Myslivcův rok - podzim
Jan Vrba
Myslivcův rok série
< 3. díl >
Na podzim vrcholí myslivecká sezona. Tato kniha seznamuje čtenáře, co všechno může vidět a zažít v tomto ročním období na našich luzích, hájích a lesích.
Přidat komentář
Myslivcův rok jsem četl v průběhu roku s tím, jak roční doby opravdu postupovaly. Pokud také plánujete číst, určitě doporučuju postupovat podobně. Člověk si pak na procházkách občas všimne něčeho navíc nebo naopak cíleně vyhledává projevy, podle toho, co se dočetl. Pan Vrba byl opravdu básník - milovník přírody a jeho láska ke všemu živému čiší z každého odstavce a čtení bylo nejen milé, ale i poučné. Až jsem mu chvílmi záviděl nejen povolání, ale hlavně nadšení a nepohodlnou náturu, díky kterým mohl celý život sbírat zážitky, o které se s námi tak hezky uměl podělit.
Co mi ale příjemný dojem neustále kalilo bylo věčné útočení na nepřesnosti "přírodopisů" a nedsotatečnou erudovanost přírodovědců. Ano, věřím, že ve všech výtkách měl pravdu, ale kazit atomsféru knihy tím, že na každé druhé stránce zaútočím na přírodovědce, že něco předhlédli nebo zamlčeli a já to vím mnohem líp než oni, mi přišlo zbytečné. Od toho je vědecká literatura a časopisy... Proto jen 4*.
Autorovy další knížky
1919 | Boží mlýny |
1997 | Myslivcův rok |
1927 | Nejsilnější vášeň |
1968 | Srnčí milování |
1935 | Les |
Vylíčení přírody a její proměny během ročních období umí autor na výbornou. Ale vadí mi, jak autor neustále prohlašuje, jaký je milovník přírody, ale potom nemá problém zabít lišku nebo dravce pouze aby se zbavil "škodné" ve svém lese. Nebo střílí na psy, protože jsou v jeho revíru a ještě je za to na sebe pyšný. Některé názory a chování autora mi přijdou dost pokrytecké.