Na konci kolejí
Michael Reit
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/530003/bmid_na-konci-koleji-65a12ee7bd4f8.png
4
35
35
Berlín, 1938. Německo je děsivé místo. Když začnou při nočních nájezdech mizet lidé, mladý Jacob Kagan uprchne ze země a skončí v nizozemském uprchlickém táboře Westerbork. Nacistům se však nemůže vyhýbat moc dlouho. Poté, co Nizozemsko padne do rukou německé válečné mašinérie, se Westerbork promění v tranzitní tábor, z něhož každý týden vyjíždějí vlaky do východních koncentračních táborů. Tváří v tvář hrůzám táborového režimu SS má nyní Jacob jediný cíl - za každou cenu se vyhnout místu na obávaném transportním seznamu. Jak daleko je však ochoten zajít, aby zachránil sebe, své rodiče a nejlepšího přítele?... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2024 , George PublishingOriginální název:
Beyond the Tracks
více info...
Přidat komentář
Kniha se určitě dobře čte. Téma holocaustu je velice významné, důležité, emotivní a smutné, leč poslední dobou se s knihami s touto tématikou roztrhl pytel a přijde mi, že se z toho stala téměř móda. Je důležité, aby se o tomto tématu mluvilo, aby se o něm četlo, ale stejně málokterá kniha dokáže ty skutečné hrůzy alespoň přiblížit.
To, co se dělo v Osvětimi za příšerná zvěrstva, už všichni víme. Tato kniha spíš chodí tak okolo, popisuje křišťálovou noc, pracovní - později tranzitní tábor Westerbork, bezútěšné chvíle ve vlaku a věnuje se i tématice odbojů, což je pro mne určitě zajímavé, je úžasné, že se našlo tolik odvážných lidí, kteří se snažili pomoci.
Přesto kniha chodila jaksi po povrchu, tak mi to přišlo. Kniha mě v jedné scéně rozbrečela, když ten židovský učitel nasedal s dětmi do vlaku a říkal jim, že jedou na výlet....to mě hodně rozesmutnilo. Je to smutný příběh, silný, to každopádně, ale je psán tak nějak útržkovitě, okrajově. Dalo se z toho vytěžit mnohem víc, si myslím. Jacob měl opravdu velkou dávku štěstěny, což je fajn, aspoň kniha nebyla bezútěšná až do morku kostí, přesto ale jsem v knize něco maličko postrádala. Možná větší hloubku. Ale jinak to bylo dobré čtení, tedy jestli se vůbec o takovém tématu dá říct, že se "dobře" čte. Není to špatná kniha, ale už jsem četla mnohem silnější knihy na toto téma.
Čtyři hvězdy si ale příběh myslím zaslouží, už jen pro to, že popisuje činy mnoha skutečných hrdinů.
První polovina knihy byla výborná, příjemnou změnou oproti podobným knihám bylo líčení poměrů kolem křišťálové noci a v Holandsku, v druhé polovině byla na mě kniha až příliš povrchně a neuvěřitelně psaná. Ale celkově se četla velmi dobře.
Příběhů z druhé světové jsem přečetla již mnoho, ale doposud jsem v žádném z nich nevkládala tolik důvěry v naději, že vše dobře dopadne. Místy se mi sice Jakobův osud zdál příliš růžovým v daných situacích, ale věřila jsem všemu, co nám autor naservíroval.
Vidím, že budu první čtenář s komentářem. Musím říct, že tato kniha je první, která nepopisuje jenom hrubé a krvižíznivé zacházení hlídek v koncentračních táborech. S touto knihou a hlavně s našími hlavními hrdiny postupně putujeme časem od Křišťálové noci 9-10.listopadu 1938 až po odchod do tranzitního tábora Westerbork. Musím říct, že takto beletristicky se ještě nikomu nepodařilo popsat tranzitní tábor, vyjma Terezínu, který máme zde v Čechách. Super dílo nebojte se ohavností. Tato kniha není napsaná pro reklamu, je to příběh skutečný, akorát rodina Kaganových a Weissmanových je smyšlená, ale mohla stát kterékoliv rodině.
Na konci kolejí
Celkově za mě spíš zklamání - a nejen kvůli tomu, že jsem četla něco jiného, než slibovala anotace. Možná jsem jen měla velká očekávání. Ale prostě některé pasáže byly jen popis, bez vnitřního prožitku. Třeba křišťálová noc. Hlavní hrdina je frustrovaný, když vidí, co se děje, a nemůže s tím nic dělat - a já jsem tu bezmoc z textu prostě necítila. A možná mám taky jen vysoké nároky. Nebo loučení s Agnes u vlaku - to by jeden řekl, že odjíždí na týden k babičce.
Ale snaha a potenciál tam je, některé části zas byly napsány celkem slušně. Třeba hledání v Osvětimi. Nebo berlínské nádraží - i když tedy zase nástup Ethana, jeho rodičů a Jacoba do vlaku mi pro změnu přišel až moc na sílu, aby to bylo napínavé, ztrácelo to pro mě na uvěřitelnosti.
A další zásadní věc, co bych vytkla - a vytýkala jsem to už Eoinu Dempseymu a jeho knize Najdi Rebeccu - je ta šílená naivita, kdy si hlavní hrdina myslí, že nakráčí do Osvětimi a na první dobrou najde člověka, kterého hledá. Je ovšem pravdou, že Jacob, na rozdíl od Christophera, nemohl absolutně tušit, jaké peklo je Osvětim.
Navzdory výše řečenému se kniha nečte špatně. Jen já mám teď asi zbytečně kritizovací náladu. :-)
A ještě jedna věc na závěr - nelíbí se mi poznámka "Podle skutečných událostí". To, že někdo v knize zmíní události, co se skutečně staly, místa, lidi, co skutečně existovali, z toho ještě nedělá příběh podle skutečných událostí. Tak možná inspirováno skutečnými událostmi. Ale je mi jasné, že je to komerční tah a autor za to (snad) nemůže.