Na brehu Rio Piedra som si sadla a plakala
Paulo Coelho
A dne sedmého... série
1. díl >
Na brehu Rio Piedra som si sadla a plakala je príbeh o láske a múdrosti. Pilar a jej partner sa poznali už v detstve, ale v období dospievania sa ich cesty rozišli, aby sa o jedenásť rokov opäť stretli. Z nej sa stala silná žena, ktorú život naučil neprejavovať city. On je muž schopný robiť zázraky a riešenie svojich konfliktov hľadá predovšetkým v náboženstve. Oboch spojí túžba po zmene a túžba ísť za svojimi snami. Aby to dosiahli, musia prekonať mnoho vnútorných prekážok. Šťastie býva niekedy požehnaním, ale najčastejšie oň treba bojovať... Coelho vykresľuje opätovné stretnutie muža a ženy, ktorí sa pohrúžili do tajomstiev ženskej tváre Boha. Cesta, ktorou prešla Pilar a jej partner, je otvorená pre každého, kto chápe, aká dôležitá je láska, čo všetko môže pretvoriť a prečo je najlepším sprievodcom na ceste k duchovnému splynutiu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
Na Margem do Rio Piedra Eu Sentei e Chorei, 1994
více info...
Přidat komentář
Přestože je tato kniha z tvorby Paula Coelha dosti nábožensky založená (spíše proti mému gustu a přesvědčení - pozor, proti víře nic nemám), i tak se mi tento příběh velmi líbil a hluboce se mě dotkl.
Má druhá knížka od P. Coelho. Ve srovnání s Alchymistou (což byla ta první kniha) mi přišla o něco slabší. Možná je to mým skeptickým názorem na náboženství a nadpřirozeno, možná něčím úplně jiným. Hlavní mužská postava mi byla značně nesymapatická, Pilar jsem někdy chápala a někdy zase ne. Příběh mě také moc nezaujal. Určitě bylo v knize několik pěkných a zajímavých myšlenek (jak je už asi u P.Coelho zvykem), ale to je tak vše. Slabší průměr.
„Láska je pořád stejná, jenom muži se mění!"
Tohle je první kniha, kterou jsem si od tohoto autora přečetla. Nejprve jsem nechápala, co všichni na tom Coelhovi mají, ale teď jsem zjistila, že je skutečný mistr slova. Někdy jsem se usmívala a při některých pasážích brečela. Je dost možné, že se v něčem z jeho knížky poznáte jako já. Tuhle knížku jsem přečetla jedním dechem a určitě si ji někdy zase přečtu. Nejen na konci ale hlavně v průběhu jsem děj silně emocionálně prožívala. A dokonce jsem se rozhodla, že si zahraji na ,,tu Druhou''.
Štítky knihy
brazilská literatura feminismus náboženský fanatismus utrpení mystika
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Krásná kniha,.... pár knih jsem od Coelha přečetla, ale po nějakém čase mne přestal bavit, protože mi to připadalo pořád dokola, zvláště ty novější knížky...