Na příkladu mého bratra
Uwe Timm
Tématem autobiografické knihy je osud autorova staršího bratra, který se ve svých osmnácti letech dobrovolně přihlásil ke zbraním SS a o rok později zemřel po těžkém zranění na východní frontě. Na základě korespondence a záznamů v jeho frontovém deníku se Uwe Timm zamýšlí nad bratrovou motivací. Vnímá přítomnost mrtvého ve vzpomínkách členů rodiny a s touto zkušeností pak zkoumá vyrovnávání se s nacistickou minulostí v poválečné době. Timm se pokouší život svých blízkých zobecnit jako celkem obvyklý příběh mnoha podobných německých rodin. Nehledá pro Němce alibi; naopak zcela jasně říká, že všichni o nacistických zločinech věděli, ale nikdo se na nic neptal, o ničem nemluvil. Tím se příběh výrazně liší od naprosté většiny německých biografických knih pojednávajících o období nacismu. K výjimečnosti díla přispívá i autorův střízlivý a úsporný styl vyprávění, který vnímavého a zvídavého čtenáře zaujme od prvních stránek. Knihu doplňuje zasvěcený doslov Ivana Klímy.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2011 , DoplněkOriginální název:
Am Beispiel meines Bruders, 2005
více info...
Přidat komentář
Těžko se mi hledají slova k formulování pocitů, které ve mně kniha vyvolala. Působivá i odtažitá. I přes svou stručnost na mě příběh působil hutně a syrově, ačkoliv popisy těch nejhorších věcí v knize kloužou jen jakoby po povrchu. Koncentrované emoce jsou dávkovány bez patosu a s možná i trochu odosobněnou obecností. Je to zvláštní kniha, ale rozhodně zajímavá (zejména z hlediska otázky vyrovnávání se Němců s nacistickou minulostí) a musím říci, že ačkoliv jsem ji měla přečtenou za pár hodin, musím nad ní stále přemítat, a to se ne každé knize podaří.
Vlastně není co říci, popis knihy je zcela přesný. Snad až na pár myšlenek, obratů, které čtenář rozhodně nezapomene.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus autobiografické prvky
Autorovy další knížky
2011 | Na příkladu mého bratra |
1978 | Horké Léto |
1981 | Morenga |
1995 | Pretekárske prasiatko |
Němčinář mi daroval tuhle knížku. Nevím jestli to byl účel - asi ne, šlo o hrozně mírumilovného člověka - ale zase jednou jsem byla náckama zhnusená a ta nenávist v průběhu četby pěkně doutnala.