Na okraji rozumu: Život Kurta Gödela

11.07.2024

čekal jsem trochu více ke Gödelově axiomu výběru a hypotéze kontinua, Budiansky se zaměřuje spíše na objasnění společenského a politického kontextu - a logicky jako Američan víc vysvětluje evropský (zejména situaci v zemích Rakouska-Uherska) než americký (kde bych to zas já vítal), kvituju rozsáhlý zdrojový aparát a taky doprovodné, většinou portrétní fotografie

oceňuju, že i v choulostivých sděleních z Gödelova intimního a rodinného života autor zůstává co možná nestranný a nesnaží se bulvarizovat ani sám soudit, hodnocení a názory vždy zdrojuje, třeba citací z osobního zápisníku některého Gödelova kolegy nebo z dochované korespondence

poslední kapitoly jsou dost smutné, ale chci si pamatovat ty intelektuálně strhující peripatetické procházky Gödela s Einsteinem, dvou tak navenek rozdílných géniů

13.03.2024

Životní osudy geniálního matematika a logika a jeho postupný pád do deprese a paranoie jsou natolik lákavé, že se staly námětem mnoha životopisných knih ( u nás např. "Neúplnost" od Rebeccy Goldsteinové). Budianskyho kniha je jiná v tom, že místo vysvětlování slavných Gödelových teorémů (kterým stejně rozumí jen minimum lidí), je postavena na příběhu muže, jehož život se protnul s politickými a filozofickými převraty v Evropě v první polovině 20. století a který měl to štěstí, že svou vědeckou kariéru započal v předválečné Vídni, jež byla v té době domovem špičkových matematiků, fyziků i filozofů. Budiansky, i když Američan, obohatil svoje vyprávění množstvím hodnověrných dobových reálií ze střední Evropy včetně místopisu Vídně i Brna, kde Gödel až do svých 18 let žil (aniž se naučil česky) a než se přestěhoval do Vídně. Během krátké doby se plně rozvinul jeho výjimečný talent - jeden ze svých nejvýznamnějších objevů zpracoval do své habilitační práce, kdy mu bylo pouhých 26 let! Brzy nato se začala politická situace v Rakousku rychle měnit. S rozmachem nacismu začalo pronásledování intelektuálních elit ať již arijského nebo nearijsého původu a možná v souvislosti s tím se u Gödela projevily první psychické problémy, jež ho pak provázely celý život. Následuje barvitý popis jeho útěku z Rakouska do USA na začátku druhé světové války a jeho činnosti v Institutu pokročilých studií v Princetonu, kde již pracovala početná skupina evropských uprchlíků včetně Alberta Einsteina, jeho pozdějšího nejdůvěrnějšího přítele. Poměrně hodně prostoru věnuje Budiansky rakouské předválečné i poválečné politice. Zpochybňuje přetrvávající rakouské mýty o tom, že Rakousko bylo obětí nacistické rozpínavosti: v plebisctu o připojení Rakouska k Říši hlasovalo pro anschluss víc než 99 % obyvatel! Následovala divoká arizace, propouštění univerzitních pedagogů, ať již Židů nebo liberálů (Gödel byl mezi nimi), šikana, fyzické útoky. Kdo mohl, emigroval, kdo ne, měl smůlu nebo byl rovnou zastřelen jako prof. Schlick, významný rakouský fyzik a filozof. Snad ještě hanebnější byl postoj poválečných rakouských úřadů k emigrantům: nebyl zájem, aby se vrátili zpět na své posty. Budiansky píše: "Rakouský talent dívat se ve správný čas jinam přežil válku úspěšně". A pokračuje výčtem rakouských nacistů, kteří se na univerzitu vrátili na úkor svých oběti. Toto byl zřejmě jeden z důvodů, proč se Gödel do Vídně již nikdy nevrátil, i když o to zpočátku stál.
Pro ty, kdo mají zájem, je na konci knihy příloha, která krok za krokem prochází jeden z Gödelůvých důkazů. O jeho pochopení jsem se ani nepokoušela, stejně jako o pochopení valné části doslovu k českému vydání. Ale i tak jsem si knihu užila.

05.03.2024

Nejsem nijak náruživým čtenářem biografií či memoárů, ale možná se to změní. Je to v krátké době druhá biografická kniha známé osobnosti, která mě doslova strhla svým stylem vyprávění, hloubkou ale i určitou románovostí a lehkostí. Nebudu předstírat, o Gödelově přínosu pro matematiku bych nebyl schopen říct nic víc, než že byl zásadní a to především pro logiku a pozdější programování, i když ani to není moc přesné. Gödela obdivovali i ryzí fyzici jako třeba Einstein, takže asi tak. Ale ta kniha není jen o matematice a je napsaná tak dobře, že mě vtáhla a nepustila, i když jsem těm teoriím nerozuměl. Přišlo mi to víc o prostředí, o atmosféře Vídně před a po První světové válce. O Vídeňské univerzitě, o kavárnách, o debatních kroužcích, o antisemitismu, o přátelstvích, ale i o strachu a nejistotě, o prohlubující se paranoie geniálního matematika. Doporučuji.

10.09.2023

Biografie čtu rád a kdyby byl čas, četl bych je i víc. Nikdy by mě ale nenapadlo, že budu jednou číst biografii matematika, protože tato oblast je nad mé chápání. To by ovšem nesmělo jít o brněnského rodáka Kurta Gödela (1906 - 1978), jednoho z největších, nejvlivnějších a nejzáhadnějších matematiků a logiků všech dob, který skoro jako všichni géniové neměl úplně jednoduchý život a vyrovnanou psychiku. Dětství a mládí prožil do 18 let v Brně, studia a začátek kariéry ve Vídni, před nacisty pak uprchl v roce 1940 do USA a působil v Princetonu. Doba, v níž žil, byla neméně zajímavá a turbulentní, takže i to slibovalo čtenářský zážitek. A ten se dostavil. Biografii Na okraji rozumu. Život Kurta Gödela napsal americký spisovatel a historik Stephen Budiansky (*1957).
Gödelův význam spočívá ve "větě o úplnosti" (1929) a ve dvou "větách o neúplnosti" (1931) z oblasti matematické logiky. Albert Einstein, Gödelův přítel, prohlásil, že Gödel je nejvýznamnějším logikem od dob Aristotela. Autor skvěle napsané biografie se snaží vysvětlit Gödelův přínos k vědě a filozofii jistě srozumitelně, ale ani tak jsem z toho nic nepochopil (ani jsem nic jiného nečekal). Naštěstí je ale kniha jinak natolik zajímavá, že četby rozhodně nelituji. Gödel je tu někdy až v pozadí, protože Budiansky pečlivě popisuje události doby Kurtova mládí v Brně a dlouholetý pobyt a studia ve Vídni (1924 - 1940). To byla léta antisemitismu (Kurt ale nebyl žid), rostoucího vlivu nacistů a připojení Rakouska k Německu (1938) i následného Kurtova dramatického odchodu do USA s manželkou Adele (1940). Ale také léta, kdy se projevila jednak Kurtova genialita, jednak jeho psychické problémy.
Od roku 1940 působil Gödel v Princetonu v Institutu pro pokročilá studia, spřátelil se s Einsteinem a s ekonomem Oskarem Morgensternem a do Rakouska se už nikdy nevrátil. Opakovaně zápasil s paranoiou a hypochondrií i s pocitem, že už nic nedokáže. Tyto stavy se prohlubovaly čím dál víc a vedly až k vědcově smrti v podstatě zemřel na podvýživu a vyčerpání z nedostatku jídla (odmítal jíst) sekundárně způsobené poruchou osobnosti.
Těžko se k takové osobnosti nějak proniká a Budiansky asi tušil, že to ani není možné; přesto je kniha pozoruhodným portrétem rozporuplného génia s množstvím zajímavých podrobností např. o atmosféře Vídně 20. a 30. let, stejně jako o Princetonu od 40. let dále i výkladů matematických, logických, fyzikálních i filozofických problémů a otázek.