Na jaře zazpívá skřivan naposledy
Johannes Mario Simmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/107991/bmid_na-jare-zazpiva-skrivan-naposledy-paz-107991.jpg
4
72
72
Joschka Zinner, zkušený filmový producent, zainteresuje tým německých vědců a novinářů, aby natočili varovný dokument o světových ekologických katastrofách. Jako komentátora se těmto nadšencům podaří získat slavného a úspěšného spisovatele Philipa Gillese, který žije již dlouhá léta v ústraní na venkově. Celý tým odlétá do USA a Brazílie, aby natočil otřesné snímky o krajině zdevastované blízkostí jaderné elektrárny a o ničení deštných pralesů... Aktuální téma o globálním narušování životního prostředí, jež ve svém důsledku hrozí ekologickou sebevraždou lidstva, autor ilustruje přitažlivým dějem. Vztahy mezi stárnoucím Gillesem a půvabnou tlumočnicí Isabellou, konflikt mezi Markusem Marvinem a jeho dcerou Susanne, zapálenou příslušnicí hnutí Greenpeace, i zákulisí, v němž mají rozhodující slovo zástupci mocných průmyslových koncernů a zpravodajské služby neváhající před násilím ani vraždou, to vše spolu s atraktivním prostředím je pro čtenáře zárukou napětí zábavy i poučení.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1992 , PráceOriginální název:
Im Frühling singt zum letztenmal die Lerche, 1990
více info...
Přidat komentář
Dvacátá pátá kniha Johannese Maria Simmela. Celkem dost jsem uvažoval o tom, jak bych něco o této knize napsal a pak, když jsem ji dočetl začaly zprávy a v nich říkají: „spotřeba elektrické energie klesla o 10%, postupně se zvedá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů.“ Jak symbolické, ale jsem tak rád, že tu knihu mám přečtenou a je za mnou. Pokud se o Simmelovi říká, že je autor společensko-kritických románů, toto byl snad ekologicko-kritický pamflet. Ve všech těch ekologických pasážích se tak dokonale ztratíte, že vám pomalu unikne celá pointa příběhu, který nebyl špatný, ale byl až příliš zabalený, že pomalu nevíte, kde vám hlava stojí z toho, jak si říkáte, jestli před 30 lety opravdu tak černo černě lidé viděli ekologii, aby jako najednou mávnutím kouzelného proutku ta černě začala postupně šednout, protože tam a onde už začínají různé projekty na zlepšování životního prostředí a vlády se o to začínají starat a dochází k rychlému rozuzlení celého příběhu, až vám to přijde, že tak skvělý autor, jakým Simmel byl, prostě měl své období literární plitkosti, vymyslel zajímavý příběh, ale bylo to moc krátké na knihu, tak tam přidal hodně ekologické omáčky. Čím dál více se v posledních knihách nabízí určité autorovo vtělování se do svých postav a odkazování se na dřívější knihy a ani tato kniha není v obojím výjimkou. Nicméně na závěr musím napsat, že jedna z nejslabších knih.
Příběh ekologických aktivistů natáčejících pořad o ochraně životního prostředí se prolíná s láskou stárnoucího spisovatele Gillese a mladé tlumočnice Isabelle.
Souhlasím s názorem, že jde o náročné čtení, někdy až připomínající literaturu faktu, ale autor ho dokázal natolik oživit, že obracíte stránku za stránkou v očekávání dalšího děje. I když bych tuto knihu asi nezařadil mezi autorových TOP 10, tak musím prohlásit, že autor prostě umí.
Bylo to náročné čtení a je mi z toho nedobře na duši. Kam svět pokročil za těch 30 let? My tady na severozápadě Čech svádíme dlouholetý boj o limity těžby uhlí z roku 1991, taky je to už hodně let a stále není jisté, že zůstanou zachovány. Také se mj. argumentuje tím, že lidi přijdou o práci (stejně jako v Simmelově knize) a i v jiných aspektech jsou okolnosti velmi podobné, včetně zákulisních politických tahů. Lidstvo je asi nepoučitelné. :(
„I just want to tell a good story.“
Somerset Maugham
Samozřejmě, že jsem o něm, rozumějte, autorovi, věděla :-), ale tak nějak se mi dosud jeho knížky vyhýbaly, až teď, v rámci čtenářské výzvy (Kniha s ročním obdobím v názvu), když jsem hledala, padl mi znovu do oka, posléze v knihovně do ruky a bylo rozhodnuto :-) ...
Simmelova tvorba je opravdu pestrá, výběr je velký, proč padla první volba právě na tento příběh jsem tedy před chvilkou objasnila ... navíc, téma – dokument o světových ekologických katastrofách, celkem dobře zapadl do mých čtenářských preferencí ... takže jsem knížku otevřela s poměrně vysokým očekáváním ...
Erich Maria Remarque, Ernest Hemingway, Graham Green a Somerset Maugham ... velká jména literatury, ti všichni Simmela v jeho tvorbě ovlivnili ... dozvíte se to z webu ... ale taky třeba právě z téhle knížky :-) ... není nijak složité přijít na to, co je autorovou ambicí ... v podstatě to na vás docela křičí z každé stránky ... a musím uznat, že na to jde autor celkem přitažlivým způsobem, ... servíruje aktuální témata všech možných bolestí světa, ... a řekla bych, že se docela snaží, aby pochopili všichni :-) ... což občas sklouzávalo k dost polopatickému vysvětlování a objasňování určitého (deklarovaného) stanoviska :-( ... přiznávám, to mi moc nesedělo (docela ráda používám vlastní rozum a úsudek si radši dělám sama).
Příběh sám o sobě je založený na skutečných událostech (viz. aktuální světové téma) ... samozřejmě s nezbytným obalem smyšleného příběhu, což je, jak jsem se dočetla, pro Simmela typické (ani v této knize tomu nebylo jinak), navíc prý často používá nebo do příběhu vkomponuje tragický, komplikovaný, nebo jinak zamotaný milostný příběh (i ten tu najdete) ... a to nebylo, vzhledem k době čtení (letní prázdniny), vůbec špatné a docela jsem to uvítala :-) ... děj to oživilo a příběh se dobře četl ... shrnuto ... dobrá volba k četbě u vody v parných letních dnech ... nepřijde vám pak tak depresivní to, jak na vás chvílemi Simmel valí ta nepěkná fakta o stavu naší planety, která by možná v jiném prostředí způsobila mírnou paniku ... což ovšem neznamená, že byste o příběhu neměli přemýšlet ... to vůbec ne, přemýšlejte, až se budete opalovat pod horkým sluncem ... třeba jaký je stav naší ozónové vrstvy nebo našich oceánů, ... možná trochu rychleji sáhnete po opalovacím krému s vysokým UV faktorem ... téma, které se vám dostalo do ruky je dost varující, aby alespoň trochu uvízlo ve vaší paměti ...
Navíc ... na příběhu je vidět, že autor se na příběh, který se nám rozhodl sdělit, opravdu dobře připravil ... popis míst, kde se děj odehrává ... detaily ... vše působí naprosto věrohodně ... retrospektivní líčení minulých událostí (s těžkými tématy jako nacismus, poválečná doba, špionáž v oblasti genetického inženýrství, potažmo životního prostředí, politika) ... vše sedí ... až máte chvílemi skoro pocit, že sledujete aktuální dění v televizi, či čtete včerejší noviny :-( ... a z toho zas pak spíš mrazí ...
Moje hodnocení je tak někde na hranici mezi 3 a 4*, ale tak, je to první Simmel, teprve jsem si s ním začala :-) a navíc, téma, které mě oslovuje ... určitě si od něj ještě něco přečtu a pro tentokrát se přikloním k vyššímu hodnocení :-).
Knihy od Simmela sa nečítajú ľahko. Bol to síce génius, ktorý dokázal reálne udalosti využiť na poukázanie reálnych ekologických káuz fiktívnym príbehom, ale treba to čítať pozorne, lebo človek sa ľahko stratí v deji. Točí sa to okolo vyšetrovateľa, ale mená ostatných osôb sa menia, ako aj prostredie. Medzi zúčastnenými je Chico Mendes a viaceré ďalšie skutočné postavy, spomína sa Dennis Meadows, citujú sa reálne tlačové správy Zelených a FAO a pod. Je to dosť frustrujúce vidieť všetky tie machinácie, korupcie a atentáty pokope. Čo s tým spravíme?
Kniha o znečištování planety země, o korupci, utajených vztazích, kdo za čím stojí. Kniha se potácí mezi románem a dokumentem. Měla jsem pocit, jako bych četla spíše dokument o globálním oteplování a propadala jsem relativní beznaději z apatie a sobeckosti lidí, co jsou ochotni udělat pro zisk na úkor lidského zdraví, života a životního prostředí celkově. Výborně zapracovaná fakta do děje.
Kdyby to šlo, dám 3+
Kniha se mi líbila, hlavně to popisování ekologických katastrof, i když některé části byly strašně zdlouhavé.
Zápletka byla taky dobrá, vše jak řešil návladní a vyšetřovatel, následné jejich odvolání z případu, a i to jak to nakonec dopadlo, prostě tak to funguje všude..ale nebudu prozrazovat :-)
Kniha není až tak poutavá oproti jiným Simmelovým,ale to lze jistě přičíst dokumentární stránce knihy.Rozhodně je kniha maximálně poučná.Mě osobně velmi oslovila,ale ráda bych ji v budoucnu přečetla ještě jednou.
Simmela mám ráda,vím co od něj mám očekávat,přesto mi tato kniha nedá ještě dlouho spát a bude mě děsit.O ekologii se zajímám,ale informace z této knihy předčily spoustu mých naivních názorů.Netušila jsem,že situace může být až tak dramatická.
Jako celek na mě působí kniha spíše negativně,což samozřejmě není u Simmela výjimka,ale pocit zmaru,zbytečných nadějí a marnosti jsme měla při čtení opravdu velmi často.Na druhé straně je si třeba uvědomit,že pokud si Simmel vybral takovéto téma a takto důkladně ho popsal,tak jinak ani kniha působit nemůže.
Porovnám-li to s ostatním,co jsem od Simmela četla,pak je tato kniha pro mě zatím nejnáročnější,zato ale nejpoučnější.Takže záleží co hledáte:-)
Asi pro mě nejsložitější kniha od Simmela,poprvé jsem ji četla tak před 15-ti lety a nedočetla,napodruhé jsem ji přelouskla a zamyslela se nad celým světem...
Je pravda, že jsem od něj četla lepší knihy. Ale pokud měla kniha za účel nám připomenout, v čem žijeme, jak si ničíme vlastní planetu, tak účel splnila. Člověk se mimo napínavého děje dozvěděl hodně zajímavých faktů....
Autorovy další knížky
| 1976 |  Láska je jen slovo |
| 1998 | Všichni lidé bratry jsou |
| 1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
| 2001 | Svůj kalich hořkosti |
| 2007 |  A s klauny přišly slzy |
Moje první kniha od Simmela a asi i na čas poslední. Téma je to nepochybně zajímavé a aktuální. Ale zpracování je trochu únavné. Hrozně moc balastu okolo hlavního děje. Dost dlouho mi trvalo, než jsem to přečetla. Celkově tomu dávám tak 50%.