Na dně: Příběh jedné anorexie a bulimie
Marya Hornbacher
Autobiografický příběh dívky, která bojovala předlouhý zápas s oběma typy poruch příjmu potravy anorexií a bulímií. Sama tento boj nazývá „procházkou peklem“, označuje tak nekonečné roky, strávené v zajetí přejídání, zvracení, hladovění a polykání všemožných prášků, které jí měly pomoci ještě trochu zhubnout. Přestože byla několikrát hospitalizovaná, léčba nebyla úspěšná, a Marya zhubla až na 25 kg. Příběh je dosti děsivou výpovědí a současně velmi pravdivou výpovědí o životě s anorexií a bulímií.... celý text
Přidat komentář
Jedna z nejpozoruhodnějších knih na toto téma, co jsem četla. Když jsem jí před lety četla, tak jsem chvílemi nemohla uvěřit, že to nejsou myšlenky opsané z mého deníku. Surová realita.
Knihu jsem četla několikrát,kniha je čtivá a zajímavě napsaná,ocenuji hlavně autorčinu upřímnost
Četla jsem, docela dost mě to psychicky vzalo... Líbí se mi, jak je autorka upřímná a nebere si servítky, všechno napsala narovinu (např. "ve 12 letech mě zajímalo píchání") Tohle by nejmíň korektor díla dnes vůbec nepustil na stánky, pokud by to nepřepsal na něco velice spisovného a slušného.
Knížku by si rozhodně měly přečíst všechny dospívající dívky, jejich ideálem jsou vyhublé modelky na předních stránkách módních časopisů. Autobiografický příběh popisuje, kam až může dojít strach z "tuku", zároveň odkrývá i ty aspekty anorexie a bulimie, které nejsou až tak známé (např. častá promiskuita bulimiček).
Jedna z nejlepších knih věnujících se tématu poruch příjmu potravy.. Přečetla jsem už několikrát.
Tato knížka by měla být povinnou četbou pro všechny ženy a dívky...příběh je zajímavý a čtivý... knihu jsem četla už dvakrát.
Kniha je úžasným svědectvím. Je to srozumitelný pohled do duše dívky, která podlehla bulímii a anorexii.
Jeník.
Autobiografický příběh od této autorky který mě moc nenadchl. Dva umělečtí nevyrovnaní rodiče s dcerou anorektičkou a bulimičkou už od dětství. Autorka podlehla této nemoci velmi brzy a přichází tím o dětství a dospívání. Tohle je velmi smutné. Kniha je napsaná podle vzpomínek, které se spisovatelka snaží očividně nějak poskládat a na konci knihy sama přiznává, že jí to tak úplně nejde. Tudíž je kniha občas zmatečná a někdy přeskakující. Každopádně si nebere servítky a musím říct, že toho dost prožila i přesto, že přišla o klasické dospívání. Drogy, sex už ve 13ti, alkohol, zvracení, umělecký chaos v hlavě, honba za kariérou, porucha osobnosti, lži..