Na hrobě bubnují padající pomeranče
Konstantin Biebl
Jiskřivá poezie Konstantina Biebla, člena avantgardního Devětsilu a pražské surrealistické skupiny, je dodnes živá a svěží. Kniha obsahuje ukázky z Bieblovy nejrozsáhlejší a vrcholné básně Nový Ikaros, milostné poezie, zvukomalebných poetistických hříček i verše inspirované životem ve Slavětíně, 1. světovou válkou a pobytem na Jávě. Jsou to básně s kouzlem orientálních pohádek, plné humoru, hravého snění, ale i mrazivého chvění a bolesti. ... celý text
Přidat komentář
Průřez Bieblovou tvorbou na mě působil dost chaoticky a nesourodě, možná by bylo lepší přečíst celou jednotlivou autorovu sbírku. To však nemění nic na věci, že pro seznámení s avantgardní poezií tohoto umělce je výbor dostačující.
Autorovy další knížky
1928 | S lodí jež dováží čaj a kávu |
1954 | Domove líbezný |
1978 | Nový Ikaros |
1925 | Zloděj z Bagdadu |
1950 | SSSR v československé poesii |
Tato knížečka mě upoutala nejen svým názvem, ale i přebalem v oranžové barvě. Přiznávám, že jsem poezii Konstantina Biebla neznala. Tento výběr mně poskytl jakousi "ochutnávku" z jeho tvorby. Některé básně mě potěšily více, jiné méně.
Pouze ilustrace se podle mého názoru nepovedly...
"Až umřem', staneme se květinami.
Ve dne budeme lidem pro radost
a v noci budem' sami. "
(báseň Milenci, str. 28)
Není to krása?