Na pokraji temnoty
Barbara Erskine
Keltská minulost a čarodějnický kult jsou námětem dalšího románu B.Erskinové. Hlavní postava knihy, tajemná Brid, druidská kněžka ze skotského starověku, se dokáže přenášet do současnosti jako fyzické stvoření z masa a krve, žije mezi lidmi, miluje jednoho ze smrtelníků a jiné vraždí. Jejím lidským protějškem je Adam Craig, na počátku příběhu v roce 1935 teprve patnáctiletý. Cestování v čase a napínavý děj s nečekaným rozuzlením patří i tentokrát k hlavním trumfům spisovatelčina umění.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2000 , Brána , Knižní klubOriginální název:
On the Edge of Darkness, 1998
více info...
Přidat komentář
Tohĺe jsem četl jako asi sedmnáctiletý. Mohl jsem se tak krásně vžít do hlavního hrdiny. A závěrečné hrdinovo zamyšlení mě dostalo.
Stará dobrá Erskinová. Po hodně dlouhé době jsem opět sáhla po její knížce. Autorčinu tvorbu bych rozdělila na ,,hodně dobrou" a ,,slabší". Tento příběh patří do balíčku těch lepších. Nicméně sama sebe již asi nepřekoná. Mám na mysli její první romány Žila jsem již před staletími, Království stínů a Oheň je tvým osudem. To je za mě to nejlepší, co napsala.
Příběh je velmi tajemný a napínavý, moc se mi líbil. Až na ten nejednoznačný závěr, ale to je jen drobnost. Jinak nemám co vytknout. Zbývá mi od ní ještě tolik nepřečtených knih, tak se mám na co těšit.
Jsou knihy, ke kterým se rádi vracíte. A pak jsou knihy: Jednou a dost! Román Na pokraji temnoty, patří k těm druhým. Neumím posoudit, jak hodně "temný" příběh chtěla autorka napsat, ale myslím si, že se ji to moc nepovedlo. Děj románu se vleče, často bojuje s nudou a ani "sem tam vražda" to slimáčí tempo nezachrání. Tedy až do doby, než se dobelháte k několika posledním stránkám románu. Pak nastane literární peklo. Mám silný dojem, že autorčin vydavatel svévolně zkrátil lhůtu k dokončení knihy, neboť závěr příběhu je tak hrozný, že je až hanba komentovat.
Jediné, co bych vyzdvihl, je velmi dobrý překlad, což při dnešním množství vydávaných knih, není samozřejmostí.
Tahle kniha na mě přece jen byla dost „temná“, ale Erskinová je prostě Erskinová, takže popis krajiny, atmosféry a celkově styl psaní byl stejně úchvatný jako v jejích ostatních knihách (rovněž díky skvělému překladu). Musím přiznat, že ač autorku miluju, i já jsem měla občas problém se do příběhu začíst. Možná právě proto, že ta temnota se stále stupňovala a chvílemi jsem už měla pocit beznaděje, že se stále nic nehýbe a nemění, jen léta běží a pořád dokola se opakuje stejný scénář. Konec byl možná trochu zmatený a předčasně useknutý. Neuškodilo by lepší vysvětlení, co se s danými postavami stalo. Od Erskinové jsem určitě četla lepší knihy, ale i tak byl příběh velmi originální a zůstane mi dlouho v paměti. Hlavně tedy ta temnota … Název opravdu sedí.
(SPOILER)
Zajímavý námět. Bavilo mě to číst především večer, v noci, kdy to mělo tu správnou "hororovou" atmosféru. Ale popravdě jsem se u knihy Strom duchů bála mnohem více. Zřejmě kvůli výskytu "pravých" duchů...
Celkově se mi kniha líbila. Adam mi přišel občas naivní, později se choval jako jeho zapšklý otec. Chvílemi mi ho bylo ale i líto. Kupodivu mi bylo líto i samotné Brid, ačkoliv to byla nelítostná vražedkyně. Byla posedlá láskou k Adamovi, a udělala pro to cokoliv. Nejvíc sympatická mi přišla Liza, která většinou uvažovala racionálně, ale nebránila se svému tzv. šestému smyslu. Beth byla také fajn postava.
Skotsko, hory, vřesoviště a vše, co k tomu patří, tomu dodávalo tu typicky tajemnou náladu. Historie kolem druidů a Piktů byla rovněž velmi pozoruhodná.
Konec mně přeci jen trochu zklamal. Ve skutečnosti nevíme, jestli se ten celý příběh doopravdy odehrál nebo se to Adamovi pouze zdálo. Někomu to třeba sedlo. Mně to ale přišlo poněkud přitažené za vlasy...
Docela pěkná kniha. Napínavá. Konec mě hoooodně zklamal. To jsem se fakt na autorku zlobila.
Tentokráte to bylo dost špatné. Začátek se rozjížděl velice slibně, ale pak to bylo horší a horší, nejhorší byl prostředek knihy kde se vůbec nic nedělo. Celé to bylo natahované a člověk už jen čekal, kdy bude konečně konec, který byl také takový nijaký jako celá kniha.
Výborná Erskine s úchvatným popisom krajiny. Kniha sa číta plynulo, trochu problémy môže robiť väčší počet postáv s rôznymi osudmi.
Moje druha kniha od autorky a opet se mi moc libila. Jen jsem mela trochu problem pochopit zaver.
Jdu si vybrat dalsi knihu
Ze začátku docela dobré. V druhé polovině se děj opakoval, konec byl naopak rychlý a odfláknutý. Kniha je psána jednoduchým jazykem a četla se rychle. Ve vydání z r. 2008 je hlavně v první části knihy docela dost překlepů. Při čtení se mi vybavily knihy Dracula, Na Větrné hůrce a Kříž u potoka.
Zo začiatku sa mi kniha ťažko čítala, príbeh ma veľmi nezaujal, ale neskôr sa dej rozvinul a ja som sa do knihy ponorila. Trošku mi vadil neustále opakujúci sa dej líšiaci sa iba v časovej rovine a postavami, ktoré aktuálne v deji figurovali.Postava Brid ma neskutočne vytáčala, veľmi nesympatická. Ako celok bol príbeh OK, ale viackrát si knihu asi neprečítam.
I po všech těch letech si tuhle knihu o muži, do jehož života vstoupí mladá keltská kněžka, pamatuji zcela jasně. Však to také byla moje první knížka od mistryně žánru Barbary Erskinové. Rozhodně bych neřekla, že je to její nejlepší knížka, nemrazilo mě z ní v zádech a nebylo mi z toho úzko, jak mi bylo slíbeno. Zpočátku jsem byla tím námětem zcela okouzlena, nic podobného jsem tehdy nikdy nečetla. Děj si mě nejprve také automaticky získal, ale musím říct, že potom mé nadšení o něco málo opadlo. Někde za první polovinou se to totiž začalo točit v ne tak záživných kruzích, nebo spíše stále se opakujících smyčkách. A finále? Slabota.
První plovina knihy je velmi svižná, poměrně zajímavá, avšak jak se vše vine dál a dál, počínají se některé pasáže opakovat a druhá polovina je, až na občasné šlápnutí na plyn, které působí jako hrnek kávy, co vám říká - ještě to zkus, udýchaná a rekace postav působí párkrát již nevěrohodně. Přesto jsem to nevzdal a dočetl. A pokud je čtenář nenáročný, jistě jej tento titul neurazí.
Já mám také ráda tuto autorku. Líbí se mi cestování časem, a i když to má spisovatelka dějově dost podobné, tak se ráda vracím k jejím dalším knihám. Baví mě.
Erskinovou mám hrozně ráda, ale tato kniha se mi zatím líbí ze všech nejméně. Chybělo mi to napětí z ostatních knih.
Barbaru Erskinovou a její knihy miluju. Tahle kniha nebyla vůbec špatné ale oproti jejím ostatním knihám my v ní něco chybělo. Napětí, akce i tajemno, to vše se v knize objevilo, čekala jsem ale na něco co se nakonec vůbec neobjevilo. Ze začátku jsem měla i trochu problém se začíst, což se mi nikdy předtím u autorky nestalo. Po počátečním problému se ale příběh rozjel a v některých pasážich mi běhal mráz po sádech.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Žila jsem již před staletími |
2008 | Dům ozvěn |
2019 | Strom duchů |
2014 | Nejtemnější hodina |
2017 | Spáčův hrad |
Neubírám Erskinové čtivost knih, ale tento příběh mě příliš nezaujal. Začátek byl dobrý, ale pak mi to přišlo pořád dokola bez většího posunu děje. A zakončení příběhu už byl také dobrý. Za mě spíš průměrná kniha.