Na severu ostrov září

14.08.2021

Číst o útrapách kolonistů, zakládajících v divočině nové osady, jsme zvyklí spíše v příbězích odehrávajících se na americkém kontinentu. Zde, na Heinesenově ostrově, na jednom z těch mnoha Faerských, však je jiná "divočina", než na divokém západě: Neúrodná půda, stálá hrozba skalních lavin, trvalá zadluženost všech osadníků, kteří jsou odkázáni na "dary" moře věčně ohrožujícího jejich životy a současně poskytujícího jim jedinou obživu, než se jim povede vydobýt z půdy první výpěstky. A když se k nástrahám přírody přidají špatné lidské vlasnosti - závist, lakota, pokrytectví, tak o tragédie není nouze.
Myslím, že nikdo z nás si nedovede tak těžký, tvrdý a krutý život, jaký žily postavy této knihy, vůbec představit. Příběh končí optimisticky - civilizační pokrok navštíví i rozpadající se osadu a výstavba majáku předznamenává záchranu nejen námořníků, ale i mnohých osadníků, kteří se rozhodli už zůstávat jenom na souši.
Autorovi patří veliký obdiv za to, že dokázal lidi a přírodu svého rodiště zobrazit tak přitažlivě, dramaticky a přitom věcně, nepřepínal ani v zobrazování těžkých chvil, ani v "romantice" lásek a nadějí.
Jedině kapitola XVII mi dělala problémy, ale chápu, že v letech kolem 1910 bylo takové počínání úplně normální.

05.09.2019

Možno to bude znieť ako fráza, ale už sa mi naozaj dlho nestalo, aby ma takto kniha zdrapla od prvých strán a neprestala nútiť obracať až do konca. Oproti niektorým iným autorovým knihám je to čítanie jednoduchšie, priamočiarejšie, bez hlbších dobových úvah, ale zasa bližšie k onomu prostému, pracujúcemu človeku, súžijúcemu s prírodou, k jeho pocitom a hodnotám.

Podobne, ako v ostatných knihách, autor aj tu líči život v malej komunite na Faerských ostrovoch. Špecifický je tento román tým, že ide o malú skupinu, ktorá sa rozhodne založiť a vybudovať novú osadu na dovtedy neobývanom mieste s nedobrou povesťou. Pestrá skupinka osadníkov, s ktorými sa rýchlo zblížite (a mnohých si obľúbite), musí bojovať nielen s krásnou, no často krutou prírodou, ale ako to už chodí, aj s nevrlosťou ľudí z neďalekého mestečka, ktorí z rôznych dôvodov po nových susedoch netúžia, ba sa až snažia ich tvrdú prácu prekaziť.

Faerská príroda, krásna, drsná, dávajúca i berúca, prestupuje svojim dychom každú stranu, je jednou z ústredných postáv. Valí sa na osadu Noatun z mora v podobe vĺn, z hôr v podobe lavíny, z neba v podobe snehu a dažďa, za pomoci vetru a skál vydáva zvuky pripomínajúce zvláštny, často hrôzu naháňajúci hovor. Ani jedna udalosť sa nedeje bez toho, aby ju nejakým spôsobom neovplyvnila.

No všetka tá literárna nádhera má jednu nevýhodu. Od Heinesena mi zostáva už len jedno preložené dielo. Prial by som si vedieť po dánsky, aby som mohol prežiť všetky autorove romány, poviedky a básne.