Na cizích křídlech
Hans Werner Lerche
Autor sloužil za války jako zkušební pilot ve výzkumném středisku LUFTWAFFE v Rechlinu. Jeho úkolem bylo mimo jiné zkoušet ve vzduchu ukořistěné britské, americké a sovětské stroje. Schopnosti pilota, který vyzkoušel tak odlišné stroje, jako je čtyřmotorový Boeing B-17 na jedné straně a lehký stíhací Jak-3 na straně druhé, musely být skutečně mimořádné. Všechny, či téměř všechny lety byly pochopitelně podniknuty bez příruček, manuálů či jiné dokumentace. O dobrodružné zážitky tedy skutečně nebyla nouze........ celý text
Literatura naučná Vojenství
Vydáno: 1996 , MustangOriginální název:
Testpilot auf Beuteflugzeugen, 1977
více info...
Přidat komentář
Mám rád vzpomínky zkušebních letců. Díky Wolfgangu Spätemu a Mano Zieglerovi už vím, jak se vyvíjel raketový Me 163, díky Jeffremu Quillovi znám porodní bolesti slavného Spitfire a Neville Duke mě vzal do kokpitu nepřeberného množství letounů. Jeho příběhu je ten Lercheův také nejvíce podobný. Stejně jako Duke i on byl hlavně technikem a jeho hlavním cílem bylo zalétat si v co největším množství různorodých letounů. Díky tomu je podobný i styl psaní. Žádná květnatá mluva, spíše strohé popisy toho, jak se které letadlo chovalo. A jelikož sloužil u Erprobungsstelle der deutschen Luftwaffe v Rechlinu, tedy zkušební jednotce letectva, měl jich možnost vyzkoušet opravdu velké množství. Nejen vlastních, ale i kořistních, kterým se v knize hlavně věnuje. Ze soukromého života, kromě kapitoly o jeho leteckých začátcích, se toho moc nedozvíme. Dokonce to jde tak daleko, že až na výjimky nejmenuje ani své kolegy. Naproti tomu přesně víme, jaké volací znaky mělo to které letadlo, což jsou údaje opsané z letových deníků. Takže pokud vás zajímá, jakou optikou se díval německý pilot na v té době nepřátelskou techniku, rozhodně tuto knihu doporučuji přečíst.
Téma knihy je bezesporu zajímavé, bohužel ne úplně dobře zpracované. Nepochopil jsem například proč autor neudává jména osob. Když už někoho má jmenovat napíše pouze počáteční písmeno příjmení.
Průměrne zajímavá kniha popisuje autorovy spomínky na jeho působení v centru kořistních letadel v Rechline u Berlína v letech 1941-5, díky čemu si zaletel na úctihodnych 125 typech letadel, typech dopravnich, bombardovacich, stíhacich, kluzacích a jinych. Dále třeba píše o svych leteckych začátcich, nebo americkem zajetí v Rakousku.
Kniha by si zasloužila lepší zpracování co se děje týká ale jinak zajímavé čtení