Na stráži míru
Jiří Křivánek
Autor patří ke generaci, která dospívala v době reálného socialismu, kdy ještě platila povinná vojenská služba, a vychází z vlastních zkušeností u prvosledového útvaru. Pojem „vojna“ se dávno vytratil z povědomí mladých mužů a mnohdy o ní nemají sebemenší představu. Těm, kteří ji zažili, však zůstává ve vzpomínkách se vším, co s sebou přinášela. Ať už to byla mazácká vojna, pakárna, šikana, buzerace, ideologické vymývání mozků, imperialistická hrozba nebo mimořádné události. Zanechala i pozitivní stopy, neboť naučila odříkání, smyslu pro pořádek, samostatnosti v rozhodování a vážit si slušných lidí. Autor ve své vzpomínkové knize s odstupem téměř čtyřiceti let vypráví s nadhledem i pochopením o všem, co realita tehdejšího vojenského života obnášela.... celý text
Přidat komentář
Velice vtipně a čtivě napsané vzpomínky na vojnu první poloviny 80. let 20. stol.
Autora jsem si i vygooglila - no řeknu vám, že potkat ho v lese coby hajného nebo myslivce či co, tak z něj budu mít větší respekt než ze zvířat. Působí tak nekompromisně, ani bych do něj neřekla, že umí tak hezky vyprávět.
Docela dobré počtení pro toho, kdo toto martýrium absolvoval, i ty hlášky sedí s trochou niancí podle toho, zda-li byl našinec u armády nebo pod vnitrem. Jen ty vložené fotky na stále stejném místě... to jste jinde nefotili ?
Vtipná kniha, ráda jsem si ji přečetla. Sama jsem vojnu samozřejmě nezažila, ale připomnělo mi to tatínkovy historky, zavzpomínala jsem i na dopisy z vojny od bratranců, které mi chodily jako malé holce. Psali mi do nich i ty vojenské básničky a průpovídky, jen je upravovali do mládeži přístupné podoby :D Takže doporučuji k přečtení nejen těm, kteří na vojně byli, ale i těm, kteří mají rádi veselé vyprávění, nebo je zajímá, jak to v komunistickém absurdistánu chodilo. Z knihy čiší nálada, "bylo to pěkně na h****, ale díky kamarádům a zážitkům to nakonec mělo něco do sebe".
Ono na tu vojnu stejně člověk vzpomíná rád, i když to byly (v mém případě) dva roky ztraceného života, ale zase, pár kamarádů zbyde na celej život. Moje vojna u spojařů byla v letech 1987 - 89 (Brezno, Mariánské Lázně) a díky této knize ožily vzpomínky - dobré i nedobré.
Hezké vyprávění, u kterého si cením to, jak je precizně sestavené do jednotlivých životních etap, a snaží se jít i pod povrch problémů. Přesto kniha neztrácí humor a švih. Při čtení jsem se hodně pobavil, připomněl sí mladá vojenská léta, pocity i všechny ty vojenské hlášky. Jako absolvent jsem byl u tankistů ve Strašicích přesně ve stejnou dobu jako autor.
Autorovy další knížky
2021 | Na stráži míru |
2016 | Vodní díla v České republice |
2013 | Lovecká ohlédnutí |
2015 | Ozvěny zelených revírů |
2010 | Lovecká vzpomínání |
Velice zdařilý popis vojenského prostředí. Sám jsem v té době sloužil jako záklaďák u raketového vojska na Hoře sv. Šebestiána, takže to mohu myslím kvalifikovaně posoudit.