Mzda za strach
Georges Arnaud
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59733/mzda-za-strach-59733.jpg
4
29
29
Jedné noci dojde kdesi v Guatemale k výbuchu ropné vrtací věže. Následný obrovský požár je možné uhasit pouze výbuchem nitroglycerinu. Ropná společnost najímá čtyři řidiče kamiónů pro nebezpečný úkol - dopravit náklad výbušniny k místu požáru. Čtyři muži, čtyři zoufalci schopní udělat téměř cokoli, jen aby vydělali peníze a mohli se dostat pryč z této bezútěšné země. Vydávají se na cestu s dvěma kamiony naloženými výbušninou, která hrozí explozí při každém menším otřesu. A cesty jsou v Guatemale špatné... Mzda strachu není dobrodružný román oslavující statečnost a hrdinství. Je to spíš pohled do života lidí u dna společnosti. Lidí, kteří se rozhodli bojovat s obrovským strachem, pro šanci začít nový život někde jinde.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1961 , PráceOriginální název:
Le salaire de la peur, 1950
více info...
Přidat komentář
Perfektní nápad, slabší provedení. A teď nemám na mysli vypjatou atmosféru podvědomého strachu, ale umělecký styl projevu. Georges Arnaud do toho dává vše, přičemž premisa je až děsivě jednoduchá – převézt z jednoho bodu do druhého několik beden nitroglycerinu. Jenže to „dává vše“ se projevuje v netypické poetice, kdy místo akce autorovi víc záleží na metaforickém připodobnění té které situace. Díky tomu jsou třeba první a poslední kapitoly málem až nečitelné. Přesto se tomu nedá upřít adrenalinové napětí, kdy podobně jako hrdinové trnete nad každou nesnází, jež hrdiny na jejich cestě potkává. Ostatně nejde o nijak dlouhé čtení, těch sto čtyřicet stran člověk přečte prakticky jedním dechem. Mimo jiné se přiznám, že je to snad první kniha, u které mi nevadili nesympatičtí hrdinové, protože přesně odpovídají charakterům mužů, kteří jediní by do podobného kšeftu šli. Škoda že konec je trochu očekávatelný, ale zároveň si nedokážu představit žádný jiný, který by se k příběhu lépe hodil.
Souhlas s komentářem Metly od A do Z...
Jen bych připojila závěrečnou větu z anotace, která je opět jaksi jedním velkým
SPOILEREM:
Autor sleduje dramatickou cestu, kterou jen jeden z řidičů dokončí, aby pak nesmyslně havaroval ve chvíli opojné radosti z vítězství při návratu.
Tak dík... Inu, kdo je připraven, není zaskočen, není - liž pravda? :)))))
Matně si z dětství vybavuji film, o kterém mě má rodička s očima navrch hlavy ujišťovala, že je to strašně napínavé a budu nadšená. A já, nevděčný fracek, se spíše nudila (pche, černobílá francouzská vykopávka). Podruhé jsem tedy drama s výbušným nákladem absolvovala v podstatně zralejším věku a díky “pouhým” slovům místo filmových políček jsem Yvese Montanda s dalšími herci přemázla vlastní představivostí.
Ačkoliv se tenká kniha vrtá především v charakteru hlavního hrdiny a jeho cestě za bohatstvím, zvládla ve stručnosti obsáhnout mnoho osudů (přestože obvykle jen v neuzavřených náznacích). Neveselé čtení, pár komickým okamžikům navzdory; trochu jsem se prala akorát s lehkou přemírou patosu a zastarale působícím překladem. Také mi trhala žíly nelogičnost celého počinu: pokud je důležité něco rozměrného a nebezpečného přepravit po silnici z bodu A do vzdáleného bodu B, je nutné pečlivě naplánovat trasu a přinejmenším vhodné přidat doprovodná vozidla zkoumající podmínky pro průjezd, odstraňující překážky, pomáhající v případech nouze atd. Poslat nazdařbůh dva náklaďáky se čtveřicí postradatelných zoufalců mi přijde silně uhozené a nevěrohodné i na poměry fuj-fuj hamižných korporací. Jinak dobrá klasika drsnějšího ražení. 75%
Když jsem knihu začal číst chtěl jsem toho po pár stránkách nechat. Autor podrobně rozepisoval charakter postav, kterých nebylo málo a navíc je uváděl někdy pod jménem a jindy po příjmením nebo dokonce jejich národností, což se četba s mou slabou pamětí proměnila ve zmatek. Ale vzhledem kladným doporučením jsem vydržel a od druhé třetiny knihy to opravdu stálo za to až do samotného konce. Také jsem nechápal kresby, které někdy vůbec nevyjadřovaly děj, jako by nepatřily do této knihy. Až když jsem viděl filmové zpracování bylo mi jasné odkud ilustrátor čerpal inspiraci. Film viděl a knihu zřejmě nečetl. Tím, že nějaké scény z filmu nejsou totožné stojí za to vidět i ten film.
Mzda za strach
Tato kniha mě osobně moc překvapila. Narazil jsem na ni náhodou a nečekal jsem žádné zázraky. Opak je pravdou, příběh je napínavý a čte se pěkně. Začátek je trochu pomalejší, jak se děj překlopí do fáze kdy řidiči vozidel vezoucí výbušniny vyráží na cestu smrti nabírá děj na spádu a kniha se čte parádně. Autora neznám ale mrknu po jeho dalších knihách.