Na co Alice zapomněla
Liane Moriarty
Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti devětatřicetiletá neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami, jež kdysi nesnášela. Jak se to stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti – ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, kterým bývala?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
What Alice Forgot, 2010
více info...
Přidat komentář
První třetinu jsem chtěla knihu odložit, měla jsem hrozný problém se do knihy začíst, autorka tak trochu moc piplala s detaily a byla rozvláčná... Ještě, že jsem to neudělala, protože nakonec se z knihy vyklubalo dobré čtení, v poslední části se člověk často zamyslí i nad svým vztahem (nad sebou) a pomyslí na to, jak to bylo před 10 lety. Takže doporučuji vydržet, kniha určitě stojí za přečtení.
Jen bych ještě dodala, že mě velmi pobavilo, že si překladatelka plete zápěstí a kostrč! :-)
Autorku mám velice ráda a tato kniha pro mě zklamáním rozhodně nebyla. Ikdyž ze začátku jsem měla trochu problém se začíst a přišlo mi, že se děj trochu táhne. Vykreslení postav bylo na jedničku. Člověk se pak zamýšlí nad tím co formuje jeho osobnost a jak se mění. Co mi přišlo zbytečné bylo vyprávění babičky.
Těším se na další díla autorky.
Liane Moriarty mám velice ráda. Líbí se mi, jak umí vykreslit povahu postav, psychologii příběhu a porozumění lidem v různých životních situacích. Tahle kniha mě naprosto dostala. Byla čtivá, rozhodně měla zajímavý námět a vlastně šlo jen o jeden týden v životě jedné rodiny. Zajímavě je i pojaté to, že jsou zde 3 pohledy. Pohled Alice, její sestry Elisabeth a jjeich babičky Frannie, která si píše blog. Prožijete s hlavní hrdinkou pocit štěstí i smutku, smíchu i pláče,rozčilení, porozumění, zamyšlení,... a tiséce dalších pocitů. A skoro do poslední stránky neuhádnete, jak to nakonec všechno dopadne. Mě se tato kniha velice dotkla proto si zaslouží 5*.
Od Liane Moriarty jsem četla téměř všechny knihy, a doposud byly mou nejoblíbenější autorčinou knížkou Sedmilhářky, nicméně Na co Alice zapomněla posunula Sedmilhářky až na druhou pozici:) Za mě neskutečně čtivá a zajímavá knížka, která mě mnohokrát přinutila k zamyšlení nad svým vlastním životem. Možná je to i tím, že mně samotné je právě teď 29 let jako bylo Alici. Kdoví, jaká budu a co všechno se změní ode dneška přesně za 10 let :) Pokud máte tuto spisovatelku rádi, tuhle knihu doporučuju na 100%!
Příběh jedné rodiny, který je vyprávěn Alicí, její sestrou Elisabeth a jejich nevlastní babičkou Frannie. Všechny řeší Alicinu ztrátu vzpomínek na posledních 10 let a zároveň předkládají i svůj vlastní příběh. Líbilo se mi, jak na sebe vypravěčky navazují, ač každá vypráví jiným způsobem. Líbilo se mi, jak Alicino o 10 let mladší já hodnotilo svůj současný život a jak si poté uvědomilo, že tento stav nepřišel ze dne na den, ale vedlo k němu 10 let životních zkušeností - chyb, omylů, úspěchů a lepších a horších dní všech postav. Líbilo se mi, že i přes všechno napětí a zlost, co mezi postavami existovalo,se všichni stále snažili najít k sobě cestu. Strašně se mi to líbilo.
Moje druhá kniha, kterou jsem nedokázala dočíst. Nebavilo mě to. Nebavili mě "kecačky" prababičky. V knize jsem přeskakovala a ono se nic nestalo. Pořád na jedno brdo. Možná se ke knize vrátím, až fakt nebudu mít co číst.
POZOR SPOILER!!!
Jako vždy moc pěkná kniha. Byla jsem připravená dát plný počet hvězdiček. Ale ten useknutý konec? Najednou skok a vyprávění zpětně po pár letech, že jakoby happy end. Čekala jsem, že se bude více vyvíjet jejich cesta zpět k sobě, ne jen informace, nakonec jsme spolu... Jinak se mi hrozně líbily ty pasáže, kdy popisuje své myšlenkové pochody Elisabeth psychologovi.
Tohle je pro mne TOP kniha autorky! Vracím se k ní občas, je čtivá, hezky plyne, nedřáždí mne tam nic nelogického a přijde mi naprosto uvěřitelná a moc dobře propracovaná... Nevím, nakolik mělo vliv že jsem jí poprvé četla těhotná s prvorozeným, ale byla jsem z ní nadšená a stále mne baví.
Bezva kniha, jsem spokojená. Od autorky řadím mezi nejpovedenější. Kniha nutí zamyslet se nad vlastním životem, jeho proměnami, zároveň je tento žánr pro mě spíše oddechové čtení. Jednoduše bylo to fajn čtení.
Knížka se četla moc hezky. Představa, že zapomenu posledních deset let života....chvílemi mi bylo až úzko.
Příběh, který nás nutí k zamyšlení v mnoha směrech...jak se člověk změní během 10 let, zda lze život naplnit i bez dětí, zda je vhodné se zamilovat ve stáří, vztahy mezi partnery navzájem, mezi partnery a dětmi....Byla jsem moc zvědavá, jak to se všemi dopadne a kniha se mi líbila.
Tak jsem právě dočetla. Upřímně musím říct, že mě ze začátku úplně nebavila. Přečetla jsem pár kapitol a pak mi víc jak týden kniha ležela na nočním stolku. Nějak mi ze začátku přišla zmatená, nic neříkající. Nicméně dneska jsem ji ráno vzala do ruky a čím dál jsem v knize byla tím víc mě pohlcovala. Nakonec se z toho vyklubal moc pěkný příběh, kde mě strašně zajímalo jak to skončí a celou dobu doufala, že se k Nickovi vrátí. Elisabeth, že otěhotní a miminko donosí. Můžu říct, že mě kniha i přes počínající nechuť nakonec chytla a moc ráda jsem ji dočetla.
Úplně nejlepší knížka. Četla jsem jí jako poslední od Moriarty a jsem nadšená. Myslím si, že kdyby si lidé sami šanci, bylo by mnohem víc šťastných rodičů i dětí. Perfektní na zamyšlení a rekapitulaci života.
Hodně silný příběh. Nutil mě k zamyšlení, co všechno bych nevěděla já kdybych ztratila pamět posledních 10 let. Hodnotím plným počtem hvězd, musela jsem číst stále dál a dál abych věděla jak to dopadne.
Další ze skvělých počinů Liane Moriarty. Skvěle napsané, místy vtipné a napínavé. Osud Alice mě zasáhl a nehodlal pustit. Stejně tak její sestry Elisabeth. Spolu se Sedmilhářkami řadím Na co Alice zapomněla mezi to nejlepší.
Líbila se mi ta myšlenka ztráty paměti, kdy si hrdinka nepamatuju posledních deset let.
Bylo zajímavé, jak se její život odvíjel od té ztráty paměti.
Tak konečně docteno a nevím, co na to říct. Zprvu mě kniha absolutně nebavila, byl to des běs, jeste horší než první kniha "manželovo tajemství" a to jsem myslela, ze být nemůže. Ale, když jsem se konečně zas dostala přes pulku, začalo se to hezky hýbat a uz to bylo pěkně počtení, posledních 100 stran jsem už jen hltala, úplně stejně, jako u té předchozí knihy. Jen si říkám, jestli se chci takhle trápit u další knihy. Nejdříve jsem si řekla, že tuto autorku už vůbec, nikdy, jak může mít ona bestsellery, ale kdyz dáte knihu celou, dojede vám to. Snad jsem nenastvala čtenářky, co jí a a její knihy mají rády.
Příjemná čtivá oddechovka. Kniha o vztazích.
Tohle byla moje čtvrtá kniha od autorky.
Skvělé postavy, prostředí, zápletky, skvělý nápad.
Štítky knihy
manželství ztráta paměti, amnézie
Autorovy další knížky
2014 | Manželovo tajemství |
2017 | Sedmilhářky |
2015 | Na co Alice zapomněla |
2017 | Šílené výčitky |
2016 | Tři přání |
Moje druhá kniha od autorky a já jsem hodně spokojená, takže určitě sáhnu po další. Knize prostě nemám co vytknout, byla napsána moc čtivě, měla sympatické postavy, dobrý děj, bavilo mne, jak se život Alice postupně rozplétal a ona pomalu zjišťovala, co se za těch 10 let života stalo a změnilo. Taky se mi líbilo, jak byla do příběhu zakomponována i jiná témata. Zrátka mi kniha velmi sedla a četla jsem s napětím až do poslední stránky. Opravdu jsem si netroufala hádat, jak kniha skončí, ale jsem velmi spokojená. Knihu ale řadím do oddychovější četby - já osobně jsem četla i lepší knihy, proto ubírám hvězdičku. Věřím ale, že se najdou takoví, kteří se v postavách a jejich problémech uvidí, a pro ty bude kniha mnohem zásadnější.