Na srnčích nohách

Je to lidová četba, autor navíc honil najednou mnoho zajíců. Chtěl postihnout celou historii partyzánského odboje v Beskydech a na Valašsku v jedné knize, takže je to zahlceno mnoha postavami a epizodickými příběhy. Je tu ale i několik postav, které celou tu mozaiku drží pohromadě. Oceňuju, že psaní předcházela důkladná příprava, zřejmě každá z postav má nějaký svůj předobraz, všechny příběhy zde zaznamenané se staly. Jedná se tedy o jakousi beletrizovanou kroniku, v níž autor partyzány ani neheroizuje (byť jim nepochybně fandí) ani nehaní, ale ukazuje je skutečně ze všech stran. V tomto smyslu se jedná o cenný příspěvek k tématu. Kniha někdy trochu klouže po povrchu, ale jiné pasáže zase mají potenciál čtenáře zasáhnout. Označení lidová četba nemyslím pejorativně, ale čistě věcně. Svým způsobem jako relevantní žánr. Je to zkrátka kniha, jejíž umělecká hodnota je možná sporná, ale zároveň kniha, která si může najít řadu spokojených čtenářů mezi těmi, kdo si s těmito otázkami nelámou hlavu. Celou dobu jsem váhal v hodnocení mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Tři by ale byly málo.