Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodějnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960)
Daniel Srch
Mezi lety 1947-1960 se v americkém filmovém průmyslu uplatňovala politika zakazující zaměstnávání členů či sympatizantů Komunistické strany Spojených států amerických. Tato praktika se označuje jako tzv. černá listina (blacklist). K jejímu ustavení došlo na přelomu čtyřicátých a padesátých let na základě několika kol vyšetřování Výborem pro neamerickou činnost Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických. Jedinci, kteří během výslechů odmítli spolupracovat, nebo byli v jejich rámci uvedeni jako tzv. "rudí", se pro Hollywood stali díky dobové atmosféře nepohodlnými, a proto s nimi studioví bossové rozvázali pracovní kontrakty. Černou listinu lze sice považovat za úzce zaměřenou problematiku, jejím prostřednictvím je ale možné sledovat řadu obecnějších jevů existujících ve Spojených státech. Předně jde o přístup federálních autorit k menšině otevřeně se hlásící k podpoře aktuálního nepřítele číslo jedna - Sovětského svazu. Dále blacklist nabízí vhled do fungování domácí kinematografie a jejích četných specifik vycházejících z tamějších kulturních stereotypů. Sonda do světa rudých pak odhaluje paradoxy hollywoodského i amerického komunismu. A konečně rozkol ve zpětné interpretaci celé této kauzy, který se odvíjí od uznání oprávněnosti paradigmatu o "čarodějnících" a "inkvizitorech", poměrně přesně reflektuje rozštěpení politicky aktivní veřejnosti do liberálního a konzervativního tábora, což platí také pro historiografii.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
komunismus Hollywood studená válka politická perzekuce cenzura kinematografie antikomunismus filmový průmyslAutorovy další knížky
2016 | Rudá hrozba: Antikomunismus v USA 1917-1954 |
2015 | Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodějnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960) |
Ačkoli autor slibuje demytizací hollywoodského honu na (rudé) čarodějnice, ve výsledku pronásledování komunistů za jejich názory hlavně zlehčuje a poněkud lacině se „rudé" snaží očerňovat například poukazováním na jejich vysoké životní standardy; přes jistou tendenčnost, mnoho překlepů (nejvíce pobavila Plant of the Apes) a častou deskriptivnost (prakticky celá kapitola o Salt of the Earth) je kniha obdivuhodná důsledností, s jakou vytěžuje archivní prameny.