Na prahu lásky

13.11.2020

Když je ve čtenářské výzvě kniha básní, tak pro mě jasná volba. Jenom jsem ji nemohla sehnat. Svůj výtisk z r. 1984, na který jsem si vystála frontu před knihkupectvím, jsem někomu půjčila a nevrátil se mi. Nenašla jsem už ani ten na průklepáku psaný opis, který mezi námi mladými koloval. Dívčí, něžné, bolavé, pravdivé - i po těch letech. Ale hodně jsem si jich pamatovala zpaměti - třeba tuto (snad to tak nějak je)
Slzičky slzy
změňte se v oblázky
aby vás ucítil
kdo po mně šlape
aby šel jemněji
než umřu z nelásky.
Autorka, pro nás "Markétka", letos zemřela. Děkuji.

13.12.2019

Tyhle verše jsou takové dívčí. Někdy trošku naivní, s opakujícími se náměty, dost se v nich objevují velká slova. Mám raději, když se s nimi spíše šetří, ale tady mi to ani nevadí. Poezie krásně plyne, působí upřímně, je citlivá, je v ní ukryta spousta – často hořkosladkých – pocitů. Nejvíc si ji asi užijí poprvé zamilovaní (či poprvé zklamaní), ale i mě stále ještě oslovuje podobně jako před více než dvaceti lety, kdy jsem ji četla poprvé.

16.08.2018

Verše, které se musí dotknout snad každého trochu citlivého srdce. Pro mě básně nejen o lásce k člověku. Jak se píše na přebale: do světa, který je vymknut ze svých kloubů přichází dětsky čistý a zrale rozumný i tvrdohlavě věřící hlas jako něco bytostně potřebného.

29.07.2015

Slova, která napsala ona, ale jsou zpěvem mého srdce.
Myslím, že poezii vlastně nerozumím, ale kdysi, před mnoha lety, jsem otevřela tuto knihu a zjistila jsem, že autorčina slova přesně vystihují mé myšlenky.
Hluboké, krásné, srozumitelné....