Myšlienky k sebe samému
Marcus Aurelius
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/272877/bmid_myslienky-k-sebe-samemu-3PO-272877.jpg
4
532
532
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy, a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou. Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca Aurelia.... celý text
Přidat komentář
Neuvěřitelně moudrá kniha. Stačí ji mít a nepotřebujete už žádnou jinou (pro zájemce o stoickou filozofii doporučuji však ještě Listy od Senecy a Rozpravy od Epiktéta).
Kniha má vlastnost černé díry. Vtáhne vás do sebe a už vás nepustí. Budete jejími stránkami listovat celý život.
Proč se knihy líbí? Protože odpovídají názorům čtenáře na život. Taková kniha pohladí na duši a inspiruje k toleranci s ostatními lidmi a koriguje vlastní špatné vlastnosti, které si mnohdy ani neuvědomuje. Kniha otvírá oči a nutí nad zamyšlením nad sebou samým. Při porovnání e-knihy a papírové knihy zde jednoznačně vítězí papírová klasika. Je to koncentrovaná duševní hygiena. Je vůbec možné že takoví lidé před tisíciletími žili a byli na takové duchovní, lidské a morální úrovni? Kde jsme dnes? Vyvinuli jsme se, nebo jdeme zpět?
Hovory k sobě jsem začal číst při návštěvě Carnunta http://martincermak.rajce.idnes.cz/2015_CARNUNTUM/ , kde je císař-filozof psal, pak jsem je na nějaké 2-3 týdny odložil a dočetl je po té, co mi do mé sbírky mincí přistál pěkný denár právě Marca Aurelia.
Mám se starověkými pohanskými filosofiemi trochu problém (podobně jsem to měl u Seneky, a proto raději čtu historiky), protože pro mne je tou pravou bombou Nový zákon, evangelia diktovaná samotným Duchem svatým, Ježíšova nádherná a dokonalá podobenství. Ve srovnání s tím prostě pohanské filosofie diktující obecné dobro bez konkrétnější příkladů pokulhávají.
Nicméně je pravdou, že svým pojetím stoicismu se Markus Aurelius křesťanství do značné míry přiblížil. Nehněvej se na druhé, jednej v souladu s přírodou, konej dobrodiní pro dobrodiní samo a ne pro odměnu, nepodléhej vášním (hněvu, strachu, rozkoši), buď dobrý už dnes ne až zítra, je jedno, jak dlouho žiješ, zlé a špatné jednaní škodí především svému původci, nikoliv tobě – to vše je evangeliím velmi podobné a je bez debaty, že Marcus Aurelius byl velice moudrý muž a úžasný panovník. Jeho Hovory tak patří navždy světovému dědictví a i dnes je cenné, mít je ve své knihovničce.
Tato kniha je takovou mou malou biblí. Vždycky po ni sáhnu, když nebudu mít odpověď, vždy mi ukáže cestu, vždy mě donutí přemýšlet, vždy mě dá sílu bojovat. Ne zbraněmi, nýbrž myšlenkami.
Naprosto geniální kniha a geniální myšlenky. Marcus Aurelius je docela pragmatik. Neříká ani, že nemá smysl nic, ale ani se nesnaží si namlouvat, co všechno smysl má. Popírá smysl honění se za "věčnou" slávou apod. Co má v životě smysl, je život v souladu s "vesmírnou přírodou" a konání veřejně prospěšných skutků (nebo tak nějak to bylo formulováno). Také mě zaujala myšlenka, že je úplně jedno, jestli žijeme 10, 100 nebo 1000 let, jelikož žijeme vždy jen v jednom okamžiku a smrtí o tento okamžik zkrátka přijdeme. Nežijeme totiž v naší minulosti nebo budoucností, ale jen a právě jedním okamžikem. --- Myslím, že pokud bychom se Markovým "návodem" řídili, život by se skutečně dal prožít radostně a šťastně.
Lze číst pořád dokola a neustále bude o čem přemýšlet.
..... a třeba dosáhnete stoického klidu :o)
Kdyby se každý panovník uměl obracet do sebe a svých myšlenek jako Marcus Aurelius, žilo by se nám lépe.
Soubor osobních poznámek a úvah, silně ovlivněných stoickou filozofií, kterými se Marcus Aurelius zabýval. Filozofie byla totiž také určitou praxí, způsobem vedení života, a to tak, aby tento život byl co nejlepší. Hovory k sobě pak mohou být určitým duchovním cvičením autora. Sděluje myšlenky, která jsou aktuální i po téměř dvou tisících letech.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Hovory k sobě |
| 1973 | O vlastním osudu |
| 1908 | Myšlenky císaře Marka Aurelia |
| 2020 | Po Athénách: Výbor z Attických nocí a z listů Marku Frontonovi |
Kniha plná velmi zajímavých myšlenek. škoda že je napsána, teda aspoň pro mě docela složitou formou. některé části jsem musel číst i 3x. Ale rozhodně stála za to.