Na prahu neznámých světů
Milan Bauman
Kniha, která se vám dostává do rukou, je zajímavým dílem na pomezí sci-fi a literatury faktu. Její poutavý a dramatický text nás provokuje k zamyšlení nad mnoha nevyřešenými problémy současné vědy i nad možnostmi jejich řešení v blízké či vzdálené budoucnosti. Autor nám v ní umožňuje nahlédnout do tajemství života na naší planetě, do tajů mikrosvěta, naznačuje nové možnosti techniky v době kosmických letů i naděje vědců na proniknutí do neprobádaných hlubin vesmíru. Vychází přitom ze strohých vědeckých fakt, pro mnohého čtenáře ze vzrušujících, ale i méně přitažlivých poznatků, které ovšem na základě dostupných pramenů rozvádí do šířky i do hloubky. Dává slovo sedmnácti našim předním odborníkům, kteří se vyjadřují k jeho představám o budoucím vývoji přírodních věd a dalších vědních oborů. Podporují je a rozvádějí, nebo korigují a vyvracejí. V řadě volně vyprávěných obrazů a smyšlených příběhů nás uvádí do říše fantazie, abychom ji vzápětí, v následném věcném komentáři, konfrontovali s výzkumy dneška a obeznámili se tak s očekávanými objevy a vynálezy, které se zrodí snad už zítra nebo pozítří. (nakladatel)... celý text
Přidat komentář
Asi nejsem ta správná cílová skupina, protože knížka mě dost zklamala a snažil jsem se ji přečíst co nejrychleji, abych ji měl za sebou. Je zde zajímavý koncept, kdy každá kapitola začíná minipovídkou, pak pokračuje vysvětlením auta a nakonec do toho vstupuje odborník.
Na knize je poznat, že byla napsána už v roce 1981, ale to zase tak nevadilo. Ale celkově to bylo takové nudné. Povídky byly příliš krátké, nezaujala mě z toho prakticky ani jedna.
Z kapitol jsem si rád přečetl o mikroprocesorech a cestování vesmírem. Nejvíce mě zaujala možnost získávání elektřiny z rostlin, tzv. Aladinovy farmy.
Knížku jsem založil zpět do mé knihovny a obávám se, že už ji nikdy nevytáhnu.
Zajímavá je koncepce knihy. Každá kapitola začíná vědeckofantastickou povídkou, následuje podrobný rozbor daného tématu autorem knihy a vše je ukončeno názorem odborníka. Nejvíce mě zajímala témata, která se věnovala minulosti nebo vesmíru. Některé kapitoly byli příliš vědecké a nudnější a některé byli čtivější, ale Ludvík Souček to bohužel není.
Citace: Velká překvapení, i když nepůjde vždy o přirozené mumie, mohou však přichystat i oblasti hustě osídlené a zdánlivě detailně probádané. Uveďme jeden, dnes už historický příklad: V létě 1853 se u Opatova nedaleko České Třebové zhroutila stěna zářezu železniční trati a pod sesutým materiálem se objevila kompletní kostra slonovitého savce rodu Deinotheria. Byla to první kompletní kostra tohoto živočicha, kterou věda dostala do rukou. A přitom řadu let tam denně projížděly vlaky, na pravidelných obchůzkách trati procházeli železniční zaměstnanci - a nikdo netušil, že nález světového významu leží jen několik decimetrů pod travnatým svahem zářezu. Kdo ví, kolem kolika takových nálezů denně chodíme, aniž to kdo tuší.
Tak tohle je móóóc zajímavá knížka, a to hned ze dvou důvodů:
1) líbil se mi nápad každé téma naťuknout nejdřív krátkou SF povídkou či spíš takovou črtou, a pak s ním autor čtenáře seznámí důkladně na základě znalostí té doby, to vše na konci doplněno názorem příslušného odborníka. Je sice pravda, že tehdejší znalosti (rok 1981) jsou dnes krutě zastaralé a pro dnešního čtenáře už v podstatě nezajímavé, ale:
2) zase nám dává možnost proletět se tak trochu strojem času, kdy máme možnost porovnat názory tehdejších vědců na vývoj všech možných oborů s tím, jak to skutečně po téměř čtyřiceti letech dopadlo!
Neříkám, že takováto kniha zaujme každého, ale já určitě času u ní stráveného nelituji.
Kniha vyšla před 36 lety, kdy jsem ji četl poprvé.
Vždy krátký úryvek sci-fi, pak výklad autora a následuje názor odborníka. Co vše by dnes přepracovali? Nejlépe to vystihnul sám autor :....když jsem dopisoval rukopis této knihy, zdálo se, že na předcházejících řádcích nebude třeba nic měnit. Skutečností je, že jsem jej musel znovu přepracovat, protože... všechno je jinak.
Autorovy další knížky
1981 | Na prahu neznámých světů |
1982 | Kde začíná budoucnost |
1985 | Labyrint říše rozumu |
1979 | Záhady pro zítřek: Po stopách bílých míst vědy dneška |
2014 | Pohyblivé obzory – Jevy, kterým ještě zcela nerozumíme |
Mě se líbí ,nevím proč zklamání. Je to dobrá kniha hodnocena vysoko, jsou mnohem horší knihy.