Myslete na děti!
Ian McEwan
Fiona pracuje jako soudkyně Nejvyššího soudu a při svém mimořádném pracovním vytížení vnímá manželův zálet s mladší ženou, na který mu přijde, sice bolestně, ale zároveň na nějaká hluboká řešení prostě nezbývá čas. Řeší komplikovaný právní spor – sedmnáctiletý mladík umírá na leukemii a rodiče odmítají transfuzi krve; patří ke Svědkům Jehovovým. Potvrdí soudkyně v precizně vedeném sporu, že právo na život je víc než právo rodičovské?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , OdeonOriginální název:
The Children Act, 2014
více info...
Přidat komentář
Asi můj první přečtený McEwan, tuším, že do Betonové zahrady jsem kdysi dávno nakoukla a odpuzovala mě. U tohoto románu se mi líbila hlavní hrdinka, ač starší, bezdětná a na významném pracovním postu, byla mi blízká. Její osobní příběh byl zajímavý, ostatní soudní kauzy také, ale spíše jsem je vnímala jako zdržování od toho hlavního děje. Kniha je slabá, byla přečtená rychle a místy mě bavila velmi. Asi nejhezčí byl rozhovor s Adamem v nemocnici. V některých popisných částech jsem se musela nutit k soustředěnému čtení. (Adamovi bych já nedokázala neodepsat).
První polovina knihy mě nadchla. Zajímavé kauzy z pohledu soudkyně. Druhá část knihy už mi přišla strašně rychlá, zbytečná, kde se kromě posledních pár stránek nic zajímavého neudálo. Možná tam byly jen moc hluboké myšlenky, které jsem si nedala do souvislostí.
Velmi silný knižní zážitek od výborného spisovatele. Nemohu se stále vzpamatovat z osobnosti oné soudkyně její vnitřní boj i sílu to vše přijímat v rámci profese. Kniha je čtivá, velmi mne pohltila dějem postavami i filozofickým výkladem. Všichni jsme lidé, všichni máme vnitřní souboje ačkoli některé profese vyžadují odstup a chlad. Jsem potěšena a doporučuji.
Kniha není jen o dětech,ale i o soudkyni Vrchního soudu v Anglii,která řeší rodinné právo.Při čtení se dostanete do úvah soudkyně, uvidíte,že problémy rodičů a dětí jsou na světe všude stejné.Kluk z leukémií učiní své rozhodnutí nakonec sám.Příběh je ojedinělý a úžasně napsaný.
Po přečtení knihy jsem poslechla doporučení jednoho ze zdejších komentátorů a přečetla si na stránkách kukatko.cz zdrcující kritiku recenzentky,která román zavrhuje a autorovu tvorbu označuje za kvalitativně sestupnou....dovolím si (viděno pohledem člověka nepříliš obeznámeného se současnou anglosaskou tvorbou) oponovat: z velmi úzce vymezeného prostoru dvousetstránkové novely jsem jako čtenář vytěžila kvantum informací včetně emotivních zážitků (umocněných pro mě - NEPŘEDVÍDATELNOU dějovou linií).Děj (označený recenzentkou za "chudý") je -viděno mou optikou- srovnatelný s většinou několikasetstránkových blábolů,kde zpoza každé litery jukají neodmyslitelné priority úspěšného románu (tj. krev, sex, násilí a pochopitelně náležitě drsné dialogy).
Knížce vyčleňuji čestné místo v mé knihovničce a těším se na další autorův počin..
Děj nabral spád až ve druhé polovině. Líbily se mi nenucené přechody v ději. Občas jsem se nad knihou pozastavila a nechala na sebe působit myšlenky, které zazněly, ve snaze najít v sobě nějaké stanovisko. Příběh střídá silné i slabší momenty, občas lze předvídat , ale určitě má co říct. Doslov potěšil.
Velmi dobrá kniha, prolínání obou dějových rovin je zajímavé, čtivě napsáno a přitom se autor dokázal vyhnout řadě klišé, která by se nabízela k oběma dějovým linkám. A o několika věcech budu ještě párkrát přemýšlet - např. kariéra versus mateřství, zodpovědnost za něčí život, když z profesních důvodů musí člověk rozhodnout .... a víc nepovím, nechci nikomu kazit požitek z knížky.
Závažná témata - krevní transfuze vs. Svědci Jehovovi vs. smrt a rozpad manželství. Bohužel neoriginální, předvídatelné.
Rozředěné, oproti jiným McEwanovým románům prázdnější co do sekundárních témat i atmosféry... Není to takové zklamání jako Mlsoun, ale zdá se, že můj oblíbený autor míří ve své tvorbě směrem, který mi nevyhovuje. Po pořádných dávkách metamfetaminu je mi teď podstrkovaná tráva. Nechám rozležet, ale nemůžu setřást pocit, že to nic moc nezmění.
Recenze zde: http://www.kukatko.cz/mcewan-myslete-na-deti/
Velmi dobře napsaný román o pocitech a chybách stárnoucí ženy, která se snaží vždy soudit v zájmu práva dětí. Román je napsán jazykem vážným a popisným, nečte se lehce. To je vyváženo sdělením a příběhem. Je to román pro poklidné čtení, nad kterým budete přemýšlet. Je dobré se u čtení někdy odreagovat a někdy se zamyslet. Zkuste druhou volbu, ke které doporučuji tuto knihu, jejíž závěru vévodí skvělý doslov psaný Pavlou Horákovou.
Štítky knihy
Anglie zfilmováno anglická literatura soudní procesy psychologické romány leukémie Svědkové Jehovovi rodiče a děti právnické prostředíAutorovy další knížky
2008 | Pokání |
2007 | Na Chesilské pláži |
2015 | Myslete na děti! |
2020 | Betonová zahrada |
2021 | Stroje jako já |
Dotkla se mě nesmírně, oslovila mě jako člověka pracujícího s lidmi v pomáhající profesi, který také překračuje hranice profesionality směrem k lidskosti, díkybohu zatím bez sebevražd a bez moci rozhodnout o životě a smrti...