Na smrť
Jozef Karika
Na smrť série
Československo roku 1928. Dvaja kamaráti, maturanti z Ružomberka, Žid Viktor a Nemec Karol, neúmyselne zabijú syna miestneho podnikateľa. Viktor uteká k príbuzným do New Yorku a stáva sa členom mafiánskej organizácie Murder, Inc. Karol študuje medicínu v Mníchove a pod vedením Reinharda Heydricha sa mení na oddaného stúpenca nacistickej ideológie. Ocitajú sa tak na opačných stranách rodiaceho sa vojnového besnenia... Na smrť je rozsahom a dejovým oblúkom najväčší slovenský porevolučný román. Prepája svet americkej mafie s hrôzami nacizmu. Detailne približuje vojnu mafiánskych rodín v Amerike, ako aj vzostup nacizmu v Nemecku, Noc dlhých nožov, Krištáľovú noc, nacistické programy eutanázie, vyhladzovacie operácie na východnom fronte a fungovanie koncentračných táborov. Román sa odohráva v rokoch 1928 – 1945 v Československu, Nemecku, Spojených štátoch, Poľsku, na Ukrajine, v Pobaltí a vrcholí v čase Slovenského národného povstania. Autor ponúka desivú pripomienku, ako málo stačí, aby z nás spadla civilizačná škrupina a zmenili sme sa na kruté, bezcitné monštrá. Pri príležitosti 10. výročia prvého vydania vychádza román Na smrť I+II ako súborné dielo v exkluzívnom zberateľskom prevedení. Na obálke knihy je použitý parciálny UV lak a razba striebornou fóliou na dosiahnutie metalického efektu. Kniha je vytlačená dvojfarebne na bezdrevnom papieri a doplnená predsádkami z červeného surbalínu potlačenými čiernou farbou. Má dve farebné záložky (lacetky), čiernu a červenú. Kniha vyniká unikátnou červenou farebnou oriezkou, ktorá je potlačená čiernou farbou a vytvára mramorový efekt. Knižný blok bol vytlačený v tlačiarňach TBB v Banskej Bystrici, odkiaľ putoval do Nemecka do kníhviazačskej dielne Richarda Mayera v Esslingene, kde sa vyhotovila spomínaná mramorová oriezka. Finálna knihárske spracovanie spolu s obálkou sa realizovalo v tlačiarňach TBB v Banskej Bystrici. Autorom obálky je renomovaný český grafický dizajnér Emil Križka. Toto jedinečné vydanie určite patrí k tomu najkrajšiemu na slovenskom knižnom trhu.... celý text
Přidat komentář
Tolik krutosti, bolesti a zloby v jedné jediné knize snad ani nejde obsáhnout. Je to první věc, kterou jsem od autora četl a musel upřímně přiznat, že mě zcela pohltila. Jedná se vlastně o Kmotra říznutého Laskavými bohyněmi. Jak část popisující americkou mafii, tak obsáhlejší část líčící řádění esesáckých jednotek na Ukrajině a v Osvětimi jsou naprosto mistrovským dílem. Smyšlený příběh na pozadí historických událostí barvitě a zcela bez příkras líčí, kam až může zajít člověk ve svém jednání. Výborná kniha, dlouho ve mě bude doznívat, ale určitě bych ji nedoporučoval slabším povahám.
Jako čtenářce se mi stalo poprvé,abych v jednom roce četla knihu 2x,ale stalo se. Poprvé jsem ji četla v lednu a ted kvuli streamu na Knihánkově,který má proběhnout v blízké době.Zjistila jsem,že spoustu jsem zapomněla.Je to silně emoční kniha a hrůzy,které se děli za 2 světové války by nikdy neměli být zapomenuty! A vážit jsi míru,je to křehké jako skořápka stačí pár fanatiků.... .
Na knihu jsem narazila náhodou, neznám autora ani jeho styl. Je rozdělená do dvou částí. V té první se mi líbil kariérní postup Karla, jeho práce pro Heydricha včetně situací, dialogů a úvah. Celý vývoj situace v Německu se čte dobře. Bylo to zajímavé. Přiznám se, že působení Viktora u mafiánské organizace mě moc nebavilo a některé stránky jsem přeskočila.
Přečetla jsem ji brzy, tak nějak to ubíhá, protože se tam prostě pořád něco děje. Ani tak nechcete vědět, jak to skončí, ale co dalšího se zase stane. Ono totiž ten závěr se dá vydedukovat z vložených kapitol na začátku. Děj se dá předvídat. Té brutality je tu hodně. Nejen co do detailů, ale i četnosti. Mně ty scény, které se pořád opakují v různých proměnách, zastiňovaly to ostatní. Buď to byla otupělost, nebo snížené vnímání emocí. Nevím. Já chápu, že je důležité o těch hrůzách, co si nedovedeme představit, psát, ale tady to bylo tak rozpitvané, že mi to nedalo tu hloubku. K žádné postavě nemám vztah. Nebyl ani čas se zamyslet nad charakterem, emocí. Viktor má plus, za dobrotu...a drží se dobře. Karel mi přišel jako slaboch a nasáknout či propadnout manipulaci a ideologii, to pro něj nebyl problém.
Kniha je to obsáhlá, čtivá, hodně brutální a smutná. Ale líbila se mi a k přečtení bych ji doporučila.
Nedočteno, knihu zavírám na str. 150. Nezvládnu číst dalších 550 stran o takové řezničině a podrobném, brutálním popisování mučení. Druhý den jsem se na knihu podívala s velkou nechutí hraničící až s odporem, ale přesto jsem ještě namátkou otevřela stránku někde ke konci knihy a přečetla si zase další hrůzné mučení, takže končím a nedočtenou knihu samozřejmě ani nehodnotím.
Byla to jedna z nejlepších ale zároveň nejhorších knih co jsem kdy četla. I přes to, že byla jen negativní, tak jí jen tak něco nepřekoná. Tolik násilí, surovosti, zla a nespravedlnosti jsem si ani nedovedla představit. Nešlo mi na rozum, že někteří lidé dokáží být takhle nepředstavitelně zlí, krutý a úchylný. Teď vím že ve skutečnosti to bylo ještě milionkrát horší. Věděla jsem že v holocaustu zahynulo obrovské množství lidí, ale když čtete jejich opravdové příběhy, vcítíte se do nich a uvědomujete si to mnohem intenzivněji. Zároveň mi hodně rozšířila obzory a vše dala do souvislostí. I přesto, že na této knize nebylo nic pozitivního ani oddychového, tak mi dala o moc víc, než kdejaká romanťárna. To že si máme vážit toho co máme a být vděční jsem věděla, ale teď si to uvědomuji mnohem více. Jozef Karika má všechno promyšlené do detailu. Žádné místo nebylo "hluché" a všechno do sebe zapadalo. Kniha se četla jako po másle, ale stejně jsem si musela dávat pauzy, když už některé scény na mě byly příliš. Knihu bych znovu už nečetla. (ale nikdy neříkej nikdy). Byla hodně lidská a opravdová, vyvolávala ve mně hodně emocí. Nikdy se s ní asi úplně nesmířím. Dle mě by si ji měl přečíst opravdu každý (i nečtenáři) a hlavně ti, co si stále na něco stěžují a není jim nic dost dobré.. Celkově se více vzdělávat a zajímat se o historii, i když spoustu lidí tvrdí že to k ničemu není. Ale podle mě alespoň k tomu abychom se poučili a stali se z nás lepší lidé.. Budu na ní často vzpomínat.
Nějak nevím, co k téhle knize napsat. Karikovo knihy mám hodně ráda, a podle hodnocení jsem očekávala, že i tahle bude dobrá. Koupila jsem si ji i přes to, že knihy o holokaustu nevyhledávám. A předčila veškerá má očekávání, je výborná.
První část mě bavila trochu víc, doba před válkou i fungování mafie v Americe bylo zajímavé čtení. Druhá část se odehrává za války a převážně v koncentračním táboře.
Karika do detailu popsal všechny hrůzy i mučení. Několikrát jsem si od čtení musela dát pauzu a při popisování útrap dětí mi bylo až úzko a dvě noci jsem měla zlé sny. A to nejsem žádná citlivka.
Před panem Karikou smekám pomyslný klobouk, napsat tuhle knihu muselo dát spoustu práce a studování reálií. Řadím ji mezi to nejlepší, co jsem kdy četla.
Na smrt autora Jozefa Kariky je příběhem party šesti přátel a dvou kamarádů, které roztrhly okolnosti a semlela doba. Viktor a Karel byli chlapci a postupem let se stali muži, ale válka z nich udělala někoho jiného. Stali se tím, kým museli, aby přežili a získali moc. Ubíhající léta války jim však nepříjemně dokáží, jak vrtkavý je to pocit a nestálá instituce. Jejich osudy se sice musely vzdálit, válka však rozděluje a spojuje mnohé. A nikdo z bývalé party přátel nemá tušení, co přinese další den a co všechno jim nenávratně odejme.
Kniha se přibližuje jen obtížně, je to skvělé čtení, jedna z nejlepších knih, jakou jsem měla možnost číst, zároveň však není pro každého. Karika opět nešetří popisy, oproti předchozím knihám to však dotáhl na mnohem vyšší úroveň. Druhá světová válka byla jako každá válka doba neuvěřitelných zvěrstev, koncentrační tábory a program konečného řešení to však dotáhl k dokonalosti manufaktury a právě do tohoto světa plánovaného utrpení a hrůzy dávkované dle tabulek vás autor zavleče. Nevynechá nic. V Birkenau, a nejen tam, si projdete vším spatříte vše a vyplivne vás to vyždímané a prázdné. Pokud si tedy troufáte projít si cestu Viktora a Karla a bez zavírání očí si přečíst jedno zbeletrizované svědectví doby, které však vychází ze skutečných událostí poskládaných do příběhu, směle do toho. Stojí to za to.
Na smrt… Kniha, která toho ve mně tolik zanechala a já přesto nevím, jak všechny ty pocity a dojmy převést do slov.
Nejprve ke knize, jako komplexnímu dílu: Tento obsáhlý román toho čtenáři nabízí opravdu hodně. Od běžného života v Československu před vypuknutím 2. Světové války, přes vzestup nacismu v Německu až po mafiánské války v USA. Všechny tyto události vidíme očima osobitých hlavních hrdinů, na kterých ním, i přes všechny jejich činy, nějakým způsobem zaleží.
Dílo otevírá opravdu velké množství témat a budí snad ještě větší množství pocitů. Od radosti a překvapení, přes soucit a lítost až k odporu a nenávisti. Sama nemám načteno mnoho knih z období 2.sv.v., ale myslím, že zrovna tato mi toho předala opravdu hodně. Osobně nejtěžší pro mě, jako pro člověka, který má blízko k dětem a lidem s postižením, bylo číst o systematickém vyvražďování právě těchto osob. Pojem eugenika už mi z hlavy nejspíš nezmizí.
Příběh a hlavně vědomí, že tyto hrůzy se opravdu děly ve mně bude rezonovat ještě dlouho… A nakonec mě napadá otázka: Jak by se asi vyvíjely osudy postav, dobrých kamarádů z Ružomberku, nebýt 2. Světové války? Jak by se vyvíjely osudy těch 72 milionů lidí (z toho 6 milionů obětí židovského holocaustu), které válka připravila o život?
Neuvěřitelně propracovaná knížka. Autor se nebál popsat tvrdou realitu bez jakýchkoliv románových příkras. Chvílemi jsem musela od knihy odcházet, realita brutality byla na mě moc.
Syrová, místy brutální kniha o tom, jak hnusná může být lidská povaha, jak se člověk může změnit. Skvělý vypravěčský styl, čtenář držen neustále v napětí a očekávání. Popisy v Birkenau neuvěřitelně živé a srdce beroucí.
Zajímavé bylo, jací k sobě dokázali lidé být i v svobodné, "demokratické" Americe, jak malou cenu tam mohl mít život.
Konec jsem čekal trochu jiný s přihlédnutím na dosavadní průběh knihy, přišel mi uspěchaný.
Je to fikce, ale podobné postavy, osudy byly ve válce běžné.
O nevolnosti ze čtení, o zlu, které přesahuje veškeré chápání, už toho bylo tady napsáno hodně, pod to nezbývá než se podepsat. Ale kromě toho (a nanicovatého konce - po tolika peripetiích mě závěrečná pasáž připadala nedomrlá) už nemůžu napsat nic špatného. Výborně napsáno. Nový pohled na Heydricha, zdá se, že jeho roli jsem dosud neuměla "docenit". Uvěřitelná geneze propadání postav do bestiality. Budu doporučovat ke čtení...
Když jsem si přečetl anotaci a nahlédnul na zdejší hodnocení, měl jsem na knihu děsnou chuť. Ovšem ta se během stránek změnila téměř na pachuť. Opět se totiž ukázalo, že lidem evidetně stačí závažnost tématu, aby dílo vynesli do nebes. Ale ono jen téma skutečně nestačí. 700 stránek je úmorná délka. Jelikož děj připomíná strukturou seriál Vyprávěj, kdy se hlavní hrdinové až násilně připletou ke všem důležitým událostem historie, napětí se vytrácí. Někdy se člověk cítí až trapně. Vážně si autor myslel, že někdo skočí na hru "hodný pak doktor Mengele"? Ani snaha jít na dřeň v popisu násilných scén úplně nefunguje a zavání až parodií (onanující mafián s kanibalistickými sklony). Alespoň nějaké tempo nabral příběh na posledních cca 100 stranách, ale i tak jsem spíš než čtenářské uspokojení cítil úlevu, že tu nudu mám za sebou. Prosim vás, ještě ti, kteří se tu dojímají nad tím, co s člověkem dokážou hrůzy války. Víte, že je to fikce? Ač byla válka nepochybně drsná a hrůzná, tohle s postavami Karla a Viktora udělal autor, nikoli válka :) Závěrem - snaha tu byla cítit, ale tak úplně se nezadařilo.
Za první část dve a pul hvězdičky, za druhou pět... Jako spousta dalších jsem se nemohla zacist, tak jsem knihu snad na půl roku odložila... Ale druhá část byla super!
Varování, tahle kniha vám způsobí pořádnou knižní kocovinu. Po roce jsem se konečně dostala k tomuto příběhu a teď po dočtení mi určitě ještě dlouho nedá spát. Možná bych ji dala i za víkend, ale příběh jsem si musela dávkovat, prokládat ho něčím lehčím. A celou dobu jsem si vlastně jen přála, aby to vše, co kniha vykresluje, byla jen naprostá fikce, výplod něčí fantazie. Karl a Viktor tady se mnou budou ještě sakra dlouho...
Tak tato kniha mi dlouho zůstane v hlavě, myslím. Přečtena doslova jedním dechem za krátkou dobu, nebyla jsem schopná ji odložit. Jak už někdo zmínil, místy brutalni,bez příkras, ale tak to bohužel v koncentračních táborech a vůbec za 2.sv.valky bylo. Opět jsem si uvědomila, jak dokáží být lidé k sobě zvrhlí a nezmění to žádná doba. V každém případě stojí za ten čas a přečtení.
Wow wow wow a ještě jednou wow.
Tak to tedy byla fakt pecka.
Je neuvěřitelné, jak se člověk může změnit ze slušného mladíka zabiják a, který se neštítí zradit a nechat zabít kamarády z dětství.
Jako místy to bylo opravdu brutální, ale knihu jsem četla jedním dechem a i jsem si pobrečela.
Velice povedená kniha a jsem přesvědčená, že se k ní v budoucnosti vrátím
Co se musí stát, aby člověk ztratil lidskost? Román čtenáři nedopřeje oddech ani jednou stránkou. Ústřední postavy jsou nuceny měnit své zásady do té míry, že svým obětem berou život, protože ten jejich na tom závisí. Karel Schmidt a Viktor Hiler. Od dětství kamarádi, pak je rozdělí tragická událost. Karel se v Německu mění, podlehne Hitlerovu vlivu a stane se oddaným soukmenovcem. Viktor v Brooklynu zápasí o existenci, až se ho ujme gang a tam uplatní své schopnosti. Rozdíl mezi těmi dvěma je ale v jejich svědomí. Zatímco Karl omluví všechno co dělá věrností k vůdci a Říši, Viktor tak fanatickou základnu nemá. V Osvětimi se všechno stupňuje, Karl postupuje v hierarchii a stále ho ovládá oddanost k nadřízeným - a strach ze selhání. Hippokratovu přísahu složil, chirurg je skvělý, ale své umění používá bez výčitek svědomí k mučení. "To nejsou lidi". Svou vysokou inteligenci a analytické myšlení užívá k vymýšlení systému likvidace vězňů. Už bez výčitek svědomí. Viktor se z Ameriky vrací do Ružomberku, jenže tam právě řádí l'udáci. Protože je Žid, snaží se své přivezené peníze použít na záchranu životů blízkých. Zradou se ocitá v koncentráku a tam prožívá pravé peklo. Hrůza bez úniku. Mengele a jeho pokusy, to je skoro nesnesitelné číst, i když víme z historie, co dělal. Tady je to dokonale přivedené k životu. Závěr knihy důstojně ukončuje mimořádný obraz doby a duše člověka. Doufám, že ta kniha bude přeložena minimálně do němčiny i angličtiny, aby si ji mohli přečíst jak pamětníci, tak hlavně ti, co si nemyslí, že tehdy to tak doopravdy bylo.
Kariku jsem četla poprvé, ale teda musím konstatovat, že vážně umí.! Na skoro sedmi stech stranách sledujeme příběh několika přátel, které rozdělí krvavé dějiny první poloviny 20. století. Karika skvěle zvládl psychiku postav a opravdu fenomenálně je vykreslil. Byť nikdo z hlavních hrdinů není vyloženě kladnou postavou (což bylo super), tak stejně dokážete pochopit některé jejich vnitřní pochody a činy… Kniha je opravdu mrazivým příběhem, kde můžeme vidět, jak se lidé v určitých situacích mění ve zvířata. Rozhodně doporučuji ke čtením všem !!! (ovšem opravdu se nejedná o lehké čtení a kniha je protkaná mnoha velmi násilnými scénami). No a u toho konce jsem měla husinu jak blázen! Za veliké plus knihy také považuji i bravurní popis skutečně žijících historických postav.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus Adolf Hitler New York vraždy mafie zrada moc peklo gestapo gangsteři nacisté Waffen-SS vykoupení gangy Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 holokaust, holocaustAutorovy další knížky
2016 | Trhlina |
2014 | Strach |
2015 | Tma |
2020 | Smršť |
2010 | V tieni mafie |
Nevím co napsat…
Dost dobrá kniha s brutálním popisem násilí, ale tak poutavě napsaná.
Je to bychle ale záživná. Děj tak rychle utíká.
Nechtěla jsem číst a nakonec jsem ráda, že jsem se do ni pustila.