Mýtné
Cherie Priest
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428974/bmid_mytne-q8J-428974.jpg
3
143
143
Vydejte se na výlet do hororového prostředí americké jižanské gotiky. Státní silnice 177 se táhne podél močálu Okefenokee ve státě Georgie. Když tudy člověk projíždí od východu k západu, mine na trase před vstupem do parku šest mostů. Když ale jede od západu k východu, může jich jednou za čas potkat i sedm. Raději by však měl doufat, že se tak nestane… Titus a Melanie Bellovi jsou na cestě do parku Okefenokee, aby tam strávili líbánky plavbou po močálu na kánoi. Než dorazí na místo určení, kde na ně čeká rezervovaná chatka, potká je na cestě malé zdržení. Vozovka se začne zužovat a oni jsou nuceni zastavit před starým vratkým mostem s kamennými pilíři, kudy může projet maximálně jedno auto. Když se později Titus probudí uprostřed silnice, po mostě se slehla zem a stejně tak i po jeho ženě. Zavolá tedy na policii, kde mu ale oznámí, že na Státní silnici 177 se žádný takový most nenachází… Napínavý hororový román se svéráznými postavami a ještě svéráznějším jižanským městečkem, který vás dost možná na čas odradí od návštěvy jakéhokoliv močálu.... celý text
Přidat komentář
Odloženo, ještě než jsem přišla na kloub tomu, proč se v tom ospalém městečku každých deset let někdo ztratí v močálech. Mělo to moc stupidní dialogy, předpotopní duchařskou zápletku a jednoho z hlavních hrdinů, který se jmenuje Titus.
Než horor, zařadila bych toto do žánru fantasy. Byl to chaos, divočina a pro mě, jako milovníka duchařiny, šlápnutí vedle...
Horor?! Za mě teda určitě ne. Možná tak posledních 20 stránek horor trochu připomínali. Nechápu, jestli to byl pokus o duchařskou knížku, kde figuríny v obchodech si vyměňují sami oblečení, jsou tam duchové, kteří ale pro příběh nemají vůbec žádný význam. Celkově příběh mi přišel, že nemá v podstatě žádná vyvrcholení, až úplně na konci a tak se knížka dost vleče. Čekala jsem něco napínavějšího, dočetla jsem asi jen ze zvyku. Dokonce přemýšlím, že knížku prodám dál, protože takovouhle kravinu už určitě číst znovu nebudu a to knížka ráda sbírám... Existuje mnohem víc napínavějších hororů, duchařin, tohle možná mělo zase jiný nápad, ale celkově to dohromady prostě nesedlo
Tak tenhle pokus o horor se bohužel vůbec nepovedl. Připomínalo mi to spíš pohádku pro malé děti. Tedy ani takovou pohádku bych číst nechtěla. Naději jsem měla pouze prvních pár stránek, kdy zmizela žena, cestující s manželem po starém mostě. Postupně jsem nabývala dojmu, že to bude pěkná slátanina a to se mi záhy potvrdilo. Strašidelné to nebylo ani náhodou, spíš směšné. Autorka splácala páté přes deváté, doporučit knihu určitě nemůžu.
Na tuto knihu jsem se nesmírně těšila a taky se tak trochu obávála, jaký příběh mě čeká uvnitř a zda se budu bát, jak slibuje obálka, na níž je označení "horor". Začátek se vám může zdát trochu pomalejší, ale na druhou stranu vás jistě zaujme místo, do něhož autorka svůj děj zasadila. Bývalé pilařské městečko Staywater nacházející se nedaleko od močálů, v němž záhadně už od nepaměti mizí lidé, nenajdete ani na mapě. Představte si typicky americký zapadákov s jednou fungující hospodou, motelem a zkrachovalými obchody. Atmosféra místa je vylíčena skvěle, ale podle mého názoru jsou některé zajímavé kulisy nerozvinuté a zbytečně nevyužité (například obchod s panenkami, místnost s duchy či postava Karla). Přitom na čtenáře by dozajista fungovaly, protože nápady měla autorka dobré. Kniha Mýtné je označována jako horor a některé prvky objevující se v příběhu žánrově splňuje, bohužel se však nedočkáte přílišné mrazivé atmosféry (až na pár výjimek) a těžko budete hledat scény, u kterých pocítíte alespoň náznak strachu. Spíše zklamání.
Na knihu jsem se moc těšila.
Můžu dokonce říct že mě do poloviny bavila.
Ale ke konci tomu už tam nebylo. Hodně neuzavřených věcí.
Bohužel jsem opět podlehla reklamě na knihu a čekala jsem mnohem víc. Jak již bylo zmíněno první půlka knihy bla paradoxně tak nějak lepší, jakmile jsem se dostala do fáze, kdy přišla k vysvětlování co záhadným zmizením stojí už mi to přišlo tak nějak mimo.
Uff... tak z této knihy jsem nakonec dost v rozpacích. První polovina knihy byla sice trochu pomalejší, ale bavila mne nakonec o dost víc než druhá půlka, která byla sice akčnější, ale zároveň působila jako dost solidní slátanina. V druhé polovině jsem se také bohužel nejednou přistihla, že se trochu nudím a musím se do čtení víc nutit.
Hodně mne bavila myšlenka toho, že se v oblasti močálů za záhadných okolností ztrácí lidi - to mi přišlo úžasně tajemné a atmosferické. Ale ve chvíli, kdy autorka začala detailněji vysvětlovat, co za tím stojí a jak se to určité postavy snaží vyřešit, nějak jsem to autorce nedokázala úplně na 100 % věřit.
Od knihy jsem čekala horor s mysteriózním nádechem, což jsem i do určité míry dostala, ale nečekala jsem, že se tu budou objevovat až tak silně prvky fantasy. Nebo aspoň tak to na mne působilo. Pro mne to bylo trochu nepříjemné překvapení.
Co mi dělalo problém, bylo to, že některé věci tu nebyly úplně srozumitelně vysvětlené. Nebo byly vysvětleně jen dost fádně a povrchově, takže mi chyběly některé souvislosti. Autorka sice už má na kontě řadu knih, ale přesto na mne tato kniha působila dost nevypsaným, školáckým dojmem. Některé věci tu byly totiž popsané a vyjádřené dost naivně a jaksi neobratně, kostrbatě.
Knihu tedy hodnotím jen průměrně. Nebyla úplně špatná, ale bohužel má svoje mouchy.
Nemůžu říct, že by mě tahle knížka úplně nadchla, nebála jsem se u ní asi ani chvilku, což v případě hororu není úplně správně. Ale téma bylo celkem neotřelé a zajímavé, pěkně a jednoduše napsané, měla jsem přečtene celkem rychle.
Dvě kmotry s magickou silou?Ale s jakou vlastně?Proti netvorovi použily jen motyku a bazuku.Skoda že autorka nerozvinula trochu víc jejich schopnosti.Nebo dům panenek,byl taky pěkný nápad,ale opět pořádně nevyuzitej,jen tak na okraj zmíněnej.Byl to docela strohý příběh, vlastně nejvíc,jen o tom jak Titus pohřešuje svojí manželku.Škoda,ale jinak se to četlo docela dobře.
Nuž, nebylo to špatné. Mám velkou slabost pro tajemná městečka, kde se dějí divné věci. A zároveň mě kniha motivovala podívat se, kde je bažina Okefenokee a jak to tam vypadá. Tak jako jednohubka ok.
Větší hodnocení dát bohužel nemůžu. Ať má fantazie pracovala na 100% (a to že ji mám opravdu bujnou) tak v tomhle případě se nemohla rozjet na plné obrátky. Autorka tak zvláštně míchala spoustu popisů dohromady, že z toho vlastně nevznikl nikdy žádný obraz. Děj byl naprosto skvělý, ale zhruba od poloviny jako by ji docházely nápady, takže to se všemi prostě ukončila, nic se pořádně nevysvětlilo... Taková zvláštní, scifi pohádka či jak to nazvat. S hororem to nemá nic společného, stejně jako Duch domu Ashburnů, který je o kapánek lepší než Mýtné. Vlastně takhle zpětně, když o tom přemýšlím... Kniha mi jako taková nedala vůbec nic a zítra už si na ni nevzpomenu.
Státní silnice poblíž močálů má občas 7 mostů. A to fakt nechceš, protože na sedmém mostě se platí speciální mýtné!
Já už se dva dny snažím nějak shrnout svoje pocity, ale pořád nějaký nevím. Je to skvělý, příběh vás naprosto pohltí. Chvílemi je to napínavý a creepy jako Záhady Blair Witch!
Ale ve finále mi tak chybělo něco, co nedokážu specifikovat. Možná o 100 víc stránek a o všem se víc rozepsat, protože mi asi nejvíc vadilo, že autorka něco načla, ale nedokončila. A že tam byla spousta fakt skvělých děsivých momentů! Jsem prostě plná rozporuplných pocitů.
Upřímně, čekala jsem od této knihy víc. Příběh, který nezklame, ale ani nenadchne. Víc mě to zklamalo, než potěšilo.
Těšila jsem se víc, než bylo nutné.. Příběh měl potenciál, ale to rozuzlení prostě ne.. Škoda.. Ale knize se rozhodně nedá upřít čtivost.
Super mystery příběh, který je velmi čtivý a okamžitě vtáhne do děje.
Hodně jsem se na tuto knihu těšila a mé očekávání splnila.
Rozhodně doporučuji k přečtení.
Mýtné
Tak moc jsem se na to těšila. Anotace navnadila. Horory, zvlášť s tématikou tajemna, můžu. Bohužel kniha není ani jedno. Atmosféru to nemá žádnou. Hlavní "hrdina" je v knize minimálně, a z toho času víceméně chvíli poklábosí v baru, a to je tak všechno. Postavy jsou jen načrtnuté, bez hloubky, a bez pořádného rozvinutí příběhu je najednou konec, s totálně pitomým finále. Objevují se tu duchové, jako že jen tak. Potom se na jedné stránce píše o tom, jak se figuríny samy převklékají, ale nikde není další zmínka, *jak* a *proč* se to děje. Očividně to nemá s hlavní linkou nic společného, prostě to tam je. Kdybych se napila pokaždé, když je zmíněno něco o aligátorech, hadech, mechu a bažině, nedostala bych se střízlivá ani za první kapitolu.... Navíc "záhadná síla", kterou bych čekala, že bude obklopovat ten tajemný most, vlastně není ani nic tak záhadného...ještě zhruba do čtvrtiny knihy se to rozvíjí docela dobře. Ale pak si asi autorka řekla, že musí rychle skončit, tak tam halabala něco naházela. Jedno z největších knižních zklamání za poslední dobu.