Na počátku bylo moře
Tomás González
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408406/bmid_na-pocatku-bylo-more-LkP-408406.jpg
3
32
32
Existuje-li v kolumbijské literatuře nástupce nobelisty Gabriela Garcíi Márqueze v mimořádně přesné a úsporné práci s jazykem, je jím bezesporu Tomás González. Jeho prvotina Na počátku bylo moře pojednává o manželské dvojici J. a Eleny, kteří si přejí vymanit se z městské civilizace, žít u moře v přírodním prostředí. Za tímto životním snem se stěhují z kolumbijského velkoměsta na statek u Karibského moře. Možná je vede vzpoura proti etablované společnosti, možná ozvuk životního stylu hippies, možná chuť začít život znovu a jinak uprostřed téměř nedotčené přírody mezi pralesem a mořem. Obraz ráje však brzy začne nabývat podobu pekla. Počáteční radost z budování vystřídají finanční potíže, smutek z nekonečných zimních dešťů, Elenina neschopnost sžít se s místními lidmi i stupňující se konflikty mezi ústřední dvojicí. Zkouška životem v přírodě zesiluje povahové nedostatky obou protagonistů, jejichž původní záměry se obracejí v opak. Pod povrchem událostí narůstá skryté násilí. Latentní problémy a zlo číhají nejen v lidech, ale i v přírodě, krásné, ale přemáhající vše, včetně individuálních lidských snů a plánů. Vše spěje k neodvratné tragédii…... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2019 , DybbukOriginální název:
Primero estaba el mar, 1983
více info...
Přidat komentář
Moc se mi to líbilo. Výborně napsaný příběh, kniha krásná do ruky i na pohled. Zpočátku jsem žádnou souvislost s Márquezem, snad krom toho, že jsou oba autoři Kolumbijci, neviděla, ale postupně mi v mysli začala vyvstávat podoba s Kronikou ohlášené smrti. Zde je sice smrt ohlášena jen čtenáři, víme kdo, víme zhruba kdy, ale nevíme proč a jak, ale jinak mi připadalo, že je vyprávění podobně úsporně vystavěné a já četla jako hypnotizovaná. J. mi byl v zásadě velice sympatický a jeho touze uniknout marastu městského života a na vzdáleném statku u moře si užívat prostotu a klid víc než rozumím. Elena mi postupně stále víc lezla na nervy, i když ona za to asi tolik nemohla, byla prostě na špatném místě. A samozřejmě byl pro mě velice zajímavý popis způsobu života v tehdejší Kolumbii (kniha vyšla v 80. letech minulého století, to už je úplně jiná doba, ale i tak mě rozesmálo, když se jedna postava odebrala"za lepším" do Venezuely). Musí tam být nádherně, ale život je tak zatraceně těžký... Doufám, že si od Tomáse Gonzáleze přečtu v budoucnosti ještě něco dalšího.
Souhlasím s jiným komentářem, že v knize mohlo být méně náznaků špatného směřování děje. Přesto se mi však kniha vcelku líbila. Neotřelé prostředí.
Hispanoamerická rozplizlá nuda o ničem, jak je tomu ostatně zvykem u této hemisféry. Nemá to jasno, čím to vlastně chce být. Jedním uchem tam, druhým ven. Lo siento.
... životní sen, kolumbie, smutek, konflikt, zlo, nepochopení, odcizení
.
Když vaše srdce trápí neklid a vaše existence TADY a TEĎ vám utahuje smyčku na krku, je čas se pohnout dál. Splnit si sen a otočit život naruby nemusí být to správné řešení. Smyčka se nakonec stejně utáhne a vy už nemáte žádnou další šanci. Příběh TADY a TEĎ končí. .
Námět teoreticky není špatný: rozervaný pseudo-intelektuál a jeho věčně zpruzená manželka opouštějí město, aby spolu mohli poklidně žít u moře, což samozřejmě nebude tak snadné. Jenže Gonzálesovu stylu schází nadhled a smysl pro ironii, které by tomuto námětu slušely, řekla bych, víc než ten popisný a poněkud melodramatický způsob vyprávění. Zvlášť to věčné naznačování blížících se špatných konců, které se vyskytuje snad v každé druhé kapitole (kniha jich má 38), začne být po jisté době skoro směšné. Kniha nicméně alespoň odsýpá svižným tempem a má krátké kapitoly, což podporuje rychlé čtení.
Kolem a kolem je to pro mě průměrná kniha, která nemá moc, co nabídnout. Za rok už asi nebudu ani vědět, že jsem ji někdy četla.
Příběh se i přes svou tragičnost čte lehce. Autor skvěle vykresluje postavy, přírodu i společenskou situaci v zemi. Ani mi nevadilo, že je v textu záhy prozrazen konec. V podstatě je naznačen už na obálce knihy.
Jen se musím přiznat, že jsem se nedokázala, byť jen na chvíli, ztotožnit ani s jedním z manželů. Vůbec nechápu, jak lidi s takovými povahovými rysy mohlo napadnout opustit komfort města a odstěhovat se do divočiny. Český čtenář se totiž nesmí nechat zmýlit pojmem z anotace „statek u Karibského moře“. Což se mi stalo. Ne, skutečně se nejedná o současnou „all inclusive destinaci“, ale o chudou, divokou krajinu sedmdesátých let minulého století.
Milá jednohubka. Ale textu by slušelo, kdyby byl delší a vztahy mezi J. a obyvateli ostrova byly popsány obšírněji. Nebo kratší, jako povídka. V tomhle formátu si nejsem jistý, jestli toho bylo moc, nebo málo.
Na počátku bylo moře
V anotaci je již shrnuto vše podstatné, takže jen přidám, že nešťastný člověk je pohromou pro sebe i své okolí.