiritual bypass a rozhodně nenabízí geniální (alternativní) léčbu lusknutím prstu. Spíš velmi náročný a bolestivý, ale krásný proces.