Na statku a v chaloupce (1 povídka)
Vítězslav Hálek
Na břehu Vltavy žil v chalupě otec se synem Jírou. Jednoho dne byl otec při pytláctví zastřelen a Jíra zůstal v chaloupce sám. Dostal se na statek k Lískovi, kde pracoval jako pasák. Jíra byl velmi šikovný a Líska nikdy nelitoval toho, že Jíru přijal. Po smrti Lískovy první ženy, si přivedl na statek novou ženu, ta však byla velmi tvrdá, zlá a lakotná. Jíru neměla ráda a hospodářově dceři Lence nepřála žádné radosti, dokonce se bála její krásy. Bohužel však měla na hospodáře velký vliv a když se jim narodil chlapeček, jakoby hospodář zapomněl, že má ještě dceru Lenku. Lenka nacházela pochopení u Jíry a přátelili se spolu. Jednoho dne Jíra zavítal do své chaloupky a našel tam staré zápisy, z nichž se dozvěděl, že jeho předkové kdysi dávno žili na Lískově statku, ale byli donuceni ho opustit. Dokonce jim patřili i lesy, v kterých otec pytlačil. Když se toto mladá hospodářka dověděla, vyhnala Jíru ze statku. Jíra spolu s Lenkou se vrátili do chaloupky. Když si hospodář Líska uvědomil, že na svou dceru úplně zapomněl a že se k ní macecha chovala tak špatně, onemocněl z toho. Selka ze strachu o sebe utekla. Lenka se vrátila na statek, aby o svého nemocného otce pečovala. Jíra si vzal Lenku za ženu a žili spolu v chaloupce. Hospodář Jírovi nabídl statek, ale ten s díky odmítl. Selka se ani po roce na statek nevrátila. Ale jednou přeci přišla, když však na statku nikoho nezastihla, potichu se připlížila k chaloupce, kde uviděla šťastného Jíru, Lenku i Lísku s vnoučátkem. Když si jí všimli, začala utíkat až ze svahu spadla do řeky, kde se utopila.... celý text
Přidat komentář
Moc zajímavá kniha - vůbec nevadí, že jazyková forma je pro dnešní čtenáře hůř srozumitelná, nic to nemění na tom, že se jedná o napínavý příběh, který ještě ke všemu dobře dopadne :-)))
Krásná knížka mého dětství. Je o lásce i nenávisti a hlavně o tom, že i s málem může být člověk šťastný.
Příběh o tom, jak zlý člověk může ublížit všem kolem sebe, a přesto se štěstí nedobere. Lépe je v chaloupce, kde panuje láska, než na statku, kde je jen zloba a poušť. Psáno poněkud už archaickým a rozvláčným jazykem. Byla to kniha z mého mládí, ke které jsem se ráda vrátila.
Občas na hranici kýče a červené knihovny, ale dobře napsané a občas opravdu krásné myšlenky. Nelituju.
V povinné četbě jsem vynechala, tak doháním... Milý, trochu naivní příběh s dobrým koncem.
I když knížka byla ze seznamu povinné četby a zněla nezáživně, o to víc mě dostal děj. Smutný začátek a nakonec to tak dobře dopadlo. Je v tom kus lidové moudrosti
Na statku a v chaloupce se mi opravdu velice líbilo. Původně to byla jen položka v mé povinné četbě, ale nelituji, že jsem si tuto knížku přečetla
Autorovy další knížky
| 2008 |  Večerní písně |
| 1986 | Milostný listář |
| 1957 | Muzikantská Liduška |
| 1954 |  Domove líbezný |
| 2009 | Na vejminku |
Moc hezká povídka o životě lidí na statku i těch ze staré chaloupky, které jsou vzájemně propleteny už celé generace. O tom, že ke štěstí není potřeba hromada zlaťáku, ale mít kolem sebe ty, které máte rádi. Ač nejsem povídkový typ, tato se mi moc líbila.