Na chodníku chodník
Peter Petras
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330028/bmid_na-chodniku-chodnik-SKN-330028.jpg
5
15
15
Spomienky horolezca, horského nosiča a chatára Petra Petrasa. Rodák spod Tatier oživil Reinerovu útulňu, na ktorej dodnes pôsobí
Přidat komentář
Názorný príklad toho, čo sa stane, keď kniha nemá poriadneho editora, pisateľ totiž málokedy zvláda všetku prácu ohľadom vytvorenia hotovej knihy sám. Príbehy sú trošku chaoticky usporiadané a často prídeme k vysvetleniu, čo niektoré slovo či názov znamenajú až po tom, čo sa už mnoho ráz spomenú (áno, samozrejme, čitateľ sa vie všeličo dovtípiť, len to skrátka kazí celkový dojem a dojem pri čítaní knihy sa vytvára inak ako pri živom počúvaní príbehov).... Jednotlivé príbehy hovoria všeličo o živote mladého i starnúceho chlapa v Československu a nie všetko sa týka priamo Tatier. Sú tu vážne i vtipné (a občas chlípne) rozprávania o tom, čo zažívali nosiči, chatári i ďalší ľudia spojení s horami. A je tu i rozprávanie o prítomnosti, politike a blbosti mnohých turistov. Celkovo je táto knižka zaujímavé dielko, len ako píšem, chcelo by to istý dohľad nad jej konečnou podobou.
Trochu mi trvalo než jsem se prokousala tou (psanou) slovenštinou, ale kniha mě moc bavila a rozšířila mi obzory. Hluboce se klaním před panem Peterem (i ostatními nosiči) za to, co všechno dokázali a kolik lásky a sil do své práce vložili. Snad se mi jednou poštěstí se do Tater vydat a vidět na vlastní oči tu nádheru
Tak se někomu podařilo pracovat tak, jako by se celý život jen bavil.
Peter v knize popisuje práci nosiče z trochu jiného úhlu, než si ji člověk představí po dovolené, na které se párkrát minul s nosičem. Vcelku zábavné čtení na odreagování. A taky velmi naučné, dozvíte se, jakým způsobem v Tatrách předpovídají počasí, či jak indikují sezónu, zdali je dobrá, velmi dobrá, nebo nestojí za nic :-) . A mnoho dalších velmi užitečných informací.
Na chodníku chodník
Inspirujici, vtipne, tragicke i k zamysleni - tak na me pusobily tyto pribehy tatranskeho nosice. Knizka je napsana v podobe na sebe nenavazujicich jednotlivych pribehu a vzpominek, navic podana hovorovym jazykem, jako byste ho poslouchali u stolu na chate - musela jsem si na to zezacatku trochu zvyknout, stejne tak na slovencinu. Ale postupne me zacala fakt bavit, je z ni citit ta laska k horam, chut neco dokazat a splnit si sve sny. Sdilim jeho pohled na zkazu nejen tatranske prirody, kterou vidime vsude kolem. Za me plny pocet bodu, je jedno jakym zpusobem je napsana, dulezity je obsah a smysl, a ten je jedinecny.