Mýty o sebevraždě
Derek de Beurs
Sebevražda je bezpochyby tabuizovaným tématem. Žádný jiný způsob úmrtí nevyvolává tolik pocitů studu, lítosti a nepochopení. Kolem sebevražd proto dodnes panuje mnoho mýtů. Autor, uznávaný odborník na sebevraždy, se snaží na tyto mýty podívat z pohledu vědy. Jedná se o devět přesvědčení typu „O sebevraždě je lepší nemluvit“, „Někdo, kdo myslí na sebevraždu, chce zemřít“, „Média mají vliv na počet sebevražd ve společnosti“, „Antidepresiva riziko sebevraždy zvyšují“, „Umělci jsou k sebevraždě náchylnější“, „Ženy o sebevraždě častěji mluví, muži na ni častěji umírají“, „Víc lidí se zabíjí v době svátků“. Některé z těchto výroků jsou skutečně vyvráceny jako mýty, zatímco u jiných se dozvíme, že věda na ně nedává definitivní odpověď. Kniha je určena pro všechny, kdo chtějí více pochopit jedince, již se chtějí zabít, i pro odborníky, kteří chtějí o tomto tématu vhodně komunikovat se svými klienty.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Knížka se mi líbila, byla jasná, výstižná a hodně čtivá. Mohla být klidně o něco delší, ale zajímavostí je tu víc než dost a je to nutnost pro přečtení komukoliv, kdo se v dané problematice pohybuje nebo má dokonce sám s podobnými stavy zkušenost.
Kapitoly jsou členěny přehledně, postupně dle označení tého kterého mýtu, kolem kterého se bude točit dotyčná kapitola. Ať už vás zajímá vliv médií na sebevražednost (Wertherův, ale také Papagenův efekt) nebo o tom, co je pravdy na tom, že více sebevražd se koná pondělky, případně o tom, jaký má vliv ekonomická recese na sebevražednsot (a další věci), klidně si knížku kupte, nebudete litovat. Sice je o něco stručnější, ale stojí to za to.
Knížku jsem si přečetla po doporučení. Přijde mi na ní fajn, že je tam spousta informací z výzkumů, které jsou i diskutovány, takže je možné, udělat si vlastní názor (např. seriál Proč? 13x proto autora neskutečně míchá a vidí v něm zlo, ale ve skutečnosti nikdo neprokázal, že by kvůli němu narostla sebevraženost). Čtení je to lehké, celkem stručné a často jsou to zajímavé informace. Bylo mi trochu líto, že když jsem chtěla jít po zdrojích a přečíst si něco víc, většinou jsem narazila na publikaci, která není dostupná anglicky.
Na tuto knihu jsem narazila v knihovně, když jsem hledala nějakou literaturu faktu, kterou bych si mohla rozšířit obzory. Zajímám se o psychologii a téma sebevražd je i mezi odborníky poměrně citlivé a tím, že se touto problematikou zabývá, si okamžitě zasloužila moji pozornost.
Autor rozebírá mýty, které se se sebevraždou nejčastěji pojí a opatřuje je kontextem a výsledky studií, jež je zkoumaly. Největším překvapením pro mě byl mýtus o vlivu antidepresiv na počet sebevražd (obecně se věří, že jej zvyšují) a o fenoménu Modrého pondělí. Také jsem zjistila, že jednomu z mýtů jsem sama věřila a jsem ráda, že jsem se v tomto směru dovzdělala.
Kniha se velmi dobře čte a není zbytečně obsáhlá, ale zároveň ani strohá. A další výhodou je, že není ani těžce odborného rázu, že byste k jejímu čtení potřebovali odborné vzdělání v oblasti psychologie.
Nejdřív je asi nutno podotknout, že je to spíš taková knížečka, není moc obsáhlá a z toho vyplývá i rozsah - není možné zde zcela naplnit to, co by si možná takový čtenář přál, aby zde zaznělo za nejrůznější zajímavosti či výzkumy. Za mě je knížka neskutečně důležitá a zajímavá, na konci každé kapitoly (resp. mýtu) je vyznačeno to, zda tento mýtus autor přijímá nebo zamítá.
Musím přiznat, že mne tato kniha velmi mile překvapila. Přestože nenabízí snad žádné kazuistiky, které mne v odborných knihách vždy velmi potěší, tak tahle kniha se pyšní tím, že na každém řádku najdete nějakou zajímavost k dané problematice. Je to kniha nabitá fakty, průzkumy a studiemi, díky kterým vyvrací či potvrzuje různá tvrzení o sebevraždách.
Při čtení je jasně patrné, že autor skutečně ví, o čem píše. Ať už se vás sebevražedné myšlenky týkají osobně (např. že víte, že jimi trpí někdo blízký) nebo profesně (máte zvýšenou pravděpodobnost, že se s lidmi se sebevražednými myšlenkami setkáte – např. pomáhající profese), rozhodně vám doporučuji tuhle knihu si přečíst. Odkryje vám řadu zajímavých informací a ukáže vám, jak můžete o sebevražedných myšlenkách nejen přemýšlet, ale také jak o nich komunikovat.
Já osobně jsem nejvíce ocenila právě tu část o komunikaci, protože jakožto budoucí psycholog je tohle pro mne velmi užitečné. Ale stejně tak pro mne byla velmi užitečná i další témata, která se se sebevražednými myšlenkami pojí.
Jestliže se zajímáte o psychologii laicky nebo odborně, rozhodně by tahle kniha neměla uniknout vaší pozornosti. Díky ní můžete totiž někomu zachránit život. A to za přečtení rozhodně stojí!