Přidat komentář
Ivan Wernisch je lepší s každou další knihou. To tady píšu celá léta, ale u téhle knihy mě napadlo přidat citát, který se k ní myslím dokonale hodí: „Už od šesti let mě provází úplná posedlost malováním předmětů a jejich různých tvarů. Do necelých padesáti let jsem publikoval velké množství kreseb, ale nejsem spokojen s ničím, co jsem namaloval do svých sedmdesáti. Teprve ve třiasedmdesáti jsem téměř zvládl přírodu a tvar ptáků, ryb, rostlin atd. A v osmdesáti se logicky dostanu věcem až na dřeň a ve stovce se pak dostanu na ještě vyšší úroveň, již ani nedokážu definovat, a ve sto deseti už každá tečka a každý tah mým štětcem ožijí. Vyzývám všechny, kteří budou žít tak dlouho jako já, aby se přesvědčili, že své slovo dodržím.“ PODEPSÁN KDYSI HOKUSAI, DNES POŠETILÝ MALUJÍCÍ STAŘEC
Autorovy další knížky
1965 | Zimohrádek |
1992 | Doupě latinářů |
1961 | Kam letí nebe |
1990 | Čím drží svět pohromadě |
1985 | Beránci vlci aneb Marcipán a pumprnikl |
V neobyčejném jasu měsíce
Mrtvý se v díře smál
Mezi zuby kmín od oběda